Bývalý agent MI6: Putin je nemocný už delší dobu a hrozí mu atentát. Pro Západ je to nejhorší scénář
Bývalý agent britské rozvědky MI6 Christopher Steele se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin bude do roka odstaven od moci. Steele, který v roce 2016 dodal americké Demokratické straně informace o údajných vazbách kampaně tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na Rusko, to uvedl v rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News.
Západ by se podle Steelea, který v letech 2006 až 2009 vedl odbor MI6 zaměřený na Rusko, měl „připravit na konec Putinovy éry“. Ten by podle něj mohl nastat mimo jiné v důsledku atentátu, vzpoury či náhlého úmrtí.
Trhliny v Putinově autokratickém systému odhalila krátká červnová vzpoura žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. O zdravotním stavu ruského prezidenta se mezitím šíří různé spekulace, včetně tvrzení, že má rakovinu.
Steele poznamenal, že přesná povaha Putinových zdravotních potíží není zřejmá, ale „velmi důvěryhodné zdroje nám říkají, že je už nějakou dobu nemocný“. To podle bývalého agenta zvyšuje pravděpodobnost Putinova náhlého úmrtí.
Hrozba atentátu
Podle Steelea by na Putina také mohl být spáchán atentát vnitřními složkami v Rusku nebo zvenčí. Takový scénář označuje za nejhorší pro Západ, jelikož by se následky takového vývoje velmi obtížné předvídaly a pravděpodobně by před stanovením Putinova nástupce došlo ke krveprolití mezi různými mocenskými strukturami v Rusku.
V případě atentátu by šanci na získání prezidentské funkce podle Steelea měl šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.
Putin se loni v únoru při zahájení invaze na Ukrajinu domníval, že Rusko rychle zvítězí, ale zmýlil se. Jeho ambice dobýt celou Ukrajinu se nenaplnily a boje pokračují, navzdory mnoha mrtvým a demoralizovaným vojákům, píše Sky News.
Putinův oddych kvůli pomalé protiofenzivě
Steele tvrdí, že pomalý postup ukrajinské protiofenzivy možná poskytl Putinovi určitý „prostor na oddech“, ale že neklid ohledně války a sílící dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku a oligarchy by mohl být klíčový.
Jako nejpravděpodobnější scénář Steele označuje násilné svržení Putina, případně jeho zabití, následované nástupem mocného představitele bezpečnostního aparátu nebo oligarchy - „ovšem takového, který se od války distancuje a bude připraven jednat o jejím skutečném ukončení se Západem.“
Další možní nástupci
Za další možné Putinovy nástupce Steele označil gubernátora Tulské oblasti Alexeje Ďumina, oligarchu Igora Sečina, který bývá označován za šedou eminenci Kremlu a přezdívá se mu Darth Vader podle zloducha z Hvězdných válek, a bývalého ruského předsedu vlády Viktora Zubkova.
Ačkoliv by takový scénář podle Steelea mohl urychlit válku na Ukrajině, mohlo by se i stát, že se k moci v Rusku dostanou nacionalisté z bezpečnostních složek, kteří ztratili důvěru v Putina, ale kteří budou chtít ve válce pokračovat.
Sedmdesátiletý Putin by se také mohl rozhodnout, že po mnoha letech ve funkci skončí před prezidentskými volbami plánovanými na březen příštího roku.
Steele tvrdí, že volby Putinovi otevírají „potenciální únikovou cestu“ a že by jako nástupce mohl podpořit syna tajemníka bezpečnostní rady Dmitrije Patruševa, anebo Ďumina. To by podle bývalého britského agenta situaci na Ukrajině zřejmě nezměnilo, „ale Západ by alespoň čelil ruskému vůdci, který se neprokázal jako nedůvěryhodný, jako lhář a který není obviněn z válečných zločinů“. V rámci dohody o odstoupení by Putin mohl požádat o imunitu pro sebe a svou rodinu, uvedl Steele.
Spiknutí ruských velitelů? Nepravděpodobné, míní exagent
Za nepravděpodobný, ale představitelný scénář, Steele považuje spiknutí ruských armádních velitelů, kteří jsou „rozčarováni ze ztrát a neúspěchů na Ukrajině“. To by podle Steelea mohlo vést k přechodnému režimu v čele s generálem Sergejem Surovikinem.
Za další velmi nepravděpodobný vývoj Steele pokládá možné svržení Putina Prigožinem nebo demokratické povstání stoupenců vězněného opozičníka Alexeje Navalného. Demokratická revoluce by podle Steelea byla „velmi nepředvídatelná a mohla by krátkodobě vést ke krveprolití“, ačkoliv by pro Ukrajinu a Západ bylo jednoznačně příznivější, pokud by se k moci v Rusku dostali stoupenci demokracie.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
