Pro Putinovu dceru sankce neplatí? O prominentní vědkyni je na Západě zájem!
Poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, západní země uvalily sankce na nejstarší dceru ruského prezidenta Vladimira Putina Marju Voroncovovou. Ovšem to ruské pediatričce a endokrinoložce nijak nezabránilo v tom, aby svou vědeckou práci nadále prezentovala ve světovém měřítku! Její články navzdory sankcím vycházejí ve vědeckých časopisech v západních zemích.
V únoru roku 2022 zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu. O několik týdnů později, v dubnu 2022, Spojené státy rozhodly, že uvalí sankce na dcery Vladimira Putina Kateřinu Tichonovovou a Marju Voroncovovou. Sankce na nejstarší Putinovu dceru uvalila i Evropská unie, Spojené království, Japonsko či Švýcarsko.
Publikuje sankcím navzdory
Marja Voroncovová vystudovala biologii na Státní univerzitě v Petrohradě a je absolventkou medicíny na Moskevské státní univerzitě. Dokonce je považována za Putinovu poradkyni v oblasti genetického inženýrství. Voroncovová se věnuje pediatrii a endokrinologii. V rámci své vědecké činnosti často publikuje články. Publikovat na mezinárodní úrovni nepřestala ani poté, co se ocitla pod západními sankcemi.
Telegramový kanál „Možem objasniť“ přišel s informací, že vědecké články Putinovy dcery se nadále objevují v západních vědeckých periodicích. „Prezidentova nejstarší dcera Marja Voroncovová, kandidátka lékařských věd a vzděláním endokrinoložka, nadále publikuje v západních vědeckých časopisech,“ píše kanál s tím, že její články neváhala otisknout jak americká, tak švýcarská nakladatelství. „V letech 2022 až 2023 vyšly čtyři texty Voroncovové – tři z nich po válce a jeden na začátku února 2022. Voroncovová publikuje články nejen sama, ale i ve spoluautorství s kolegy na Moskevské státní univerzitě,“ dodává kanál. Nejstarší dcera ruského prezidenta se těší z úspěchu v akademické oblasti. Od roku 2022 je prý zástupkyní děkana na lékařské fakultě.
Voroncovová je sice pod sankcemi, nicméně sankce jí nebrání nikterak v tom, aby publikovala své články v zahraničních časopisech. Jak uvádí server Obozrevatel.com, v roce 2019 vstoupila do společnosti New Medical Company (NOMECO), která se specializuje na projekty spojené s nukleární medicínou. V minulosti údajně byla společnost ztrátová, ovšem po příchodu Voroncovové se situace rapidně zlepšila. V roce 2020 byl její zisk zhruba 140 milionů Kč a o rok později už 201 milionů Kč.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily 5 lidí, 11 zranily. Letectvo uvedlo, že Rusko v noci na 17. srpna odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a 60 útočných dronů typu Šáhid.
Dronový útok v noci na dnešek zranil železničáře a poškodil elektrické vedení ve Voroněžské oblasti na západě Ruska. Uvedl to místní gubernátor Alexandr Gusev.
„Podle předběžných informací byl v jedné z obcí zraněn traťový montér na železniční stanici. Byl převezen do okresní nemocnice,“ uvedl Gusev na platformě Telegram. Pád trosek dronu podle gubernátora poškodil také elektrické vedení na železniční stanici, což způsobilo zpoždění několika vlaků. Vznikly také požáry obchodu, tržiště s textilem a plynového potrubí. Lokality dopadu dronů Gusev neupřesnil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotu hovořil se svým tureckým a maďarským protějškem, uvedlo v sobotu večer ruské ministerstvo zahraničí. Telefonáty se uskutečnily několik hodin poté, co vrcholný summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nepřinesl žádnou konkrétní dohodu o ukončení války na Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
Telefonát mezi Lavrovem a tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem se podle Moskvy uskutečnil z iniciativy turecké strany. „Ministři zahraničí si vyměnili názory na výsledky jednání na nejvyšší úrovni mezi Ruskem a USA, které se konalo 15. srpna na Aljašce,“ uvedlo ministerstvo ve stručném prohlášení na svém webu.
