Ruské útoky u Oděsy se nebezpečně přiblížily k Rumunsku. Hrozí odpověď NATO?
Útoky Ruska na Oděskou oblast vyvolaly obavy ohledně vypuknutí třetí světové války kvůli tomu, že ruská raketa dopadla jen 183 metrů od Rumunska, které je členem NATO. Experti se obávají, že by to mohlo aktivovat článek 5. Podle nich také hrozí, že by zde v budoucnu mohla působit i Wagnerova skupina. Informoval o tom deník Daily Mail.
Rusko zaútočilo bezpilotními letouny na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, kde byly zničeny sklady s obilím a sedm lidí bylo zraněno, informovala agentura Reuters. Zasažené místo se nachází blízko hranic s Rumunskem, které je členem NATO. Jedná se o místo nejblíže hranicím NATO, na které Rusko podniklo útok. To vyvolává další obavy ohledně třetí světové války.
„Pro NATO je to obrovská hrozba,“ řekl expert Alp Sevimlisoy a věří, že Vladimir Putin by mohl jít ještě dál, neboť je „velmi možné, že uvidíme Wagnerovu skupinu jako zástupnou sílu“ podél Dunaje, která bude sloužit k dalšímu narušování lodní dopravy.
Wagnerovci se nyní nacházejí v exilu v Bělorusku, kde jsou již používáni k zastrašování Polska, dalšího člena NATO. „Potřebujeme zajistit, že je dostatečně odradíme, aby to neznamenalo hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu,“ řekl Sevimlisoy.
Bude mít Rusko „nehodu"?
„Putinovy rakety se stále více přiblížují EU a NATO, tím se zvyšuje šance, že Rusko bude mít ‚nehodu‘,“ uvedla Melinda Haringová z think tanku Atlantická rada.
Pokud se tak stane a ruská raketa přeletí území Rumunska, způsobí to obrovský problém. NATO se bude muset sejít a rozhodnout ohledně článku 5, kdy budou zástupci muset zhodnotit, jestli se jedná o útok na Rumunsko a je třeba zemi bránit. „Byl by to velký problém, kdyby rakety skončily na území NATO,“ řekla Haringová.
Na konci minulého roku se jedna raketa dostala do Polska, zabila dva lidi. V té době se odehrával summit skupiny G20, zpráva znepokojila světové lídry. Nakonec však nedošlo k aktivaci článku 5, neboť se ukázalo, že raketa přiletěla z ukrajinské strany.
Nyní něco podobného hrozí u Černého moře, nyní však nebudou žádné pochybnosti o tom, že raketu skutečně vyslalo Rusko, neboť na přístavy útočí drony Shaded, které používá jenom tato země.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
