Putinovy volby: Vyhrožování a podvody na okupované Ukrajině? Místnosti se otevřely i na Dálném východě
Za nezákonné a neplatné dnes ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo pořádání nadcházejících ruských prezidentských voleb v částech Ukrajiny, které okupuje ruská armáda. Mezinárodní spojence Kyjev vyzval, aby výsledky hlasování neuznávali, napsala agentura Reuters. Volby jsou v Rusku naplánovány na 15. až 17. března, v některých okupovaných částech Ukrajiny a na D8lném východě se ale volební místnosti otevřely už dnes.
- Na Dálném východě začaly třídenní ruské prezidentské volby.
- Všeobecně se očekává, že Vladimiru Putinovi zajistí voliči dalších šest let v Kremlu.
- Agentura AP uvedla, že lidé v okupovaných částech Ukrajiny volí pod nátlakem a podle některých svědectví i pod hrozbou použití zbraně.
- Proti Putinovi kandiduje trojice kandidátů, ani jeden z nich však není opoziční - poslanci Vladislav Davankov (Noví lidé) a Nikolaj Charitonov (Komunistická strana Ruské federace) a předseda nacionalistické LDPR Leonid Sluckij.
- Putin před otevřením volebních místností vyzval voliče, včetně těch v okupovaných částech Ukrajiny, aby účastí na hlasování určili budoucnost své země. Účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“, míní Putin. Dobře to podle Putina chápou lidé v oblastech, které Rusko zabralo Ukrajině „a kteří v nejtěžších podmínkách hlasovali v referendech pro jednotu s Ruskem“.
O zapojení zabraných ukrajinských území do prezidentských voleb rozhodlo Rusko loni v závěru roku. Hlasování už začalo v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, kterých se Moskva částečně zmocnila po invazi na Ukrajinu z února 2022 a poté je prohlásila za součást Ruské federace.
Kyjev i Západ označily referenda o připojení k Rusku, která anexi předcházela, za nezákonná a nadále pokládají tyto regiony za součást Ukrajiny. Moskva také v roce 2014 nelegálně anektovala ukrajinský Krymský poloostrov. Na něm se bude hlasovat od pátku.
Hlasování je důkazem „pokračujícího zjevného ignorování norem a zásad mezinárodního práva ze strany Moskvy“, uvedla ukrajinská diplomacie. „Stejně nezákonné je nutit miliony ukrajinských občanů, kteří žijí na dočasně okupovaných územích, nebo kteří byli násilně přesunuti na území Ruské federace, aby se zúčastnili takzvaných ‚voleb',“ píše se v prohlášení.
Volební podvody a vyhrožování?
Ukrajince žijící na okupovaných územích ministerstvo vyzvalo, aby se voleb neúčastnili. Média ovšem upozorňují, že v těchto oblastech lze očekávat volební podvody.
Investigativní server Važnyje istorii dříve napsal, že tamní okupační úřady k volbám oficiálně zaregistrovaly větší počet voličů, než kolik je v těchto regionech podle údajů ruského ministerstva vnitra držitelů ruského pasu.
Obyvatele okupovaných oblastí podle AP obcházejí úředníci s urnami, i když byly zřízeny i volební místnosti. Objevují se dokonce zprávy o tom, že někteří lidé byli k hlasování nuceni pod hrozbou použití zbraně.
Ukrajinský starosta okupovaného Mariupolu Vadym Bojčenko agentuře popsal, že k bytu jeho souseda dorazila v doprovodu dvou čečenských vojáků s automatickými puškami žena s urnou a dala na srozuměnou, že není jiná možnost než hlasovat.
Dalším lidem podle AP okupační úřady vyhrožovaly, že pokud nebudou volit, tak přijdou o sociální výhody či možnost zdravotní péče. Nejméně 24 Ukrajinců, kteří hlasovat odmítli, bylo podle lidskoprávních aktivistů zatčeno.
Volí Putina...
Někteří obyvatelé Luhanské oblasti na východě Ukrajiny novinářům řekli, že budou volit současného ruského prezidenta Vladimira Putina, protože nevědí, kdo další kandiduje.
„Budu volit Putina, protože nikoho dalšího neznám,“ uvedla 30letá zdravotní sestra, jejíž jméno agentura kvůli obavám o její bezpečnost neuvedla. Jiná žena, 20letá studentka novinářům řekla, že Putinovi věří a že další kandidáti pro ni nepřicházejí v úvahu.
Očekává se, že Putin, který je u moci už 24 let, volby v Rusku s přehledem vyhraje. O prezidentské křeslo se kromě něj formálně ucházejí další tři kandidáti, jejichž funkcí je ale podle analytiků pouze vytvořit zdání konkurence.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
