Rusové stáli frontu na volby v Praze. Moskva viní Ukrajinu z terorismu, odvolil i Kadyrov

Volební místnost v Praze byla otevřená od 08:00 do 20:00, zájemci stáli v dlouhé frontě. Rusové, které na místě oslovila ČTK, přišli dát hlas protikandidátům současného prezidenta Vladimira Putina nebo odmítli svou volbu komentovat. Výsledky hlasování v ČR budou zveřejněny po sečtení hlasů v celém Rusku, což se očekává v pondělí.

„Ve 20:00 bylo dokončeno předčasné hlasování pro všechny voliče ve volební místnosti č. 8330 na ruské ambasádě v České republice. Volit mohlo více než 1600 ruských občanů,“ uvedlo velvyslanectví.

„Zorganizovali jsme hlasování ve velkém počtu volebních místností v zahraničí - ve 144 zemích,“ řekla v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. To je o jednu méně než posledně, ovšem hlasovacích míst je letos méně. Tři dny hlasování byly podle ní pouze v Thajsku, Jižní Osetii (Ruském okupovaném regionu Gruzie) a na Kypru. 

Volby ruského prezidenta. Volili i Rusové žijící v ČR (15. 3. 2024). | Blesk:Alexandr Malachovsky

Volby ruského prezidenta. Volili i Rusové žijící v ČR (15. 3. 2024). | Blesk:Alexandr Malachovsky

Český expert: Putina vnímali jako reformátora, dnes je z něj diktátor odtržený od reality

Právě ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Ukrajinu i Západ, že se snaží volby překazit. Kyjev „zintenzivnil své teroristické aktivity v souvislosti s probíhajícími prezidentskými volbami v Rusku, aby svým západním opatrovníkům ukázal svou aktivitu a vyžebral ještě více finanční pomoci a smrtících zbraní,“ zní prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Ústrky kolektivního Západu pak mluvčí ministerstva Zacharovová vysvětlila omezení počtu volebních místností v zahraničních městech. „Z jednoho prostého důvodu: Je to právě akce těch nikoli přátelských režimů, které dělají vše - byť neúspěšně - pro to, aby zabránily, narušily, zastrašily naše občany a vyvíjely politický nátlak.“

„Ruská velvyslanectví a konzuláty v nikoli přátelských zemích byly z velké části redukovány kvůli vyhoštění našich diplomatů. A jak chápeme, tato vyhoštění, včetně těch z posledních měsíců, byla spojena také s tím, že Rusko pořádá volby, prostě aby zkomplikovalo práci našich zahraničních misí,“ tvrdí Zacharovová. „Za druhé, jak si opět vzpomínáte, v posledních letech řada nikoli přátelských režimů požadovala nebo prostě oznámila svá rozhodnutí uzavřít ruská - zejména konzulární - pracoviště v těch městech, která byla hustě osídlena.“

V Čečensku odvolil Ramzan Kadyrov, hlava Čečenské autonomní republiky. „Spolu s rodinnými příslušníky přijel do volební místnosti ve své rodné vesnici Achmat-Jurt,“ uvádí ruská agentura RIA Novosti. „Lidé přicházejí se slavnostní náladou, vybírají si svou budoucnost na šest let. Lidé očekávají dobré výsledky,“ prohlásil Kadyrov.

Podle čečenské volební komise bylo v republice otevřeno 514 volebních místností, včetně čtyř dočasných volebních místností zřízených na území vojenských útvarů. Volební účast v Čečensku k 15.00 hodině druhého dne hlasování přesáhla 75 %, tvrdí RIA.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov u urny (16. 3. 2024). | Profimedia.cz

Podle všeobecného očekávání si ve volbách zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu.

Formálně úřady do voleb zaregistrovaly čtyři kandidáty, vedle Putina ještě Nikolaje Charitonova za komunisty, Leonida Sluckého, který předloni v čele nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) vystřídal zesnulého dlouholetého šéfa strany Vladimira Žirinovského, a Vladislava Davankova z parlamentní strany Noví lidé.

Sluckij vyrazil k volbám v Moskvě spolu se svou matkou Natalií.

Volby v Rusku: Leonid Sluckij volil spolu se svou matkou (16.3.2024) | ČTK / AP / Alexander Zemlianichenko

K volbám úřady nepřipustily mimo jiné Borise Naděždina, který vystupoval jako protiválečný kandidát. Volby se konají krátce po smrti Putinova oponenta Alexeje Navalného, který zemřel v únoru v ruském vězení za polárním kruhem.

„Potenciál úspěchu prezidentského kandidáta, který by žádal mír, je podle průzkumů 30 %, možná víc. Takové míry podpory jsem dosáhl,“ komentuje Naděždin pro Deutsche Welle. „Kdybych pokračoval v kampani se setrvalým růstem popularity, mohl bych klidně takových čísel dosáhnout. Prostě to ohrožovalo, řekněme, Putinovo pohodlné znovuzvolení, abych to řekl jemně.“

Kanál 7×7 zatím ohlásil, že policie zadržela pracovníky Naděždinovy kampaně v několika regionech.

Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci 24 let a další zvolení prodlouží jeho vládu nejméně do roku 2030. Vzhledem k několik let starým ústavním změnám se poté bude moci o prezidentský post ucházet znovu. Podle médií je výsledek voleb téměř jistý, očekává se Putinova výhra s drtivou většinou hlasů.

Ruský režim podle zahraničních médií usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a ukázala jednotu národa, který se kvůli invazi na Ukrajinu ocitá ve stále větší mezinárodní izolaci.

Druhý den voleb skončil, komise hlásí za pátek a sobotu účast 58 %. Redakce iStories v pátečních datech našla podivné návaly ve 43 místnostech: Například za pět hodin v jedné vzrostla účast ze 2 % na 75. Přes 850 volebních místností zase nehlásilo žádná data - leda, že by nepřišel k urně vůbec nikdo.

Prezidentské volby v Rusku (16.3.2024) | ČTK / AP / Uncredited

Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová uvedla, že ve 29 volebních místnostech nacházejících se ve 20 ruských regionech byly v pátek a dnes zaznamenány snahy o narušení voleb.

Jednalo se především o polití volebních uren barevnými tekutinami či snahy urny zapálit, dodala Pamfilovová. Podle ní byly útoky podniknuty na pokyny z Ukrajiny či některých dalších evropských zemí.

Během prvního dne hlasování vyšetřovací výbor zahájil nejméně 15 trestních řízení podle článku o „maření práce volebních komisí“, informuje Novaja Gazeta. Na Altaji byl v sobotu otevřen ještě jeden trestní případ. V Moskvě a Petrohradě již byly na základě tohoto článku zatčeny dvě osoby.

S redakcí 7×7 se podělili čtenáři o fotky, kterak znehodnocují lístky. „Za mír“, „ne válce“, „demisi gubernátora“, píšou na ně například. Incidentů s barvou, molotovovým koktejlem, petardou, ohněm aj. už redakce napočítala 34 ve 23 regionech. Novaja Gazeta zase zmiňuje několik případů anonymních telefonátů z více míst, že je v té či oné volební místnosti bomba.

Volební komise na Krymu, který Rusko okupuje, již dříve oznámila, že po dvou případech poškození volebních uren zelenou barvou zavedla další bezpečnostní opatření. „Aby nikdo nemohl poškodit a ovlivnit vůli obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost prohlížet všechny velké tašky a balíčky, s nimiž voliči do místnosti přijdou,“ sdělila komise. Voliči také nebudou smět k urnám přistupovat s nápoji.

Zásah proti narušování volební místnosti v Rusku (16.3.2024) | Reprofoto X

Rusko tentokrát nepozvalo nezávislé mezinárodní pozorovatele skrze OBSE, ministerstvo zahraničí ovšem sdílí video agentury RIA Novosti, na němž se svěřují dva pozorovatelé z USA a Jižní Afriky, monitorující volby v „nových regionech Ruska“, čili na okupovaném východě Ukrajiny.

„Cherson nepůsobí jako okupovaná oblast, lidé se jeví šťastní se svými podmínkami. Není tu moc kontrolních stanovišť, rozchází se to s tím, co se nám říká,“ konstatuje americký právník Dan Kovalik, který dříve učil na právnické fakultě prestižní Pittsburské univerzity. V minulých letech podporoval venezuelského levicového diktátora Huga Cháveze a šířil kremelskou propagandu o útlaku Donbasu ze strany Kyjeva. „Také se říká, že lidi jsou nuceni volit. Od lidí jsem to neslyšel ani to neviděl.“

K „otázce západních médií a jak dokážou vykreslovat Rusko“ se vyjádřil i jihoafrický politolog Paseka Farumele. „Obecně věříte, že co vám krmí, je pravda a nic než pravda. Ale jakmile se z toho dostanete a bavíte se s lidmi mimo, jdete na místa, o kterých vám říkají, že tam nesmíte - hlava vám to totálně nebere. Šokuje vás, v jakém rozporu s tím, co vám říkají, ta realita je,“ řekl neurčitě agentuře RIA Novosti.

Volební komise uvádí, že v Rusku je více než 112 milionů oprávněných voličů, mezi něž ruské úřady počítají i občany Ruskem okupovaných ukrajinských území.

Další téměř dva miliony Rusů žijí v zahraničí. V první den voleb v pátek hlasovaly elektronicky více než čtyři miliony lidí; celkem se přitom k elektronickému hlasování na federální platformě přihlásilo 4,76 milionu voličů.

Prezidentské volby v Rusku: Ministr obrany Sergej Šojgu (15. 3. 2024) | ČTK / AP / Vadim Savitsky