Češka chtěla přes hranice propašovat Ukrajince: Hrozí jí až 5 let za mřížemi
Zlom nastal v případu devětadvacetileté Češky, která se pokusila přes ukrajinské hranice propašovat ukrajinského muže. K incidentu došlo 29. srpna, kdy celníci na hraničním přechodu Lužanka zastavili vůz BMW s českými poznávacími značkami. Při prohlídce našli ve voze ukrytého ukrajinského muže, který kvůli válce nesmí opustit zemi. Celníci muže zadrželi a žena z místa uprchla. Policistům se ji ale nyní podařilo dopadnout.
Jak již Blesk informoval, devětadvacetiletá Češka se pokusila překročit maďarsko-ukrajinské hranice v úterý 29. srpna. Na hranicích ji zastavili celníci, kteří při kontrole vozu našli podivný starý obraz z roku 1906. Žena k němu neměla žádnou dokumentaci, a tak se rozhodli auto prohledat. Během kontroly objevili v kufru auta speciálně vyrobený úkryt, v němž byl třicetiletý Oleksandr M. Ovšem kvůli válce platí, že Ukrajinu nesmí opustit muži ve věku od 18 do 60 let. Celníci proto muže zatkli.
Češka následně začala dělat scény. Čtyři hodiny prý plakala, vztekala se, říkala, že je těhotná a odmítla pustit zadrženého Ukrajince. Dokonce si lehla pod kola auta. Nakonec ale do auta nastoupila a z místa uprchla. Ovšem v případu nastal zlom. Podle informací serveru proukrainu.blesk.cz se policistům podařilo Češku dopadnout. Vyšetřovatelé ženu obvinili a hrozí jí až pět let ve vězení!
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
