Zelenskyj soustředil moc, není týmový hráč, šokuje politolog. Postaví se mu generál?

Se vpádem ruských vojsk 24. února 2022 prezident zůstal v Kyjevě a jeho kroky všichni ocenili. Před válkou se proti němu nahromadilo obrovské množství otázek a byl velmi aktivně kritizován, Zelenského podpora dost klesla. „Pokud si dobře vzpomínám, pohyboval se rating kolem 27-30 %,“ uvádí Hajdaj. On sám tehdy, od října 2019, stál v čele vojenské správy Luhanské oblasti, tedy území na Donbase, kde se bojovalo už od roku 2014.

Odmítá, že by se za války vůdčí představitelé neměli kritizovat - nedotknutelnost úřadů je podle něj myšlení ruského režimu. „Moc je posvátná. Pochází od Boha. Ti, kdo kritizují vládu, jsou nepřátelé, cizí agenti,“ parafrázuje Hajdaj kremelskou linii. Za „diskreditaci armády“ se v Rusku nyní chodí i do vězení.

„My si vládu volíme. Už za kozáků jsme volili hejtmany. Když kozáci během vojenského tažení viděli, že hejtman vede vojsko neefektivně, svolali radu a hejtmana vyhodili,“ dodal politolog.

Parlament podřízený Zelenskému

Právě přesvědčivým vítězstvím v prezidentských a posléze parlamentních volbách roku 2019 dostal Zelenskyj silný mandát, válečná situace to posílila, ale nezačala. „A to je hlavní chyba jeho i vlády, protože buďme upřímní - dnes má prezident téměř veškerou moc. Verchovna rada (jednokomorový parlament Ukrajiny) a vláda nepracují a všechna rozhodnutí se dělají v prezidentské kanceláři,“ tvrdí Hajdaj. Když si někteří politici dovolili vládnoucí tým kritizovat nebo projevili osobní ambice, skončili.

„Prezident nechápe, že taková neomezená moc je pro něj špatná. Už dávno měl dělat jen to, co mu ústava umožňuje (stále se k tomuto schématu můžeme vrátit), a zbytek nechat na nezávislých politicích. Předseda vlády by měl být na prezidentské kanceláři nezávislý. On nebo ona je zodpovědný za ekonomiku, která je v zoufalé nouzi,“ pokračuje Hajdaj.

„Myslím, že pan Zelenskyj má jako vůdce válčícího státu jeden důležitý problém. Není to týmový hráč. Dá se říct, že má kolem sebe družinu," argumentuje Hajdaj, který byl za svou kariéru členem několika takových týmů. „Když budujete profesionální manažerský tým, musíte se opřít o loajální lidi - loajální nikoli k vám, ale k podniku. Lidé, kteří se s vámi mohou hádat, dokazovat vám, že se mýlíte. Bohužel náš prezident takovým člověkem není. Proto má kolem sebe takové prostředí, které mu vytváří komfortní zónu."

Jako protipól vyzdvihuje náčelníka generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného. Když se hovoří o prezidentských volbách, zmiňuje se jako možný kandidát proti Zelenskému.

„Je oddaný věci, válce, vojenským operacím. Pokud vím (neznám ho, ale znám jeho kolegy), je to samostatný člověk a ve svých rozhodnutích nezávislý. Může si dovolit nevykonat rozkaz nebo pokyn, který považuje za škodlivý,“ vyzdvihuje generála Hajdaj.

„Právě jeho kroky vedly k tomu, že raketové údery, které nás probudily první den, nezničily všechna naše letadla ani všechny jednotky protivzdušné obrany, které později sehrály velmi důležitou roli při odražení útoku,“ komentuje politolog generálovy rozkazy před zahájením invaze, jež se prý nelíbily prezidentské kanceláři.

Hrdina i ambiciózní velitel: Kdo je Valerij Zalužnyj, hlavní muž ukrajinské protiofenzívy?

„A také má přirozený, řekl bych sovětsky gagarinovský šarm prostého, dobrého člověka. Lidé ho mají rádi,“ pokračuje politolog a přidává třetí generálovu kvalitu: Není pořád v médiích jako prezident, jenž k národu přes video promlouvá každý večer. „Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny se objevuje občas - jen když je to velmi důležité.“

A jak se politický šíbr staví k otázce voleb ve válečném čase? Normálně by se měly konat 31. března 2024. „Jsou možné a nutné. Ukrajina je potřebuje, prezident je potřebuje, i když to možná nechápe, a naši partneři je potřebují. Volby potvrdí, že naše vláda je legitimní a není uzurpována těmi, kdo využili válečného stavu, že nejdeme cestou Ruska a Běloruska. Kreml by si přál, abychom měli vládu, jakou má Bělorusko, a aby se tato vláda s nimi přátelila. Proto ‚nepotřebujeme volby‘, čistě moskevský narativ,“ soudí Serhij Hajdaj.