I Kyjev posílá na frontu trestance. „Jsou mazaní, dovedou přežít,“ oceňuje jejich velitel-bachař
Posíláním vězňů do bojů na ukrajinské frontě proslul zejména šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Ale i Kyjev ve snaze posílit své početní stavy angažoval trestance – výměnou za svobodu. Tisíce se přihlásily, podle vojáků mají odsouzení za násilné trestné činy vojsku co nabídnout.
Ukrajinští vězni podepisují smlouvu s armádou až do konce války. Vedle příslibu odpuštění trestu je tu také značná finanční motivace: Podle ukrajinského ministerstva obrany se měsíční žold pohybuje zhruba mezi 11 a 90 tisíci Kč, v závislosti na době strávené na frontové linii.
CNN získala exkluzivní přístup k několika nedávno naverbovaným trestancům v pěchotním praporu Škval 59. brigády, nasazené poblíž klíčového Pokrovsku na Donbase, na který teď ruská armáda upírá své síly.
Vitalij (41), vyléčený narkoman a otec pěti dětí, si odseděl deset let za čtyři různé trestné činy, naposledy za těžké ublížení na zdraví. „Můj život byl šílený. Vyrůstal jsem mezi bandity, stejně jako všichni naši kluci v jednotce,“ popsal pro CNN. Ve vstupu do Ozbrojených sil Ukrajiny vidí příležitost. „Potřebuji obrátit list. Můj život byl zmatek. Je lepší být užitečný tady, mít kolem sebe bratry... a úplně jiný sociální okruh,“ řekl.
„Život tu je těžký. Sranda tu je, ale nečekal jsem, že to bude tak těžké.“ V zákopech už je tři měsíce, předtím byl na třítýdenním výcviku. „Byli jsme pitomí a nebrali ho vážně. Nebyli jsme zodpovědní, byla chyba, že jsme neposlouchali a nedávali pozor,“ lituje teď.
Armáda se snaží pojistit si, že zločinci nebudou dělat potíže. Jsou tu pravidla: Neberou například odsouzené za znásilnění, vícenásobné vrahy nebo ty, kteří se provinili proti bezpečnosti státu, psal server Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Kdo by se pokusil uprchnout, místo prominutí trestu mu k němu dalších deset let za mřížemi přidají.
Většina těch, s nimiž mluvil reportér CNN, pykala za loupeže a těžké ublížení na zdraví. Ministerstvo obrany pro CNN uvedlo, že jich takto narukovalo 4650, včetně 31 žen. Asi tisícovku dalších zájemců odmítli.
V praporu Škval je teď vedle Vitalije dalších 14 osvobozených trestanců; někteří dobrovolníci už padli, 25 nových vězňů má přijít výhledově. Čeká na ně jeden starý známý: bývalý vězeňský dozorce Oleksandr, který praporu velí. K obraně vlasti se přihlásil hned v únoru 2022, teď je trochu nespokojený, že má zpátky svou funkci. „Vidí mě jako bývalého dozorce, jako bratra ve zbrani, jako velitele, všichni tu žijí jako jedna rodina,“ líčí pro CNN. „Dělám jim psychologa, otce, matku, všechno.“ Ale sám své někdejší svěřence rekrutuje.
Motivaci trestanců k nasazení na frontě uznává: „Mnozí z nich mají rodiny, před kterými se styděli za to, co udělali. Mají děti, kterým všichni říkají, že jejich otec je trestanec. Když vstoupí do ozbrojených sil, už to není trestanec - ale hrdina,“ řekl Oleksandr. A vidí i pozitiva svých dřívějších vězňů, nynějších spolubojovníků: „Subkultura odsouzených je zvyklá na přežívání. To znamená fyzickou odolnost, morální odolnost a navíc vychytralost a logické myšlení, které jsou mnohem vyšší než u běžných civilistů.“ Také podle něj zvládají jedny z nejtěžších akcí, k nimž aktuálně kolem Pokrovska dochází.
Neposlouží jako cynické „žrádlo pro děla“ v „masomlejnku“, jako tisíce ruských vězňů v řadách wagnerovců u Bachmutu? „Nikdo vás nepošle jako ovce na porážku. Záleží nám na našich lidech,“ ujišťoval podle RFE/RL velitel na výcviku.
