Ukrajinci tasili nové střely: Neptuny s doletem 1000 km vyslali na ruský přístav Novorossijsk!
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska zasáhly v noci ukrajinské střely s plochou dráhou letu Neptun s prodlouženým doletem, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Přístav po ukrajinském útoku přerušil vývoz ropy, napsala agentura Reuters. Střely Neptun mají podle ní dolet 1000 kilometrů.
Střely a drony ukrajinské výroby v Norossijsku „poškodily infrastrukturu přístavu a ropný terminál, jakož i odpalovací zařízení systému protivzdušné obrany S-400 a sklad raket, který následně vybuchl a vzplál“, napsal generální štáb na telegramu. Tvrdil, že ukrajinské síly zasáhly také rafinérii v Saratovu a sklad paliv v sousedním městě Engels.
Ukrajinské síly se tak snaží oslabit vojenský a ekonomický potenciál Ruska a přimět je k ukončení války, kterou vede proti Ukrajině, vysvětlil generální štáb.
Ropný terminál v Novorossijsku je s to vypravit na vývoz 2,2 milionu barelů ropy denně, což představuje dvě procenta světové nabídky, poznamenal Reuters. Místní úřady útok na přístav přičetly dronům.
O úspěšném nasazení „dlouhých neptunů“ proti cílům v Rusku dnes informoval rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který také zveřejnil záběry z odpálení střely. „Je to naše zcela spravedlivá reakce na pokračující ruský teror,“ napsal Zelenskyj na X poté, co noční ruský útok na hlavní město Kyjev připravil o život nejméně šest lidí.
Rusové podle ukrajinského letectva během noci vyslali do útoku více než čtyři stovky dronů a dvě desítky střel. Podobné útoky se opakují prakticky každou noc války, která trvá už téměř čtyři roky.
Ukrajinci tvrdí, že střelami Neptun v dubnu 2022, několik týdnů po vpádu ruských vojsk do země, poslali ke dnu ruský raketový křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily. Křižník se stal největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války. Mezitím kyjevští konstruktéři původně protilodní střelu o doletu asi 300 kilometrů upravili i k útokům na pozemní cíle a prodloužili jí dolet.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že u Chabarovska na východě Ruska, tisíce kilometrů od Ukrajiny, přerušila provoz na Transsibiřské magistrále, a tím i přerušila přísun severokorejských zbraní a munice po této klíčové železniční trati. Útok, při kterém vykolejil nákladní vlak, se odehrál ve čtvrtek u obce Sosnovka, tvrdí HUR, která také zveřejnila záběry ze sabotážní akce.
Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Ruská média ale v nedávné minulosti opakovaně informovala o zadržení osob podezřelých z diverze na „transsibu“.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Moskevský soud poslal na 21 let do vězení čtyřiatřicetiletého fyzika Arťoma Chorošilova, kterého uznal vinným z vlastizrady, útoku na kritickou infrastrukturu, přípravy sabotáže a výroby výbušnin. Informoval o tom dnes nezávislý server Mediazona, podle něhož soud uložil Chorošilovi také pokutu ve výši 700.000 rublů (asi 188.000 Kč). Vědec podobnou sumu poslal před třemi roky ukrajinským organizacím.
Státní hrad a zámek Český Krumlov je nově při ozbrojeném konfliktu pod zvýšenou ochranou podle Haagské úmluvy o ochraně kulturního dědictví. Dnes o tom v Paříži rozhodl příslušný výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), na jejímž seznamu světového kulturního dědictví je Český Krumlov zapsaný. Podobnou zvýšenou ochranu měla v Česku dosud jen brněnská Vila Tugendhat. ČTK to dnes sdělila mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Blanka Černá.
