„Silovici“ tlačí na stanné právo a mobilizaci. Proč ji Putin odmítá?

Putin vyhlásil „částečnou mobilizaci“ na podzim 2022. Ministr obrany Sergej Šojgu 21. září uvedl, že Rusko se zaměří na 300 000 záložníků a bývalých vojáků s „určitou vojenskou specializací a příslušnými zkušenostmi“. Samotný prezidentský dekret rovněž uvádí jisté číslo, to však zveřejněno nebylo.

Už tato první vlna vyvolala mnohde odpor a také náhlou vlnu emigrace mužů v odvodovém věku. K další se proto Putin neodhodlává, místo toto se snažil invazní vojska posílit třeba vězni, jimž ministerstvo obrany nebo třeba šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin přislíbil za narukování na Ukrajinu svobodu.

Putin: Mobilizace není potřeba

Představitelé tvrdé linie ruského bezpečnostního sektoru přesto tlačí na Kreml, ať povolá další statisíce vojáků a zavede stanné právo, jak zjistila agentura Bloomberg od pěti osob obeznámených se situací.

„Dnes to není potřeba,“ řekl Putin skupině ruských válečných zpravodajů a vojenských bloggerů během červnového televizního setkání. „Někteří veřejní činitelé říkají, že potřebujeme milion nebo dva,“ připustil, ale konkrétnější pak nebyl.  

„Válka je hluboce nepopulární mezi naprostou většinou ruského obyvatelstva. Pár milionů lidí je za ni rádo, pár milionů je proti válce a pak jsou desítky milionů lidí, kteří ji nepodporují ani neprotestují,“ řekl týdeníku Newsweek Konstantin Sonin, politický ekonom ruského původu z Chicagské univerzity. Proto podle něj Putin nejspíš vyčkává s vyhlášením masové mobilizace a armádní stavy se snaží doplňovat dobrovolníky – které je potřeba lákat na mimořádně vysoký žold.

Všichni ruští bojovníci bojující na Ukrajině mají při podpisu smlouvy na dobu nejméně jednoho roku nárok na paušální částku od ministerstva obrany ve výši 195 000 rublů (46 tisíc Kč). Měsíční platy se liší v závislosti na vojenské hodnosti, pozici a délce služby, ale nejsou nižší než 204 000 rublů (47 700 Kč). Úřady některých ruských regionů k tomu přidávají ještě bonusy z vlastních rozpočtů, patrně ve snaze plnit kvóty.

Ostatně právě periferie, venkov a maloměsta a také menšinové národnosti největšího státu světa nesou hlavní břemeno, ať už jde o mobilizaci, nebo dobrovolníky – a také o ztráty. „Putin dbá, aby nezačal ve velkém počtu povolávat děti svých klíčových voličů, zejména jak se Rusko blíží k volbám v roce 2024,“ komentoval pro Newsweek Neil Melvin z britského think-tanku RUSI.

Skandály, korupce a podivné povoláváky na Ukrajině: Zelenskyj se snaží napravit potíže s odvody

Dalším faktorem, který Putina odrazuje od otevřené masové mobilizace, je propagandistická linie, kterou Kreml prosazuje od začátku vpádu na Ukrajinu: Že Rusko nevede válku, nýbrž jen „speciální vojenskou operaci“ omezeného rozsahu.

„Otevřené vyhlášení mobilizace by bylo drastickým vybočením z tohoto světonázoru, prasknutí informační bubliny,“ dodal Sonin s tím, že i když se Putin pokusí povolat do války více mužů, bude to doprovázeno rétorikou, podle níž se nic nového neděje.

Zatím se režim stále ještě snaží předstírat, že na běžné Rusy konflikt na Ukrajině nemá dopad. „Masová mobilizace, která se vzhledem k úbytku ruských sil na Ukrajině stává stále naléhavější, by přinesla válečné náklady do rodin po celém Rusku,“ doplnil Melvin.