Paranoia Vladimira Putina nezná mezí: Má tři identické kanceláře, aby zmátnul atentátníky!
Ruský prezident Vladimir Putin si nechal zřídit tři zcela identické kanceláře, aby zmátnul případné atentátníky. Ruský diktátor například tvrdí, že je v jedné kanceláři, zatímco ve skutečnosti je tisíce mil daleko v jiné kanceláři, která je však vizuálně identická jako ta první. Údajně jsou takové kanceláři tři - jedna v Soči, druhá v Petrohradě a třetí v Novo-Ogarjovu, napsal o tom deník Daily Mail.
Vladimir Putin si zřídil stejné kanceláře po celém Rusku, aby zmátl případné atentátníky, což je další důkaz o tom, jak je ruský diktátor ohledně své bezpečnosti paranoidní, řekl ruský zpravodajský důstojník, který uprchl ze země před válkou na Ukrajině.
Podle Gleba Karakulova, důstojníka tajné elitní osobní bezpečnostní služby kremelského vůdce, navrhl ruský prezident kanceláře ve svých luxusních sídlech v Petrohradu, Soči a Novo-Ogarjovu tak, aby vypadaly stejně.
Pokoje jsou identické, s odpovídajícími detaily, jako je stůl a závěsy, a oficiální zprávy někdy říkají, že je na jednom místě, zatímco ve skutečnosti je na jiném.
Letadlo a kolona aut
Když byl Putin v černomořském letovisku Soči, bezpečnostní úředníci předstírali, že odchází, přičemž k tomu použili letadlo a kolonu aut, zatímco Putin byl ve skutečnosti stále ve městě, prozradil přeběhlík.
„Toto je zaprvé lest, jak zmást zahraniční zpravodajské služby, a zadruhé zabránit jakýmkoli pokusům o atentát,“ řekl Karakulov Dossier Center, ruskému projektu investigativní žurnalistiky.
To potvrdilo předchozí zprávy ruského média zvaného Proekt Media, které ukázaly, že Putinova kancelář v Soči a jeho rezidence v Novo-Ogarjovu u Moskvy jsou totožné. Kreml zveřejnil fotografie z Putinova setkání, kde tvrdil, že byl v Novo-Ogarjovu, zatímco ve skutečnosti byl v Soči.
Karakulov vylíčil Putina jako stále izolovanějšího vůdce, který žije v „informačním vakuu“ v přísně střežených rezidencích, které nazýval „bunkry“.
Ruský prezident odmítá používat mobilní telefon ze strachu z odposlouchávání Západem a raději cestuje speciálním obrněným vlakem, protože je paranoidní ohledně toho, že letadlo lze sledovat, řekl Karakulov. Dodal, že Putin se „smrtelně bojí“ covidu-19 a je již čtvrtý rok v izolaci.
„Prostě se bojí,“ řekl Karakulov. „Uzavřel se před světem. Jeho pohled na realitu se zkreslil.“
Karakulov, který byl odpovědný za zabezpečenou komunikaci a je považován za nejvyššího člena ruských speciálních služeb, který od začátku války přeběhl, řekl, že morální odpor k ruské invazi na Ukrajinu a jeho strach ze smrti tam ho přiměly promluvit, navzdory rizikům pro něj a jeho rodinu.
„Náš prezident se stal válečným zločincem,“ řekl. „Je čas ukončit tuto válku a přestat mlčet.“
„Má patologický strach o svůj život“
Řekl, že Putinova paranoia se prohloubila od doby, kdy napadl Ukrajinu, a popsal, jak diktátor loni v říjnu nařídil zřízení bunkru na ruské ambasádě v Kazachstánu. „Je to druh paranoie,“ řekl Karakulov. „Má patologický strach o svůj život.“
Jako inženýr v polní jednotce prezidentského komunikačního oddělení Federální ochranné služby (FSO) byl Karakulov zodpovědný za zřízení zabezpečené komunikace pro ruského prezidenta a premiéra, ať šli kamkoli.
Důstojník uvedl, že s vůdcem Kremlu podnikl více než 180 cest a navzdory rozšířeným spekulacím se zdá, že Putin je v lepší kondici než většina lidí v jeho věku. Putin podle něj kvůli nemoci zrušil jen několik cest.
„Nikdy jsem ho neviděl s mobilním telefonem,“ řekl. „Všechny informace, které dostává, jsou pouze od lidí, kteří jsou mu blízcí. To znamená, že žije v jakémsi informačním vakuu.“
Jinými slovy jeho znalosti o událostech jsou filtrovány přes tajné služby – a to, co sleduje ve státem kontrolované ruské televizi.
Západní analytici se dlouho domnívali, že Putin nedostává přesné zprávy od svých generálů a dalších v jeho úzkém kruhu o situaci na Ukrajině, ze strachu z jeho hněvu, pokud by mu byly sděleny špatné zprávy.
To dokazují jeho strážci, kteří mu podle Karakulova „říkají šéf, uctívají ho ve všech ohledech a mluví o něm pouze v těchto pojmech“.
Na otázku, zda je Putin vždy v „lockdownu“, Karakulov odpověděl: „Ano, je. Stále máme sebeizolujícího prezidenta. Před každou akcí, a to i 15 až 20 minut před, musíme dodržovat přísnou karanténu po dobu dvou týdnů."
„Existuje skupina zaměstnanců, kteří byli propuštěni – kteří podstoupili tuto dvoutýdenní karanténu. Jsou považováni za ´čisté´ a mohou pracovat ve stejné místnosti jako Putin.“
Podle něj je na tom Putin zdravotně dobře. „Pokud má nějaké zdravotní problémy, musí to být kvůli jeho věku. No, asi je má. Ale myslím, že to není nic vážného.“
„Vzhledem k tomu, že se uskutečnilo mnoho služebních cest, pouze jedna nebo dvě byly zrušeny kvůli jeho zdraví,“ dodal.
Popírá, že by byl nevlastenecký, a vyzval ostatní, aby prolomili mlčení a zastavili válku. „Vlastenectví je, když milujete svou zemi,“ řekl Karakulov. „V tomto případě je třeba zachránit naši vlast, protože se děje něco šíleného a hrozného.“
Ukrajina začíná otevírat vývoz zbraní domácí výroby, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tak chce vydělat na válečném technologickém závodu ve zbrojení s Ruskem a získat tolik potřebné finanční prostředky, napsala dnes agentura Reuters. Čtyři roky trvající válka, v níž se Ukrajina brání ruské invazi, podnítila rozmach obranného sektoru. Oborové svazy odhadují, že Ukrajina nyní má více než tisíc výrobců zbraní a vojenského vybavení; většinou jde o malé soukromé společnosti založené po ruské invazi v únoru 2022. Francie se chystá předat Ukrajině další stíhačky Mirage 2000, řízené letecké bomby a protiraketové střely, uvedl dnes na sociální síti ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov poté, co podepsal s francouzskou ministryní obrany Catherine Vautrinovou memorandum o záměru společné výroby zbraní na Ukrajině a ve Francii. Kyjev má podle ministra zájem také o další střely s plochou dráhou letu SCALP, které se vyznačují dalekým doletem. Ukrajinu už dříve Francie podpořila dodávkami zbraní, včetně houfnic Caesar, systémů protivzdušné obrany SAMP-T a bojových letounů Mirage 2000. Ukrajina oznámila dodávku první várky letounů Mirage od výrobce Dassault Aviation loni v únoru, již o měsíc později je nasadila do boje. Ukrajinští piloti a letečtí mechanici se k obsluze těchto strojů školili na východě Francie. Na obranných zakázkách financovaných z půjčky pro Kyjev se budou moci podílet i firmy z Česka, Slovenska a Maďarska navzdory tomu, že tyto státy odmítly ručit za unijní půjčku v hodnotě 90 miliard eur. ČTK to potvrdilo několik unijních i diplomatických zdrojů. O detailech půjčky se diskutovalo na mnoha jednáních mezi diplomaty i v Evropské komisi, unijní exekutiva nakonec rozhodla, že zakázky budou moci být od firem z Ukrajiny i z celé EU. Opak by totiž znamenal i vážné narušení unijního vnitřního trhu. Poskytnutí půjčky pro Kyjev na roky 2026 a 2027 odsouhlasili prezidenti a premiéři členských států EU poté, co se na prosincovém summitu nedokázali dohodnout na financování, které by využilo zmrazený ruský majetek. Proti takzvané reparační půjčce silně vystupovala Belgie. Ze zhruba 210 miliard eur (zhruba pět bilionů eur) zmrazených ruských aktiv v EU se 180 miliard eur nachází právě v Belgii.
