• Jak volit
  Postup ve volební místnosti
• Sčítání hlasů
  Neplatné hlasy
  Preferenční hlasy
• Volby se zdravotním postižením
• Komunální volby mimo trvalé bydliště
• Volby bez volebního lístku
• Volby na magistrát a do zastupitelstva městské části
• Termín komunálních voleb
  Čas otevření volebních místností
• Kdo může volit
  Hlasování a covid-19
• Počet hlasů v komunálních volbách

V komunálních volbách lidé vybírají nové starosty, případně primátory. V územně členěných statutárních městech pak lidé kromě primátora volí i starosty městských částí či obvodů, a dostanou tak dva různé volební lístky. Ve třetině senátních volebních obvodů pak ve stejné době prvním kolem začínají volby do Senátu. Část voličů tak může do schránek dostat volební lístky pro volby na tři různá místa.

Jak volit v komunálních volbách

V komunálních volbách nejde volit pouhým vložením volebního lístku do příslušné obálky, kterou volič vhodí do urny. Voliči mají totiž k dispozici tolik hlasů, kolik volí členů zastupitelstva. Své hlasy volič uděluje pomocí křížkování a nemusí se omezit na kandidáty jedné strany. Hlasy jde křížkováním rozdělit třemi způsoby:

• Hlasování pro jednu stranu - Křížkem vedle jména strany dáte své hlasy jí. V takovém případě nelze udělit preferenční hlasy. Vaše hlasy připadnou kandidátům v pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátce.
• Hlasování pro jednotlivé kandidáty - Hlasovat pro jednotlivé kandidáty jde rozdáváním křížků k jejich jménům. V takovém případě je potřeba dát si pozor, kolik křížků na volebním lístku uděláte. Pokud jich bude moc, bude váš hlas neplatný, pokud jich bude málo, část vašich hlasů propadne.
• Kombinace způsobů hlasování - Oba způsoby jde i kombinovat. V takovém případě označíte křížkem jednu stranu a následně kandidáty jiných stran. Při sčítání pak volební komise nejprve přičte hlasy jednotlivým kandidátům. Zbývající hlasy pak připadnou kandidátům vámi vybrané strany v pořadí, v jakém jsou na kandidátce.

Postup volby ve volební místnosti krok za krokem

Ze zákona musí každý volič hlasovat osobně, zastoupení není přípustné. Stejně tak není přípustné, aby s voličem kdokoli šel do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. Výjimku mají lidé, kteří nemohou hlasovací lístek upravit sami z důvodu tělesné vady, nebo protože neumí číst či psát. Takoví lidé si s sebou mohou za plentu vzít jiného voliče, který jim s úpravou volebních lístků pomůže. Postup ve volební místnosti je jinak jednoduchý:

1. Ztotožnit se volební komisi - občanským průkazem nebo cestovním pasem. Občané cizích zemí rovněž průkazem povolení k pobytu nebo potvrzením o přechodném pobytu.
2. Obdržet od komise úřední obálku a odebrat se s ní za plentu
3. Upravit hlasovací lístek křížkováním
4. Vložit hlasovací lístek do úřední obálky (pokud volíte zastupitelstvo magistrátu i městské části, vložte oba hlasovací lístky do stejné obálky)
5. Před zraky volební komise vložit úřední obálku do volební urny

Sčítání hlasů v komunálních volbách

Poté, co volby skončí, začne posuzování a sčítání hlasů. Nejdříve se spočítá počet odevzdaných úředních obálek, ze kterých se zároveň vyjímají volební lístky. U těch se následně posuzuje, zda jde o platné volební lístky či platné hlasy.

Kdy hlas v komunálních volbách neplatí

Volební lístek nebo hlas může být neplatný z několika důvodů, které vypočítává § 41 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí:

• Volební lístek není na předepsaném tiskopise
• Na volebním lístku není označen žádný kandidát, nebo volební strana
• Na volebním lístku je křížkem označeno dvě a více volebních stran
• Na volebním lístku je křížkem označeno více kandidátů, než je voleno členů zastupitelstva
• Volební lístek nebyl vložen do úřední obálky
• Volební lístek je přetržený
• V úřední obálce bylo více volebních lístků do téhož zastupitelstva

Následuje sčítání hlasů pro jednotlivé strany a kandidáty. Postup sčítání hlasů popisuje § 40 zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí. Nejdříve se sečtou počty hlasů pro jednotlivé kandidáty:

• Volební lístek, kde jsou označení kandidáti - hlas získá každý označený kandidát
• Volební lístek, kde je označená strana - hlas získá takový počet kandidátů strany, kolik je voleno členů zastupitelstva v pořadí určeném kandidátkou.
• Volební lístek, kde je označena strana i kandidáti - nejdříve se započítají hlasy pro jednotlivé kandidáty. Takto rozdělené hlasy se odečtou od celkového počtu hlasů, zbytek připadne kandidátům označené strany v pořadí, v jakém jsou na kandidátce

Poté, co jsou spočítány hlasy pro jednotlivé kandidáty, sečtou se i hlasy pro jednotlivé volební strany. Počet hlasů pro volební stranu se určí jednoduše jako součet hlasů pro všechny její kandidáty.

Preferenční hlasy v komunálních volbách

Vzhledem k tomu, že se hlasy započítávají jednotlivým kandidátům, neudělují se v komunálních volbách klasické preferenční hlasy. Pořadí na kandidátce se změní, pokud některý z kandidátů získá výrazně více hlasů, než jaký je průměrný zisk hlasů pro jednotlivé kandidáty strany, za kterou šel do voleb.

To, jak určí, zda se některý z kandidátů neposune do čela kandidátky, popisuje § 45 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí:

• Český statistický úřad vydělí celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu (součet hlasů pro všechny její kandidáty) počtem jejích kandidátů
• Pokud má některý z kandidátů alespoň o 10 procent více hlasů, než je takto stanovený průměr vyjádřený celým číslem bez zaokrouhlení, posune se kandidát na první místo
• Pokud se takto posouvá více kandidátů, určí jejich pořadí celkový počet hlasů, které pro ně byly odevzdány

Hlasování se zdravotním postižením při komunálních volbách

Pokud voličův zdravotní stav neumožňuje dorazit do volební místnosti, nemusí to ještě znamenat, že se voleb nemůže zúčastnit. Zákon dává takto postiženým voličům možnost obrátit se se žádostí na obecní úřad a v den voleb na okrskovou volební komisi s žádostí o hlasování mimo volební místnost. Okrsková volební komise v takovém případě pošle v rámci územního obvodu daného okrsku k voličovi dva členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.

Komunální volby mimo trvalé bydliště a voličský průkaz

Pro komunální volby se voličský průkaz nevydává. Není tak možné volit na jiném místě v rámci republiky, ani ze zahraničí. Jediným způsobem, jak volit ve volbách do zastupitelstev obcí, je hlasování v místě trvalého bydliště.

Jak volit v komunálních volbách bez volebního lístku

Obálku s volebním lístkem a informačním letákem, kde volič najde mimo jiné i adresu volební místnosti pro svůj okrsek, by měl každý občan, který se může zúčastnit voleb, dostat do poštovní schránky v místě trvalého bydliště nejpozději tři dny před začátkem voleb.

Pokud byste volební lístek přesto včas neobdrželi, vydá vám volební komise nový ve volební místnosti.

Jak volit na magistrát a do zastupitelstva městské části?

Pokud bydlíte v Praze či územně členěném statutárním městě, je možné, že budete volit zastupitele do dvou zastupitelstev. Seznam statutárních měst lze nalézt v zákoně o obcích.

Ne všechna statutární města ovšem možnost vytvořit na svém území městské obvody či městské části využívají. Zastupitelstvo městské části nebo zastupitelstvo městského obvodu volí občané osmi měst.

Pokud jste občanem takového města, dostanete do schránky dva volební lístky. V den voleb je oba ve volební místnosti upravíte a vložíte do stejné obálky. Tu následně před volební komisí vhodíte do zapečetěné volební schránky. Volební komise následně při sčítání rozdělí volební lístky do zastupitelstva městské části a volební lístky do zastupitelstva na magistrátu.

Praha

Hlavní město Praha technicky není statutárním městem. Na rozdíl od jiných obcí v České republice se totiž neřídí zákonem o obcích, ale zákonem o hlavním městě Praze. Ten ovšem Praze dává stejné možnosti, jako mají statutární města.

Praha je zároveň rozdělena na nejvíce městských částí. Během komunálních voleb je zde zvolen primátor a 57 starostů v městských částech.

Brno

Brno je druhé největší město republiky, jak v počtu obyvatel, tak na počet městských částí. Občané jihomoravské metropole volí každé čtyři roky primátora a starosty 29 městských částí.

Ostrava

Slezská metropole je třetím největším městem v České republice. Na rozdíl od Prahy a Brna se ovšem dělí na městské obvody. Celkově se pak v Ostravě volí primátor a starostové 23 městských obvodů.

Plzeň

Plzeň je čtvrtým největším městem a posledním, kde najdete dvouciferný počet městských obvodů. Plzeňané volí zastupitele na magistrát a zároveň v jedné z deseti městských částí.

Opava

Opava přináší první zvláštnost mezi územně členěnými statutárními městy. Centrum města totiž spravuje přímo magistrát. Obyvatelé centra tak volí pouze primátora. Obyvatelé jedné z osmi okrajových městských částí ovšem volí zároveň i starosty.

Pardubice

Osm městských obvodů mají i Pardubice. Ty ovšem své území rozdělili celé. Primátora a starostu tak volí všichni občané.

Ústí nad Labem

Územně členěné je i Ústí nad Labem. Oproti podobně velkým Pardubicím má město ovšem jen polovinu městských obvodů. V Ústí nad Labem se tak během komunálních voleb volí primátor a čtyři starostové.

Liberec

Liberec je po Opavě druhou zvláštností mezi statutárními městy. Většinu jeho území spravuje totiž přímo magistrát, a většina lidí tak volí pouze zastupitelstvo na magistrátu a primátora.

Výjimkou je Městský obvod Vratislavice nad Nisou, kde si obyvatelé volí rovněž zastupitelstvo na tamní radnici.

Termín komunálních voleb

Termín komunálních voleb vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dní před jejich konáním. V roce 2022 je prezident Miloš Zeman vyhlásil na 23. a 24. září. Volby se tradičně konají ve dvou dnech - pátek a sobotu.

Volební místnost se může uzavřít i dříve. O ukončení hlasování může podle § 39 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí rozhodnout předseda okrskové volební komise, pokud v okrsku odvolili všichni voliči zapsaní do výpisu ze seznamu voličů ve volebním okrsku. V takovém případě předseda zapečetí volební schránky tak, aby do nich nebylo možno vkládat, ani z nich vybírat úřední obálky a nechá je tak do zahájení sčítání ve 14:00 druhý den voleb.

Zákon rovněž říká, že volební místnosti mohou zůstat otevřené déle. Okrsková volební komise umožní jednak odvolit všem voličům, kteří jsou ve chvíli konce hlasování ve volební místnosti, nebo před ní. Zákon zároveň říká, že pokud nastanou okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm, nebo je ukončit, může volební komise odročit zahájení hlasování, případně hlasování přerušit nebo prodloužit, maximálně ovšem o jednu hodinu.

Kdo může volit v komunálních volbách

V komunálních volbách může podle zákona volit každý občan České republiky, kterému je nejpozději druhý den voleb alespoň osmnáct let. Každý volič vybírá členy zastupitelstva obce, v níž má trvalé bydliště. V komunálních volbách mohou rovněž volit státní občané jiného státu, kteří jsou v den voleb držiteli potvrzení o přechodném pobytu na území obce, nebo mají povolení k trvalému pobytu a splňují stejné podmínky jako občané ČR.

Pokud má volič trvalé bydliště v územně členěném statutárním městě, vybírá v komunálních volbách členy zastupitelstva na radnici městské části nebo městského obvodu a zároveň členy zastupitelstva na magistrát města.

U voličů zároveň nesmí nastat žádná překážka výkonu volebního práva, které definuje § 4 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí:

• zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody
• omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva
• zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
• výkon služby vojáka z povolání v zahraničí nebo výkon služby vojáka v záloze v zahraničí

Hlasování nakažených nemocí covid-19

Nařízení karantény je ze zákona překážkou výkonu volebního práva. V posledních dvou letech při krajských a senátních volbách 2020 a volbách do Poslanecké sněmovny 2021 ovšem došlo k mimořádným změnám kvůli vysokému počtu lidí v karanténě kvůli nákaze nemocí covid-19.

Bylo tak možné hlasovat na speciálních drive-in stanovištích. Voliče bez vlastního automobilu pak mohla navštívit speciální volební komise vybavená prostředky osobní ochrany.

Kolik hlasů můžu rozdělit v komunálních volbách

Počet hlasů, který může volič v komunálních volbách rozdělit mezi kandidáty, je stejný  jako počet členů zastupitelstva, do kterého volí. Velikost obecních zastupitelstev upravuje § 68 odst 1 zákona č 128/2000 Sb. o obcích, v případě Prahy pak velikost zastupitelstva určuje zákon o hlavním městě Praze. Ten určuje možnou minimální a maximální velikost zastupitelstva podle velikosti obce nebo městské části.