Trapné ticho po Putinově projevu: Ruský prezident čekal na aplaus! Ten ale nepřišel
Ruský prezident Vladimir Putin sklidil ostudu, když ve svém proslovu v rámci ceremonie pro nově jmenované zahraniční velvyslance pokáral ambasadory vyslané ze Spojených států a Evropské unie. Obvinil je ze zapříčinění probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Poté, co přednesl poslední větu svého projevu, nastala krátká pauza, během které vůdce zřejmě očekával potlesk, toho se mu ovšem nedostalo. Podobné ticho panovalo při stejné události konané v loňském roce.
Ruská státní televize trapný moment z odvysílaných záznamů vystřihla, nahrávka v plném rozsahu se ovšem rozšířila na sociálních sítích, kde ji sdíleli Putinovi kritici. Putin měl ve středu ve Velkém kremelském paláci předat pověřovací listiny 17 nově zvoleným velvyslancům ze zahraničí, část z nich ale zároveň zkritizoval za roli, kterou dle prezidentovy rétoriky odehráli v rusko-ukrajinském konfliktu.
Ruský vládce ve svém projevu uvedl, že velvyslanci vyslaní zeměmi Evropské unie a Spojenými státy jsou zodpovědní za rozpad nejen diplomatických vztahů s Ruskem, ke kterému došlo po zahájení invaze na Ukrajinu. Putin dále naznačil, že podpora USA vůči ukrajinské revoluci v roce 2014 „nakonec vedla k dnešní ukrajinské krizi“. Na vůdcův proslov upozornil server Newsweek.
Ztrapnil se i loni
Po ukončení svého projevu Putin s mírným úsměvem na tváři očekával aplaus, místo toho se mu dostalo jen hrobového ticha. „Nikdo Putinovi netleskal, když ukončil svůj přednes na velvyslanecké ceremonii v Kremlu,“ napsal na twitter poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko a připojil video zaznamenávající trapný moment. „Putin čekal na aplaus, jakmile přestal mluvit, ale žádný nepřišel.“
„Toto je vynikající moment,“ komentoval událost švédský ekonom Anders Åslund. „Putin očividně očekával slušný aplaus, ale žádný nedostal. Velvyslanci, z nichž některé pokáral, očekávali alespoň podání ruky, ale k žádnému nedošlo. To akorát ukazuje, že není důvod v Moskvě nechávat jakákoli velvyslanectví nebo velvyslance. Jděte domů!“
Na rozdíl od předchozích let, kdy se po Putinově přednesu v rámci stejné ceremonie ozýval tleskot napříč celým sálem paláce, panovalo stejné hrobové ticho i loni. Na tento fakt upozornil editor ruského nezávislého média Meduza Kevin Rothrock a záběry jako důkaz zveřejnil na twitteru. K videu napsal následující: „P. S. Loni taky netleskali, ale video Kremlu končí těsně předtím, než to trapné ticho nastane.“
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
