„Pomáháme, jak můžeme,“ nechápe starostka Prahy 2 kritiku primátora. Pro uprchlíky hledá i pracovní možnosti
Ačkoliv se válčí stovky kilometrů od našich hranic, dozvuky ruské invaze na Ukrajinu znějí i v Praze natolik, až se okenní tabule otřásají. Praha 2 je jednou z několika městských částí metropole, která břímě v podobě ubytování uprchlíků a zajištění životních potřeb nesou na svých bedrech. Tím spíše její starostka Alexandra Udženija (ODS) nechápe kritiku, která se se k ní donesla z úst primátora hlavního města Zdeňka Hřiba (Piráti).
Blesk.cz: Vážená paní starostko, od primátora Zdeňka Hřiba jste se za Prahu 2 dočkali nelichotivého označení, že „bojkotujete výzvy magistrátu k zajištění nouzového přístřeší pro uprchlíky“. Co je na tom pravdy?
Alexandra Udženija: „Praha 2 je v souvislosti s válkou na Ukrajině třetí nejzatíženější městskou částí. K dnešnímu dni tvoří 7 procent obyvatel Prahy uprchlíci, jde o zhruba 3 tisíce lidí. Byli jsme mezi prvními městskými částmi, která začala zřizovat ubytovny, díky čemuž jsme mohli přijímat maminky s dětmi do důstojných prostor pro ubytování. Kapacity bohužel nestačí, ale pomáháme, jak můžeme, a to i ve spolupráci s neziskovými organizacemi. Kritiku proto nechápu, byť pomáháme jinak, než asi pan primátor zamýšlí.“
Mohla byste to, prosím, rozvést?
„Z reakce pana primátora jsem upřímně řečeno smutná. Ve všech krizových situacích, které tady nastaly, byla Praha 2 podle mne ukázkovým příkladem toho, aby se pomáhalo lidem. Úředníci dokonce uspořádali sbírku.“
Povídejte.
„Zaměstnanci úřadu městské části uspořádali sami z vlastní vůle sbírku sladkostí pro ukrajinské děti.“
Takže o tom, že by Praha 2 byla netečná vůči pomoci ukrajinským uprchlíkům, nemůže být řeč?
„Mám za to, že se nám pomáhat daří. Když nás nyní primátor Hřib kritizuje za to, že jsme se nezapojili do jeho systému, pravda je taková, že nezapojili, protože žádný organizovaný a systematický systém nenabídl. Budu trvat na tom, aby se primátor omluvil všem úředníkům a dobrovolníkům z Prahy 2, kterých se jeho slova dotkla. Pomoc a solidarita Prahy 2 je tak velká, že by si nikdo neměl dovolit v tuto chvíli politikařit, což pan primátor porušil.“
Praha 2 poskytla ubytování pro 3 tisíce uprchlíků z Ukrajiny?
„Poskytujeme 4 ubytovny. Spolupracujeme i s jinými organizacemi a se soukromými subjekty. Ne všichni lidé, kteří k nám docestují z Ukrajiny, míří do ubytoven. Spousta jich tu má příbuzné, dalším bylo poskytnuto soukromé bydlení, jiným bydlení v obecních bytech na 3 měsíce za zlevněné nájemné, v případě, že tu budou chtít zůstat, smlouva jim bude prodloužena, avšak za navýšené nájemné v případě, že si najdou práci. Pořád se mi to zdá důstojnější, než je ubytovávat v tělocvičnách.“
Je Praha 2 nápomocná i co se hledání práce pro uprchlíky týče?
„Ano. Dvě maminky z Ukrajiny jsme na základě jejich zájmu zaměstnali v Balbínově ulici v klubu Dvojka pro seniory, kde funguje výdejní místo pro materiální pomoc. Pomáhají poskytovat hygienické prostředky, oblečení, kočárky, hračky i společenské hry. Zároveň naše centrum sociálních služeb začíná dělat rekvalifikační kurzy na sociální pracovnice v ukrajinštině. Hledáme uplatnění i v jiných oborech.“
Je i spousta rodin, které z Ukrajiny musely utéct. Jak je na tom Praha 2 s ohledem na školství?
„Na území Prahy 2 je registrováno 650 dětí. Naše kapacity jsou zcela naplněny. V tuto chvíli jsme do našich škol a školek umístili 200 ukrajinských dětí. Pro 90 dětí se otevřely adaptační skupiny. Situaci řešíme s kardinálem Dominikem Dukou, který nám nabídl pomoc, čehož si nesmírně vážíme, protože ze strany vedení hlavního města jsme se žádné nabídky pomoci nedočkali.“
Vždyť hlavní město ubytovává lidi, kteří před válkou utekli, v tělocvičnách...
„Hlavní město Praha ve svých prostorách, čímž myslím nejen byty, ale i tělocvičny, neubytovala ani jednoho uprchlíka.“
Jak tomu mám rozumět?
„Tělocvičny základních škol poskytují městské části. A mne není jasné, proč magistrát nutí městské části, aby poskytovaly tělocvičny svých základních škol, když hlavní město disponuje tělocvičnami středních škol. Pan primátor se nechal slyšet, že bojkotujeme nouzové ubytování, ale tak to není. Pouze bojkotujeme nedůstojné ubytování.“
Co by tedy z Vašeho hlediska mělo vedení hlavního města dělat?
„Magistrát disponuje ubytovnami, prostory pro azylové bydlení. Má také k dispozici domovy pro seniory a domovy se zvláštním určením, nabízí se rovněž obecní byty. Za mne je tak trochu s podivem, že pokud tuto situaci zvládáme řešit jako městská část s mnohem menším rozpočtem i majetkem, než má hlavní město, proč toho není schopen magistrát?“
Jaké další konkrétní kroky Praha 2 chystá?
„Každým dnem se nachomýtají aktuální věci, jimž je zapotřebí se věnovat. Hned, jak začala vála, vyhlásili jsme sbírku v rámci našeho nadačního fondu Dvojka srdcem, kde máme nastřádáno 140 tisíc.“
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
