Rusům došli vojáci do pole, na frontu poslali i „hvězdnou pěchotu“. A přišly ztráty
Rusko kvůli nedostatku vojáků v pozemních silách stáhlo vojáky ze Vzdušných a vesmírných sil po celé zemi, včetně radarových stanic včasné výstrahy před jaderným útokem či ze základen strategických bombardérů. Vytvořilo z nich dočasný motostřelecký pluk a ten nasadilo do obrany Kurské oblasti před ukrajinským útokem. Takzvaná hvězdná pěchota už v bojích s Ukrajinci utrpěla první ztráty, napsal investigativní server Važnyje istoriji. Odvolává se na anonymní zdroje i na údaje z otevřených zdrojů.
Vzdušné a vesmírné síly, s ruskou zkratkou VKS, vznikly v roce 2015 rozhodnutím prezidenta Vladimira Putina sloučit vojenské letectvo a protileteckou a protiraketovou obranu.
Tyto síly se sice mají zabývat válčením ve vzduchu a ve vesmíru, ale na přelomu letošního května a června v jejich rámci vznikl motostřelecký pluk, zapojený do ochrany hranic v rámci uskupení Sever. Pluk nemá stálou posádku, do pohraničí se dostal v polovině července, několik týdnů před útokem ukrajinských sil.
V pluku jsou vojáci ze strážných rot střežících vojenská letiště, z týlových jednotek, mechanici, ale i menší počet důstojníků. K pěchotě je převeleli z letišť Ukrajinka v Altajském kraji, Belaja v Irkutské oblasti a Engels v Saratovské oblasti. Z těchto základen operují bombardéry Tu-22M či Tu-95, ze kterých vypouštějí střely a rakety při útocích proti ukrajinským městům, z jednoho kosmodromu či od radarů včasné výstrahy Voroněž, napsal server Važnyje istorii.
Není jasné, kdy a jak budou nahrazeni cenní specialisté. Jen k obsluze jednoho radaru Voroněž je zapotřebí více než 100 vyškolených techniků, podotýká portál.
Hvězdná pěchota už má ztráty. Narychlo přemístění a slabě vyzbrojení „kosmonauti“ 7. srpna odrazili útok ukrajinských sil na okresní město Koreněvo, psal proválečný blog Operacije Z. V této oblasti bojů se pohřešuje dvaadvacetiletý Ilja Romanov, převelený z arzenálu vesmírných vojsk v Tambovské oblasti, kde se skladují rakety a družice. Motostřelci VKS byli pravděpodobně i v koloně, kterou u Rylska zničily ukrajinské raketomety HIMARS. Týž den byl zraněn dvaadvacetiletý seržant Vjačeslav Bondarenko, který před převelením sloužil na základně bombardérů v Amurské oblasti, napsaly Važnyje istorii.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
Ukrajina, která se už třetím rokem brání ruské agresi, zahájila 6. srpna překvapivý útok v Kurské oblasti na západě Ruska. Ukrajinská armáda od té doby podle svého velitele Oleksandra Syrského dobyla asi 1150 kilometrů čtverečních ruského území a 82 ruských obcí, včetně okresního města Sudža. Analytici předpokládají, že jedním z cílů ukrajinské operace je přimět ruské velení, aby kvůli obraně ruského území stáhlo síly z jiných úseků fronty. Zatím ale nepolevila snaha Moskvy dobýt celou Doněckou oblast na východě Ukrajiny, jak o tom svědčí útoky ruských sil u Pokrovsku a Torecku.
