Putin hlásí: Rusko je připravené na jadernou válku. A rozmístí vojáky u hranic s Finskem!
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině. Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil také Putin.
Vladimir Putin se dále nechal slyšet, že pokud Spojené státy uskuteční jaderné testy, Rusko může učinit totéž. Zároveň USA vzkázal, že jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
Jedenasedmdesátiletý politik v rozhovoru také tvrdil, že Rusko je připravené jednat o Ukrajině, ale jen pokud budou rozhovory založené na „realitě“. „Neměla by to být přestávka pro nepřítele, aby se přezbrojil, ale vážný rozhovor zahrnující záruky bezpečnosti pro Ruskou federaci,“ uvedl Putin.
Kyjev opakovaně upozorňuje, že v případných mírových hovorech odmítá slevit ze svých požadavků - mimo jiné na stažení ruských vojsk z ukrajinského území a na obnovení hranic země v podobě z roku 1991, tedy včetně Krymského poloostrova. To Moskva odmítá.
„Ve Spojených státech je dostatek specialistů v oblasti rusko-amerických vztahů a v oblasti strategické zdrženlivosti. Proto si nemyslím, že vše spěje k (jaderné konfrontaci), ale jsme na ni připraveni,“ uvedl Putin. „Zbraně jsou tu od toho, abychom je použili,“ dodal podle přepisu rozhovoru agentury Reuters.
Putin i další ruští představitelé o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou, kterou Rusko rozpoutalo před více než dvěma roky, mluví opakovaně.
Krátce po invazi Ukrajiny Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, loni navíc nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Americký prezident Joe Biden v souvislosti s kroky Ruska v únoru hovořil o tom, že se „vždy musíme obávat jaderného konfliktu“.
Ruští vojáci a zbraně zamíří na hranice s Finskem
Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil v rozhovoru pro RIA Novosti Putin. Vstup Finska a Švédska do NATO označil za „bezvýznamný krok“. Helsinky a Stockholm se pro vstup do NATO rozhodly kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.
„Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ nechal také slyšet.
Desítky let neutrální Finsko se 31. členskou zemí NATO stalo loni v dubnu, Švédsko do aliance vstoupilo letos v březnu. Oba státy jsou stejně jako jejich spojenci přesvědčeni o tom, že členství v uskupení kolektivní obrany přispěje jak k jejich bezpečnosti, tak k bezpečnosti celé aliance.
„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ poznamenal k vývoji v alianci nedávno její šéf Jens Stoltenberg.
Moskva už dříve uvedla, že na rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.
Konflikt takového rozsahu a v takové blízkosti, jako je válka na Ukrajině, nemůže českou společnost neovlivnit, řekl bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. U lidí lze pozorovat aktivaci obranných mechanismů proti strachu, ve kterém nelze dlouhodobě žít. Lidé si podle něj vytvářejí odstup nebo válku popírají, aby unikli úzkosti. Další možností je takzvané přehnané chlapáctví či představa, že existují jednoduchá a rychlá řešení konfliktu.
