Prigožin přistižen na africkém summitu v Petrohradu. A Putina nechal egyptský lídr čekat
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hovořil také o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. Dvoudenní summit v Petrohradu dnes začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států. Překvapivé také dorazil šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, není jasné, proč.
Druhý ročník summitu se koná poté, co minulý týden Rusko pozastavilo svoji účast v takzvaných obilných dohodách uzavřených s Ukrajinou za zprostředkování OSN a Turecka. Dohody loni pomohly předejít potravinové krizi zejména v rozvojovém světě.
Snížení počtu nejvyšších státních představitelů Kreml vysvětlil tlakem ze strany Západu, který údajně africké země od účasti odrazoval. I tak je na akci podle úterního oznámení poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova zastoupeno 49 z 54 afrických zemí prostřednictvím velvyslanců nebo vysoce postavených vládních představitelů. Afričtí lídři budou během své návštěvy mimo jiné jednat přímo se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Putin již jednal například s egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím, egyptský lídr ho ale podle videa zveřejněného na sociálních sítích nechal dlouze čekat.
Poté, co ruská vojska loni v únoru vtrhla na Ukrajinu, se důležití zahraniční představitelé s Putinem setkávají jen výjimečně, podotkl ruský nezávislý portál The Moscow Times. Letošní událost, kterou ruská média nazývají buď jako summit Rusko-Afrika, nebo jako „ekonomické a humanitární fórum“, se sice koná podruhé, ale poprvé za dobu, kdy Rusko válčí na Ukrajině.
Putin zveřejnil před summitem článek s titulkem „Rusko a Afrika: spojené úsilí pro mír, pokrok a úspěšnou budoucnost“, v němž mimo jiné tvrdil, že Rusko dokáže nahradit Ukrajinu coby světový vývozce obilí. Ruské síly od chvíle, kdy Moskva vypověděla obilné dohody, opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a sklady zemědělských surovin.
Africký kontinent pohlíží na Rusko, které vede válku na Ukrajině, shovívavěji něž zbytek světa. Rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 přijalo Valné shromáždění OSN, podpořila jen zhruba polovina afrických států. Podle komentáře The Moscow Times má Rusko přibližně polovinu zemí Afriky na své straně nebo je na dobré cestě si je získat.
Kuleba se vydal do Afriky
Protiváhu ruskému vlivu v Africe se snaží nabídnout Ukrajina. Zatímco afričtí lídři jednají v Rusku, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se vydal na svoji první cestu od začátku války do Afriky. Navštívil Rovníkovou Guineu, kde podle svých slov jednal o potravinové bezpečnosti, či Libérii.
Rusko se v některých afrických zemích nepřímo angažuje ve vojenských konfliktech - ruští žoldnéři z Wagnerovy soukromé vojenské společnosti se zapojují do bojů nebo těžebních a propagandistických aktivit po celém kontinentu od Libye a Súdán po Mali a Mozambik, napsal dříve list The Financial Times. Ruští žoldnéři jsou přítomní také v Burkině Faso a Středoafrické republice.
Český prezident Petr Pavel věří, že příští vláda pochopí, že podpora Ukrajiny je výrazem české jistoty ohledně toho, že mezinárodní právo chrání Česko stejně, jako chrání jiné země. Řekl to v rozhovoru pro polskou televizi TVN24, která o něm informuje na svých internetových stránkách. Za velmi nešťastné gesto považuje rozhodnutí nového předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury o stažení ukrajinské vlajky z budovy parlamentu.
Pavel připouští, že pravděpodobná příští česká vláda bude méně rozhodná co do solidarity s Ukrajinou, která se tři a tři čtvrtě roku brání ruské invazi. „Věřím, že ... i tak pochopí, že podpora Ukrajiny není výrazem lásky nebo také nenávisti vůči Ukrajině. Je to výraz naší jistoty tím, že mezinárodní zásady a normy nás chrání stejně jako všechny jiné,“ řekl prezident. „Proto věřím, že je v našem zájmu, abychom podporovali Ukrajinu a podporovali vítězství vlády práva, a ne práva silnějšího,“ dodal.
Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou o americkém plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině přinesla pokrok, stále však zbývá vyřešit zásadní otázky. Uvedl to dnes finský prezident Alexander Stubb s odkazem na nedělní schůzky zástupců Washingtonu a Kyjeva v Ženevě.
„Dnes ráno jsem hovořil se (ukrajinským prezidentem Volodymyrem) Zelenským. Vítám pokrok, kterého bylo dosaženo na včerejších jednáních mezi USA a Ukrajinou v Ženevě,“ uvedl Stubb na síti X. „Veškerá rozhodnutí, která spadají do pravomoci EU nebo NATO, budou projednána a rozhodnuta členy EU a NATO v samostatném procesu,“ napsal také finský prezident.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde ze včera na dnešek útočili Rusové.
