Putin hlásí: Rusko je připravené na jadernou válku. A rozmístí vojáky u hranic s Finskem!
Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na rozhovor ruské hlavy státu s agenturou RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit atomové zbraně ve válce na Ukrajině. Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil také Putin.
Vladimir Putin se dále nechal slyšet, že pokud Spojené státy uskuteční jaderné testy, Rusko může učinit totéž. Zároveň USA vzkázal, že jestli se američtí vojáci objeví na Ukrajině, Rusko k nim bude přistupovat jako k intervenčním silám.
Jedenasedmdesátiletý politik v rozhovoru také tvrdil, že Rusko je připravené jednat o Ukrajině, ale jen pokud budou rozhovory založené na „realitě“. „Neměla by to být přestávka pro nepřítele, aby se přezbrojil, ale vážný rozhovor zahrnující záruky bezpečnosti pro Ruskou federaci,“ uvedl Putin.
Kyjev opakovaně upozorňuje, že v případných mírových hovorech odmítá slevit ze svých požadavků - mimo jiné na stažení ruských vojsk z ukrajinského území a na obnovení hranic země v podobě z roku 1991, tedy včetně Krymského poloostrova. To Moskva odmítá.
„Ve Spojených státech je dostatek specialistů v oblasti rusko-amerických vztahů a v oblasti strategické zdrženlivosti. Proto si nemyslím, že vše spěje k (jaderné konfrontaci), ale jsme na ni připraveni,“ uvedl Putin. „Zbraně jsou tu od toho, abychom je použili,“ dodal podle přepisu rozhovoru agentury Reuters.
Putin i další ruští představitelé o možnosti použití jaderných zbraní v souvislosti s válkou, kterou Rusko rozpoutalo před více než dvěma roky, mluví opakovaně.
Krátce po invazi Ukrajiny Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, loni navíc nechal rozmístit jaderné zbraně v sousedním Bělorusku a pozastavil účast Ruska dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů.
Americký prezident Joe Biden v souvislosti s kroky Ruska v únoru hovořil o tom, že se „vždy musíme obávat jaderného konfliktu“.
Ruští vojáci a zbraně zamíří na hranice s Finskem
Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil v rozhovoru pro RIA Novosti Putin. Vstup Finska a Švédska do NATO označil za „bezvýznamný krok“. Helsinky a Stockholm se pro vstup do NATO rozhodly kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.
„Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ nechal také slyšet.
Desítky let neutrální Finsko se 31. členskou zemí NATO stalo loni v dubnu, Švédsko do aliance vstoupilo letos v březnu. Oba státy jsou stejně jako jejich spojenci přesvědčeni o tom, že členství v uskupení kolektivní obrany přispěje jak k jejich bezpečnosti, tak k bezpečnosti celé aliance.
„Když ruský prezident (Vladimir) Putin zahájil před dvěma lety invazi na Ukrajině, chtěl zmenšit vliv NATO, získat více kontroly nad svými sousedy a zničit Ukrajinu jako suverénní stát. To se mu ale nepodařilo. Severoatlantická aliance je ještě silnější a Ukrajina je blíž na cestě k NATO než kdy dřív,“ poznamenal k vývoji v alianci nedávno její šéf Jens Stoltenberg.
Moskva už dříve uvedla, že na rozšíření obranné aliance odpoví v pravou chvíli a beze spěchu.
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
