Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Motor ruského letadla začal v neděli hořet po přistání v jihotureckém městě Antalya. Všech 89 cestujících a šest členů posádky se podařilo bezpečně evakuovat, informovalo dnes v prohlášení turecké ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.
Letoun Suchoj Superjet 100 přiletěl z ruského černomořského letoviska Soči. Video zveřejněné na sociální síti X ukazuje cestující, kteří utíkají přes letištní plochu od letounu, z něhož šlehají plameny a stoupá kouř. Letiště v Antalyi bylo na několik hodin uzavřeno, dokud nebyl stroj odtažen z přistávací dráhy.
Francie zvažuje vyslání soukromých vojenských instruktorů a techniků pro opravu zbraní na Ukrajinu. Píše to dnes deník Le Monde s odkazem na své zdroje ve francouzské diplomacii a státním aparátu. O možnosti podle listu Paříž mimo jiné jedná s Británií. Působení amerických vojenských techniků na Ukrajině nedávno povolily podle tisku Spojené státy.
Debaty o vyslání soukromých vojenských instruktorů a personálu pro opravu vojenské techniky podle Le Monde v Paříži v posledních týdnech oživly. Deník v této souvislosti poukazuje na víkendový rozhovor s francouzským ministrem zahraničí Jean-Noëlem Barrotem, který vyzval západní země, aby nestanovily nepřekročitelné meze v pomoci Ukrajině. „Nevylučujeme žádnou možnost,“ odpověděl na otázku stanice BBC ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu.
Podle zdrojů deníku Le Monde francouzské úřady zvažují, že by povolily působit na Ukrajině polostátní firmě Défense conseil international (DCI), která prodává francouzské vojenské know-how. Firma by mohla na Ukrajině organizovat výcvik vojáků a vytvořit opravárenská centra pro francouzskou vojenskou techniku. Deník Le Monde podotýká, že 80 procent zaměstnanců DCI jsou bývalí vojáci.
Války v Pásmu Gazy a Libanonu byly dnes hlavním tématem prvního dne schůzky ministrů zahraničí skupiny sedmi předních ekonomik světa G7. Jednání v městečku Fiuggi nedaleko Říma se účastnili i ministři Saúdské Arábie, Jordánska, Kataru, Egypta a Spojených arabských emirátů. Tématem byl také zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření z válečných zločinů v Pásmu Gazy.
Druhý den jednání G7 se v úterý zaměří na válku na Ukrajině a situaci v indicko-pacifickém prostoru, zejména na dlouholetý konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem.
