Ruské útoky u Oděsy se nebezpečně přiblížily k Rumunsku. Hrozí odpověď NATO?
Útoky Ruska na Oděskou oblast vyvolaly obavy ohledně vypuknutí třetí světové války kvůli tomu, že ruská raketa dopadla jen 183 metrů od Rumunska, které je členem NATO. Experti se obávají, že by to mohlo aktivovat článek 5. Podle nich také hrozí, že by zde v budoucnu mohla působit i Wagnerova skupina. Informoval o tom deník Daily Mail.
Rusko zaútočilo bezpilotními letouny na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, kde byly zničeny sklady s obilím a sedm lidí bylo zraněno, informovala agentura Reuters. Zasažené místo se nachází blízko hranic s Rumunskem, které je členem NATO. Jedná se o místo nejblíže hranicím NATO, na které Rusko podniklo útok. To vyvolává další obavy ohledně třetí světové války.
„Pro NATO je to obrovská hrozba,“ řekl expert Alp Sevimlisoy a věří, že Vladimir Putin by mohl jít ještě dál, neboť je „velmi možné, že uvidíme Wagnerovu skupinu jako zástupnou sílu“ podél Dunaje, která bude sloužit k dalšímu narušování lodní dopravy.
Wagnerovci se nyní nacházejí v exilu v Bělorusku, kde jsou již používáni k zastrašování Polska, dalšího člena NATO. „Potřebujeme zajistit, že je dostatečně odradíme, aby to neznamenalo hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu,“ řekl Sevimlisoy.
Bude mít Rusko „nehodu"?
„Putinovy rakety se stále více přiblížují EU a NATO, tím se zvyšuje šance, že Rusko bude mít ‚nehodu‘,“ uvedla Melinda Haringová z think tanku Atlantická rada.
Pokud se tak stane a ruská raketa přeletí území Rumunska, způsobí to obrovský problém. NATO se bude muset sejít a rozhodnout ohledně článku 5, kdy budou zástupci muset zhodnotit, jestli se jedná o útok na Rumunsko a je třeba zemi bránit. „Byl by to velký problém, kdyby rakety skončily na území NATO,“ řekla Haringová.
Na konci minulého roku se jedna raketa dostala do Polska, zabila dva lidi. V té době se odehrával summit skupiny G20, zpráva znepokojila světové lídry. Nakonec však nedošlo k aktivaci článku 5, neboť se ukázalo, že raketa přiletěla z ukrajinské strany.
Nyní něco podobného hrozí u Černého moře, nyní však nebudou žádné pochybnosti o tom, že raketu skutečně vyslalo Rusko, neboť na přístavy útočí drony Shaded, které používá jenom tato země.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
