Putin odmítl políbit ženu hostitele? V Baku jednal s Alijevem o plynu i míru s Arménií
Ruský prezident Vladimir Putin během návštěvy Ázerbájdžánu jednal o zemním plynu, uvedl dnes po setkání s šéfem Kremlu jeho hostitel Ilham Alijev. Putin podle ruských médií také vyjádřil zájem Ruska podílet se na urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu. Během uvítání s prezidentem a jeho chotí Mehriban Alijevovou se mu však povedlo faux pas.
Vladimir Putin se přivítal s prezidentem Ázerbájdžánu objetím, jeho manželce pak předal květiny. Jenomže v momentě, kdy se prezidentova choť Mehriban Alijevovová naklonila k ruskému vůdci pro polibek na přivítanou, Putin se odvrátil.
„V oblasti energetiky jsme podrobně analyzovali situaci jak v oblasti ropy a plynu, tak elektrické energie. Aktivně spolupracujeme a jsem přesvědčen, že budeme dále koordinovat naši činnost,“ řekl ázerbájdžánský prezident podle agentury TASS.
Putin na první návštěvu Baku po rozpoutání války proti Ukrajině odcestoval v době, kdy na ruském území zuří boje s ukrajinskými jednotkami, které téměř před dvěma týdny zaútočily v Kurské oblasti.
Server BBC News soudí, že cesta svědčí o Putinově snaze posílit vztahy se spojenci a předvést podporu na mezinárodní scéně v době, kdy se jej Západ snaží izolovat. Analytik Fuad Šachbazov se domnívá, že hlavní cíle Putinovy cesty souvisejí s ekonomickými a hlavně energetickými otázkami. Pokládá za možné, že Moskva a Baku se dohodnou na dodávkách ruského plynu pro vnitřní trh Ázerbájdžánu, což by kompenzovalo zvětšení vývozu ázerbájdžánského plynu do Evropy místo ruského plynu.
Dalším cílem podle analytika může být posílení ruské pozice v mírovém urovnání mezi Arménií a Ázerbájdžánem v zájmu obnovení ruského vlivu na jižním Kavkaze.
„Je jasné a všichni o tom dobře vědí, že i Rusko se potýká s krizemi, především na ukrajinském směru, ale historické zapojení Ruska do situace na jižním Kavkazu v posledních letech nám velí, že se nezbytně musíme podílet na tomto dění, samozřejmě v rozsahu požadovaném stranami,“ uvedl Putin po jednání s Alijevem a přislíbil, že o závěrech schůzky bude informovat arménského prezidenta Nikolu Pašinjana.
S Alijevem se setkal i Sergej Šojgu
Baku a Jerevan v posledních měsících vedou přímá jednání o demilitarizaci hranic a o uzavření mírové smlouvy. BBC upozornila, že tento měsíc obě země z návrhu smlouvy vyjmuly bod o dopravním spojení mezi Ázerbájdžánem a Nachičevanem, což je ázerbájdžánské území obklopené Arménií, Íránem a Tureckem. Baku a Moskva si přály, aby příslušný silniční koridor kontrolovalo Rusko, ale Arménie byla proti. Vztahy mezi Jerevanem a Moskvou ochladly po prohrané válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, protože arménská vláda je nespokojena, že jej Rusko a další postsovětští spojenci nepodpořili. Následně se Arménie začala opět sbližovat se Západem, což vyvolalo nespokojenost Moskvy. K ochlazení podle BBC přispělo i osobní napětí mezi Putinem a Pašinjanem.
Ještě před Putinem do Baku - cestou přes Teherán - zavítal tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, který se setkal i s Alijevem. Návštěva podle expertů mohla souviset s možnou eskalací konfliktu mezi Íránem a Izraelem. Podle Šachbazova může Rusko znepokojovat možnost tajné podpory Izraele ze strany Ázerbájdžánu v případě konfliktu mezi Íránem a Izraelem, dodala BBC.
„(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci,“ řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou „zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války“, uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.
Později Trump uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv. „My jsme připraveni se v této věci ujmout vedoucí role,“ řekl Starmer v souvislosti s iniciativou evropských spojenců Kyjeva označovanou jako koalice ochotných.
Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700.000 ruských vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.
„Chápejte, na frontě je více než 700.000 lidí. Mezi nimi je třeba vybírat ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v orgánech státní moci,“ prohlásil podle agentury TASS. Putin upozornil, že ne každý voják touží po kariéře státního úředníka. Putin podle agentury Interfax podpořil návrh odměňovat účastníky bojů proti Ukrajině bezplatným přidělováním pozemků na okupovaných ukrajinských územích, která Rusko anektovalo.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.
Trump znovu připustil, že si myslel, že vyřešit válku na Ukrajině bude ze všech konfliktů nejjednodušší. Jde ale o složitou věc, řekl. „Putin mě opravdu zklamal,“ dodal. Později uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv.
Takovou "krasavici" bych taky odmítnul políbit...