Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Karibskému státu Antigua a Barbuda se podařilo prodat luxusní jachtu Alfa Nero, kterou úřady zabavily v souvislosti se sankcemi proti Rusku zavedenými po ruské agresi vůči Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Plavidlo dlouhé 81 metrů úřady prodaly za 40 milionů dolarů (927 milionů korun) kupci, jehož identitu nezveřejnily.
Agenti amerického FBI a úřady Antiguy a Barbudy zabavily luxusní jachtu v roce 2022, když kotvila v Karibiku. Americké úřady se domnívaly, že majitelem plavidla je ruský oligarcha Andrej Grigorjevič Gurjev, na kterého byly uvaleny sankce. Gurjev zpočátku odmítal, že by mu jachta patřila. Vzhledem k tomu, že byl majitel neznámý, úřady karibského státu mohly jachtu zabavit, jelikož ji považovaly za „opuštěnou loď“. Později ovšem usilovala o přiznání vlastnictví Gurjevova dcera, ale před soudy neuspěla.
Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.
Podle ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka dohoda představuje důležitý krok, který zajistí, aby si Ukrajina udržela rozpočtovou stabilitu a měla přístup k hotovostním zdrojům potřebným k dalšímu financování své obrany.
Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 nesplácených dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Výbor věřitelů sestavený za účelem jednání o restrukturalizaci dluhu označil dohodu za rychlou a konstruktivní.
„Jsme potěšeni, že můžeme Ukrajině poskytnout významné odpuštění dluhu, pomoci jejímu úsilí o obnovení přístupu na mezinárodní kapitálové trhy a podpořit budoucí obnovu,“ uvedl v prohlášení výbor věřitelů. Výbor zahrnuje firmy Amundi, BlackRock, Amia Capital a další investory, kteří vlastní zhruba 25 procent dluhopisů.
Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil. Na facebooku to oznámil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Kyjev podle něj porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má nyní EK tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud.
„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě komise okamžitě konala,“ napsal na facebooku Juraj Blanár.
Ministr stejně jako premiér Robert Fico zkritizoval sankce proti Rusku s tím, že mají větší negativní dopad na EU a Slovensko, než na Moskvu. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.
