Putin sliboval lidu stabilitu, místo toho přišel chaos a krveprolití. Co také otřáslo Ruskem?
Ruský prezident Vladimir Putin slíbil ruskému lidu stabilitu a pořádek, nicméně v posledních letech Rusko zasáhlo několik chaotických událostí. Analýza amerického zpravodajství CNN uvedla, co v posledních letech nejvíce otřáslo Ruskem a prohloubilo nespokojenost mezi obyvateli.
Ani ne po týdnu od znovuzvolení Vladimira Putina ruským prezidentem bylo Rusko uvrženo do krveprolití a chaosu. Děsivý útok na rozlehlou koncertní síň Crocus City Hall a komplex nákupních center nedaleko Moskvy, za kterým nejspíše stojí Islámský stát, za sebou zanechal stovky nevinných mrtvých nebo zraněných.
Kvůli obavám, že by mohly přijít další útoky, byla posílena bezpečnost na klíčových dopravních uzlech po celém Rusku. Veřejné koncerty a sportovní akce byly odloženy. Toto je jen stěží stabilita a bezpečnost, kvůli které tolik Rusů Putina volilo.
Roky byl ruský prezident stavěn do role vůdce, který je schopen zaručit pořádek v obrovské a divoké zemi. Ale dnešní Rusko působí více nejistě a nestabilně než kdykoli předtím během 24leté Putinovy vlády.
Rusko má údajně obrovské ztráty
Válka Kremlu na Ukrajině, která nyní trvá již dva roky, stála Rusy mnohé. Armáda nezveřejňuje počty obětí, nicméně podle odhadů USA bylo zabito či zraněno více než 300 000 Rusů. Mnoho vojáků, kteří byli zmobilizováni minulý rok, stále nebyli rotováni, což vyprovokovalo protesty znepokojených příbuzných. Jak válka pokračuje, narůstá mezi Rusy strach, že přijde další mobilizace, která do ukrajinského mlýnku na maso přivede ještě více vojáků.
Mezitím ukrajinské dronové útoky a výpady proukrajinských milic na hranicích s Ruskem nepřestávají.
Na ukrajinské frontě to vypadá, že Rusové mají v současnosti výhodu, nicméně slabé výkony ruských velitelů a špatný stav výzbroje zkritizovali ruští váleční blogeři, kteří si stěžovali na nekompetenci těch, kdo rozhodují.
Vzpoura Jevgenije Prigožina, vůdce Wagnerovy skupiny, z minulého roku, kdy požadoval odvolání ruského vysoce postaveného velitele, byla pro Putina šokující a nevídaná výzva. Jeho smrt v záhadném pádu soukromého letadla ukončila jakékoli další hrozby, které by mohl vůdce wagnerovců představovat. Nicméně by se mohli objevit i jiní odpůrci.
Varování před teroristy
Nedávná smrt Alexeje Navalného, ruského nejprominentnějšího opozičního vůdce, natrvalo umlčela hlasitého kritika Kremlu. Ale tisícovky lidí, kteří přišli na jeho pohřeb v Moskvě nebo kteří se v posledním dnu prezidentských voleb zúčastnili akce Poledne proti Putinovi, svědčí o určité nespokojenosti.
Nyní je však pozornost upřena na potenciální další teroristické útoky. Aby toho nebylo málo, americké a další západní vlády byly varovány zpravodajskými službami, které upozornily na možný teroristický útok v Rusku již na začátku března. Američtí představitelé uvedli, že na to Rusko upozornili. Ale z nějakých důvodů se to Putin rozhodl ignorovat a na varování zareagoval na způsob „provokace…, která má zastrašit a destabilizovat naši zemi“.
Důvodem mohla být nedůvěra Ruska k USA, neboť v současnosti jsou vztahy mezi zeměmi historicky velmi špatné, případně zpravodajské informace USA mohly být příliš vágní.
Nicméně pro vůdce, který Rusům slíbil bezpečnost a stabilitu, je masivní útok na ruské půdě další velkou ranou.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
