Bývalý agent MI6: Putin je nemocný už delší dobu a hrozí mu atentát. Pro Západ je to nejhorší scénář
Bývalý agent britské rozvědky MI6 Christopher Steele se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin bude do roka odstaven od moci. Steele, který v roce 2016 dodal americké Demokratické straně informace o údajných vazbách kampaně tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Rusko, to uvedl v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News.
Západ by se podle Steelea, který v letech 2006 až 2009 vedl odbor MI6 zaměřený na Rusko, měl „připravit na konec Putinovy éry“. Ten by podle něj mohl nastat mimo jiné v důsledku atentátu, vzpoury či náhlého úmrtí.
Trhliny v Putinově autokratickém systému odhalila krátká červnová vzpoura žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. O zdravotním stavu ruského prezidenta se mezitím šíří různé spekulace, včetně tvrzení, že má rakovinu.
Steele poznamenal, že přesná povaha Putinových zdravotních potíží není zřejmá, ale „velmi důvěryhodné zdroje nám říkají, že je už nějakou dobu nemocný“. To podle bývalého agenta zvyšuje pravděpodobnost Putinova náhlého úmrtí.
Hrozba atentátu
Podle Steelea by na Putina také mohl být spáchán atentát vnitřními složkami v Rusku nebo zvenčí. Takový scénář označuje za nejhorší pro Západ, jelikož by se následky takového vývoje velmi obtížné předvídaly a pravděpodobně by před stanovením Putinova nástupce došlo ke krveprolití mezi různými mocenskými strukturami v Rusku.
V případě atentátu by šanci na získání prezidentské funkce podle Steelea měl šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.
Putin se loni v únoru při zahájení invaze na Ukrajinu domníval, že Rusko rychle zvítězí, ale zmýlil se. Jeho ambice dobýt celou Ukrajinu se nenaplnily a boje pokračují, navzdory mnoha mrtvým a demoralizovaným vojákům, píše Sky News.
Putinův oddych kvůli pomalé protiofenzivě
Steele tvrdí, že pomalý postup ukrajinské protiofenzivy možná poskytl Putinovi určitý „prostor na oddech“, ale že neklid ohledně války a sílící dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku a oligarchy by mohl být klíčový.
Jako nejpravděpodobnější scénář Steele označuje násilné svržení Putina, případně jeho zabití, následované nástupem mocného představitele bezpečnostního aparátu nebo oligarchy - „ovšem takového, který se od války distancuje a bude připraven jednat o jejím skutečném ukončení se Západem.“
Další možní nástupci
Za další možné Putinovy nástupce Steele označil gubernátora Tulské oblasti Alexeje Ďumina, oligarchu Igora Sečina, který bývá označován za šedou eminenci Kremlu a přezdívá se mu Darth Vader podle zloducha z Hvězdných válek, a bývalého ruského předsedu vlády Viktora Zubkova.
Ačkoliv by takový scénář podle Steelea mohl urychlit válku na Ukrajině, mohlo by se i stát, že se k moci v Rusku dostanou nacionalisté z bezpečnostních složek, kteří ztratili důvěru v Putina, ale kteří budou chtít ve válce pokračovat.
Sedmdesátiletý Putin by se také mohl rozhodnout, že po mnoha letech ve funkci skončí před prezidentskými volbami plánovanými na březen příštího roku.
Steele tvrdí, že volby Putinovi otevírají „potenciální únikovou cestu“ a že by jako nástupce mohl podpořit syna tajemníka bezpečnostní rady Dmitrije Patruševa, anebo Ďumina. To by podle bývalého britského agenta situaci na Ukrajině zřejmě nezměnilo, „ale Západ by alespoň čelil ruskému vůdci, který se neprokázal jako nedůvěryhodný, jako lhář a který není obviněn z válečných zločinů“. V rámci dohody o odstoupení by Putin mohl požádat o imunitu pro sebe a svou rodinu, uvedl Steele.
Spiknutí ruských velitelů? Nepravděpodobné, míní exagent
Za nepravděpodobný, ale představitelný scénář, Steele považuje spiknutí ruských armádních velitelů, kteří jsou „rozčarováni ze ztrát a neúspěchů na Ukrajině“. To by podle Steelea mohlo vést k přechodnému režimu v čele s generálem Sergejem Surovikinem.
Za další velmi nepravděpodobný vývoj Steele pokládá možné svržení Putina Prigožinem nebo demokratické povstání stoupenců vězněného opozičníka Alexeje Navalného. Demokratická revoluce by podle Steelea byla „velmi nepředvídatelná a mohla by krátkodobě vést ke krveprolití“, ačkoliv by pro Ukrajinu a Západ bylo jednoznačně příznivější, pokud by se k moci v Rusku dostali stoupenci demokracie.
Rusko v říjnu dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních, napsala dnes agentura AFP. V září činily ruské územní zisky 447 kilometrů čtverečních, což představovalo zpomalení ruského postupu.
Říjnový výsledek se blíží měsíčnímu průměru v letošním roce. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území. O měsíc později, v srpnu, to bylo 594 kilometrů čtverečních.
Nejohroženější ruským postupem zůstává Doněcká oblast na východě země, kde se odehrávají nejdůležitější boje, zejména o město Pokrovsk, které pro ukrajinské síly představuje důležitý logistický a dopravní uzel a které může padnout do ruských rukou v nejbližších dnech. Dobytí Pokrovska by ruské armádě otevřelo cestu na západ, kde ukrajinské pozice nejsou tak dobře opevněné.
