Prigožin přistižen na africkém summitu v Petrohradu. A Putina nechal egyptský lídr čekat
Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkiny Faso a do Eritreje. Hovořil také o přípravě energetických projektů s ruskou účastí v Africe. Dvoudenní summit v Petrohradu dnes začal s účastí 17 afrických nejvyšších státních představitelů, původně ruští organizátoři podle agentury AP počítali, že přijede 43 hlav afrických států. Překvapivé také dorazil šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, není jasné, proč.
Druhý ročník summitu se koná poté, co minulý týden Rusko pozastavilo svoji účast v takzvaných obilných dohodách uzavřených s Ukrajinou za zprostředkování OSN a Turecka. Dohody loni pomohly předejít potravinové krizi zejména v rozvojovém světě.
Snížení počtu nejvyšších státních představitelů Kreml vysvětlil tlakem ze strany Západu, který údajně africké země od účasti odrazoval. I tak je na akci podle úterního oznámení poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova zastoupeno 49 z 54 afrických zemí prostřednictvím velvyslanců nebo vysoce postavených vládních představitelů. Afričtí lídři budou během své návštěvy mimo jiné jednat přímo se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
Putin již jednal například s egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím, egyptský lídr ho ale podle videa zveřejněného na sociálních sítích nechal dlouze čekat.
Poté, co ruská vojska loni v únoru vtrhla na Ukrajinu, se důležití zahraniční představitelé s Putinem setkávají jen výjimečně, podotkl ruský nezávislý portál The Moscow Times. Letošní událost, kterou ruská média nazývají buď jako summit Rusko-Afrika, nebo jako „ekonomické a humanitární fórum“, se sice koná podruhé, ale poprvé za dobu, kdy Rusko válčí na Ukrajině.
Putin zveřejnil před summitem článek s titulkem „Rusko a Afrika: spojené úsilí pro mír, pokrok a úspěšnou budoucnost“, v němž mimo jiné tvrdil, že Rusko dokáže nahradit Ukrajinu coby světový vývozce obilí. Ruské síly od chvíle, kdy Moskva vypověděla obilné dohody, opakovaně útočí na ukrajinské přístavy a sklady zemědělských surovin.
Africký kontinent pohlíží na Rusko, které vede válku na Ukrajině, shovívavěji něž zbytek světa. Rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině, kterou v únoru 2022 přijalo Valné shromáždění OSN, podpořila jen zhruba polovina afrických států. Podle komentáře The Moscow Times má Rusko přibližně polovinu zemí Afriky na své straně nebo je na dobré cestě si je získat.
Kuleba se vydal do Afriky
Protiváhu ruskému vlivu v Africe se snaží nabídnout Ukrajina. Zatímco afričtí lídři jednají v Rusku, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se vydal na svoji první cestu od začátku války do Afriky. Navštívil Rovníkovou Guineu, kde podle svých slov jednal o potravinové bezpečnosti, či Libérii.
Rusko se v některých afrických zemích nepřímo angažuje ve vojenských konfliktech - ruští žoldnéři z Wagnerovy soukromé vojenské společnosti se zapojují do bojů nebo těžebních a propagandistických aktivit po celém kontinentu od Libye a Súdán po Mali a Mozambik, napsal dříve list The Financial Times. Ruští žoldnéři jsou přítomní také v Burkině Faso a Středoafrické republice.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters.
Západní kapitál se Rusku vyhýbá od roku 2022, kdy Rusko z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Moskva nyní hledá způsoby, jak podpořit více domácích soukromých investic, zvýšit ekonomickou efektivitu a v konečném důsledku posílit rozpočtové příjmy.
„Je to právě teď taková choulostivá otázka, ale mohu říci, že je to energetika, doprava a finance,“ řekl dnes Siluanov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu.
"Máme zájem přilákat nové peníze na rozvoj podniků," uvedl ministr. "V současné době jsou potíže s financováním investičních programů velkých společností," dodal.
