Ruské útoky u Oděsy se nebezpečně přiblížily k Rumunsku. Hrozí odpověď NATO?
Útoky Ruska na Oděskou oblast vyvolaly obavy ohledně vypuknutí třetí světové války kvůli tomu, že ruská raketa dopadla jen 183 metrů od Rumunska, které je členem NATO. Experti se obávají, že by to mohlo aktivovat článek 5. Podle nich také hrozí, že by zde v budoucnu mohla působit i Wagnerova skupina. Informoval o tom deník Daily Mail.
Rusko zaútočilo bezpilotními letouny na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, kde byly zničeny sklady s obilím a sedm lidí bylo zraněno, informovala agentura Reuters. Zasažené místo se nachází blízko hranic s Rumunskem, které je členem NATO. Jedná se o místo nejblíže hranicím NATO, na které Rusko podniklo útok. To vyvolává další obavy ohledně třetí světové války.
„Pro NATO je to obrovská hrozba,“ řekl expert Alp Sevimlisoy a věří, že Vladimir Putin by mohl jít ještě dál, neboť je „velmi možné, že uvidíme Wagnerovu skupinu jako zástupnou sílu“ podél Dunaje, která bude sloužit k dalšímu narušování lodní dopravy.
Wagnerovci se nyní nacházejí v exilu v Bělorusku, kde jsou již používáni k zastrašování Polska, dalšího člena NATO. „Potřebujeme zajistit, že je dostatečně odradíme, aby to neznamenalo hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu,“ řekl Sevimlisoy.
Bude mít Rusko „nehodu"?
„Putinovy rakety se stále více přiblížují EU a NATO, tím se zvyšuje šance, že Rusko bude mít ‚nehodu‘,“ uvedla Melinda Haringová z think tanku Atlantická rada.
Pokud se tak stane a ruská raketa přeletí území Rumunska, způsobí to obrovský problém. NATO se bude muset sejít a rozhodnout ohledně článku 5, kdy budou zástupci muset zhodnotit, jestli se jedná o útok na Rumunsko a je třeba zemi bránit. „Byl by to velký problém, kdyby rakety skončily na území NATO,“ řekla Haringová.
Na konci minulého roku se jedna raketa dostala do Polska, zabila dva lidi. V té době se odehrával summit skupiny G20, zpráva znepokojila světové lídry. Nakonec však nedošlo k aktivaci článku 5, neboť se ukázalo, že raketa přiletěla z ukrajinské strany.
Nyní něco podobného hrozí u Černého moře, nyní však nebudou žádné pochybnosti o tom, že raketu skutečně vyslalo Rusko, neboť na přístavy útočí drony Shaded, které používá jenom tato země.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
