Trapné ticho po Putinově projevu: Ruský prezident čekal na aplaus! Ten ale nepřišel
Ruský prezident Vladimir Putin sklidil ostudu, když ve svém proslovu v rámci ceremonie pro nově jmenované zahraniční velvyslance pokáral ambasadory vyslané ze Spojených států a Evropské unie. Obvinil je ze zapříčinění probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Poté, co přednesl poslední větu svého projevu, nastala krátká pauza, během které vůdce zřejmě očekával potlesk, toho se mu ovšem nedostalo. Podobné ticho panovalo při stejné události konané v loňském roce.
Ruská státní televize trapný moment z odvysílaných záznamů vystřihla, nahrávka v plném rozsahu se ovšem rozšířila na sociálních sítích, kde ji sdíleli Putinovi kritici. Putin měl ve středu ve Velkém kremelském paláci předat pověřovací listiny 17 nově zvoleným velvyslancům ze zahraničí, část z nich ale zároveň zkritizoval za roli, kterou dle prezidentovy rétoriky odehráli v rusko-ukrajinském konfliktu.
Ruský vládce ve svém projevu uvedl, že velvyslanci vyslaní zeměmi Evropské unie a Spojenými státy jsou zodpovědní za rozpad nejen diplomatických vztahů s Ruskem, ke kterému došlo po zahájení invaze na Ukrajinu. Putin dále naznačil, že podpora USA vůči ukrajinské revoluci v roce 2014 „nakonec vedla k dnešní ukrajinské krizi“. Na vůdcův proslov upozornil server Newsweek.
Ztrapnil se i loni
Po ukončení svého projevu Putin s mírným úsměvem na tváři očekával aplaus, místo toho se mu dostalo jen hrobového ticha. „Nikdo Putinovi netleskal, když ukončil svůj přednes na velvyslanecké ceremonii v Kremlu,“ napsal na twitter poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko a připojil video zaznamenávající trapný moment. „Putin čekal na aplaus, jakmile přestal mluvit, ale žádný nepřišel.“
„Toto je vynikající moment,“ komentoval událost švédský ekonom Anders Åslund. „Putin očividně očekával slušný aplaus, ale žádný nedostal. Velvyslanci, z nichž některé pokáral, očekávali alespoň podání ruky, ale k žádnému nedošlo. To akorát ukazuje, že není důvod v Moskvě nechávat jakákoli velvyslanectví nebo velvyslance. Jděte domů!“
Na rozdíl od předchozích let, kdy se po Putinově přednesu v rámci stejné ceremonie ozýval tleskot napříč celým sálem paláce, panovalo stejné hrobové ticho i loni. Na tento fakt upozornil editor ruského nezávislého média Meduza Kevin Rothrock a záběry jako důkaz zveřejnil na twitteru. K videu napsal následující: „P. S. Loni taky netleskali, ale video Kremlu končí těsně předtím, než to trapné ticho nastane.“
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
