Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi.
Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Podle něj začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, avšak tento proces musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně snaží využít. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj.
Stoltenberg, který je na návštěvě Ukrajiny potřetí po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, připustil, že Rusko mělo nad Ukrajinou v posledních měsících převahu co do dostupnosti zbraní. Ujistil však, že další pomoc je „na cestě“.
Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.
„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.
