Prigožin přistižen na africkém summitu v Petrohradu. A Putina nechal egyptský lídr čekat
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hovořil také o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. Dvoudenní summit v Petrohradu dnes začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států. Překvapivé také dorazil šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, není jasné, proč.
Druhý ročník summitu se koná poté, co minulý týden Rusko pozastavilo svoji účast v takzvaných obilných dohodách uzavřených s Ukrajinou za zprostředkování OSN a Turecka. Dohody loni pomohly předejít potravinové krizi zejména v rozvojovém světě.
Snížení počtu nejvyšších státních představitelů Kreml vysvětlil tlakem ze strany Západu, který údajně africké země od účasti odrazoval. I tak je na akci podle úterního oznámení poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova zastoupeno 49 z 54 afrických zemí prostřednictvím velvyslanců nebo vysoce postavených vládních představitelů. Afričtí lídři budou během své návštěvy mimo jiné jednat přímo se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Putin již jednal například s egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím, egyptský lídr ho ale podle videa zveřejněného na sociálních sítích nechal dlouze čekat.
Poté, co ruská vojska loni v únoru vtrhla na Ukrajinu, se důležití zahraniční představitelé s Putinem setkávají jen výjimečně, podotkl ruský nezávislý portál The Moscow Times. Letošní událost, kterou ruská média nazývají buď jako summit Rusko-Afrika, nebo jako „ekonomické a humanitární fórum“, se sice koná podruhé, ale poprvé za dobu, kdy Rusko válčí na Ukrajině.
Putin zveřejnil před summitem článek s titulkem „Rusko a Afrika: spojené úsilí pro mír, pokrok a úspěšnou budoucnost“, v němž mimo jiné tvrdil, že Rusko dokáže nahradit Ukrajinu coby světový vývozce obilí. Ruské síly od chvíle, kdy Moskva vypověděla obilné dohody, opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a sklady zemědělských surovin.
Africký kontinent pohlíží na Rusko, které vede válku na Ukrajině, shovívavěji něž zbytek světa. Rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 přijalo Valné shromáždění OSN, podpořila jen zhruba polovina afrických států. Podle komentáře The Moscow Times má Rusko přibližně polovinu zemí Afriky na své straně nebo je na dobré cestě si je získat.
Kuleba se vydal do Afriky
Protiváhu ruskému vlivu v Africe se snaží nabídnout Ukrajina. Zatímco afričtí lídři jednají v Rusku, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se vydal na svoji první cestu od začátku války do Afriky. Navštívil Rovníkovou Guineu, kde podle svých slov jednal o potravinové bezpečnosti, či Libérii.
Rusko se v některých afrických zemích nepřímo angažuje ve vojenských konfliktech - ruští žoldnéři z Wagnerovy soukromé vojenské společnosti se zapojují do bojů nebo těžebních a propagandistických aktivit po celém kontinentu od Libye a Súdán po Mali a Mozambik, napsal dříve list The Financial Times. Ruští žoldnéři jsou přítomní také v Burkině Faso a Středoafrické republice.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
