Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Z trosek po útoku Rusů v Charkově záchranáři vyprostili tělo zabité ženy, dalších 42 lidí utrpělo zranění, oznámil večer starosta Ihor Terechov.
Tělo ženy záchranáři vyprostili v devátém podlaží, úřední identifikace je ale v současnosti nemožná, protože tělo je téměř spálené, uvedla prokuratura, která počítá s testem DNA. Předpokládá, že jde o ženu ve věku 94 let, která byla po výbuchu bomby hlášena jako nezvěstná.
Zelenskyj si dnes večer také postěžoval, že ukrajinské jednotky mají vysoké ztráty a Rusko dosahuje územních zisků na východě Ukrajiny, protože západní zbraně přicházejí příliš pomalu. Situace na východě je „velmi těžká“, uvedl a dodal, že polovina ukrajinských brigád tam nebyla dostatečně vybavena, a to vedlo k vysokým ztrátám.
„Ztratíte lidi, protože nejsou v obrněných vozidlech, protože nemají děla a nemají náboje do děl,“ řekl podle agentury Reuters. „Potřebujeme 14 brigád, abychom byli připraveni. Ale až dosud jsme z těchto balíčků (západní pomoci) nevybavili ani čtyři,“ řekl.
Ukrajina stále čeká na souhlas Spojených států s údery dalekonosnými zbraněmi na cíle v hloubi Ruska. Potřebná povolení Kyjev zatím nedostal, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s moderátorem americké televize CNN Fareedem Zakariou.
Ukrajina potřebuje dalekonosné zbraně, aby mohla napadnout ruské základny a vojenská letiště. Při čekání na souhlas spojenců ale Rusko podle Zelenského stáhlo své letouny na vzdálenější letiště.
„Teď Rusko začalo stahovat své letouny ze 100, 150, 300 kilometrů na 500 (kilometrů). A tak potřebujeme další povolení,“ řekl ukrajinský prezident v rozhovoru, z něhož cituje server stanice BBC. „Ne, dosud nikoliv,“ odpověděl na otázku, zda Ukrajina dostala souhlas k útokům dalekonosnými zbraněmi na cíle v Rusku. Sami Ukrajinci by podle Zelenského měli „svobodně rozhodovat, jak použijí tu či jinou věc“.
