Trapné ticho po Putinově projevu: Ruský prezident čekal na aplaus! Ten ale nepřišel
Ruský prezident Vladimir Putin sklidil ostudu, když ve svém proslovu v rámci ceremonie pro nově jmenované zahraniční velvyslance pokáral ambasadory vyslané ze Spojených států a Evropské unie. Obvinil je ze zapříčinění probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Poté, co přednesl poslední větu svého projevu, nastala krátká pauza, během které vůdce zřejmě očekával potlesk, toho se mu ovšem nedostalo. Podobné ticho panovalo při stejné události konané v loňském roce.
Ruská státní televize trapný moment z odvysílaných záznamů vystřihla, nahrávka v plném rozsahu se ovšem rozšířila na sociálních sítích, kde ji sdíleli Putinovi kritici. Putin měl ve středu ve Velkém kremelském paláci předat pověřovací listiny 17 nově zvoleným velvyslancům ze zahraničí, část z nich ale zároveň zkritizoval za roli, kterou dle prezidentovy rétoriky odehráli v rusko-ukrajinském konfliktu.
Ruský vládce ve svém projevu uvedl, že velvyslanci vyslaní zeměmi Evropské unie a Spojenými státy jsou zodpovědní za rozpad nejen diplomatických vztahů s Ruskem, ke kterému došlo po zahájení invaze na Ukrajinu. Putin dále naznačil, že podpora USA vůči ukrajinské revoluci v roce 2014 „nakonec vedla k dnešní ukrajinské krizi“. Na vůdcův proslov upozornil server Newsweek.
Ztrapnil se i loni
Po ukončení svého projevu Putin s mírným úsměvem na tváři očekával aplaus, místo toho se mu dostalo jen hrobového ticha. „Nikdo Putinovi netleskal, když ukončil svůj přednes na velvyslanecké ceremonii v Kremlu,“ napsal na twitter poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko a připojil video zaznamenávající trapný moment. „Putin čekal na aplaus, jakmile přestal mluvit, ale žádný nepřišel.“
„Toto je vynikající moment,“ komentoval událost švédský ekonom Anders Åslund. „Putin očividně očekával slušný aplaus, ale žádný nedostal. Velvyslanci, z nichž některé pokáral, očekávali alespoň podání ruky, ale k žádnému nedošlo. To akorát ukazuje, že není důvod v Moskvě nechávat jakákoli velvyslanectví nebo velvyslance. Jděte domů!“
Na rozdíl od předchozích let, kdy se po Putinově přednesu v rámci stejné ceremonie ozýval tleskot napříč celým sálem paláce, panovalo stejné hrobové ticho i loni. Na tento fakt upozornil editor ruského nezávislého média Meduza Kevin Rothrock a záběry jako důkaz zveřejnil na twitteru. K videu napsal následující: „P. S. Loni taky netleskali, ale video Kremlu končí těsně předtím, než to trapné ticho nastane.“
Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.
Na Oděsu útočily ruské drony. „Navzdory zapojení protivzdušné obrany vznikly škody na civilních objektech,“ uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper podle serveru Ukrajinska pravda. Na svém účtu na telegramu zveřejnil fotografie vyhořelých trosek domů a auta, které hasí hasiči. Tři lidi záchranáři odvezli do nemocnice, další dva měli akutní stresovou reakci. Záchranáři informovali, že hořely zasažené obytné domy, servisní stanice a automobily nebo administrativní budova.
Ukrajinské úřady ve čtvrtek večer také aktualizovaly počty obětí středečního útoku na město Ternopil na západě Ukrajiny, píší místní média. Po vyproštění dalších těl ze sutin se počet mrtvých zvýšil z 26 na 28. Stále se pohřešuje 16 lidí. Dalších 94 lidí úder, který zasáhl obytné budovy, zranil.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
