18°C
Pokud vstoupí cizinec do vestibulu metra Anděl z Knížecí, ve vestibulu ho do očí praští nápis Moskva – Praha ozdobený plastikou. Neznalým historie a logicky tedy i běžnému turistovi z toho musí jít hlava kolem. Důvod je ale jednoduchý, když se v roce 1980 začala stanice metra stavět, práce dostali na starosti sovětští inženýři v čele se Lvem Nikolajevičem Popovem, proto dostala stanice jméno Moskevská. Výstavba tehdy probíhala v rámci tzv. družby měst, tehdejší českoslovenští inženýři zase pracovali na výstavbě stanice metra v Moskvě. A zatímco název Moskevská po revoluci z Prahy zmizel, stanici Pražskou mají v Moskvě dodnes.
Kromě nápisu Moskva – Praha opatřeného zdobením najdeme mozaiky stejného ražení i na nástupišti, a to z každé strany kolejí. Pozornému divákovi tak neujde nápis „mír“ v azbuce nebo srp a kladivo. Po více než třiceti letech od sametové revoluce a navíc ještě v souvislosti s ruskou genocidou na Ukrajině čím dál tím častěji zaznívá názor, že by se podobné pozůstatky „sovětského přátelství“ měly odstranit podobně jako třeba socha Koněva nebo přejmenování Koněvovy ulice.
Chybí vysvětlení
Názory na zachování nebo odstranění sovětských uměleckých děl se logicky různí, relativní shoda panuje však na tom, že by se plastiky měly minimálně opatřit vysvětlujícími cedulkami. „Plastika i reliéfy jsou součástí historie nejen pražského metra, ale i Prahy a vlastně i České republiky jako takové. Jsme toho názoru, že dílo má ve stanici zůstat s dostatečným vysvětlením, protože je potřebné znát vlastní historii a umět se z ní poučit. Nejsme zastánci principu cancel culture,“ vysvětluje mluvčí dopravního podniku Aneta Řehková s tím, že dopravní podnik opravdu do budoucna plánuje sovětské umění opatřit vysvětlením, kdy to bude, však mluvčí neuvedla.
Další umění, tentokrát ukrajinské
Z výzdoby v metru Anděl není příliš nadšený ani náměstek primátora pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti). „Nápisy ve stanici metra Anděl mi samozřejmě s ohledem na probíhající genocidu na Ukrajině ze strany ruského diktátora Putina vadí. Proto jsem pověřil současnou architektku metra Annu Švarc, aby navrhla postup, jak stanici upravit,“ vysvětluje Hřib.
Podle náměstka pro dopravu by tak například mohlo dojít k reinterpretaci uměleckého díla, které by vybrala mezinárodní soutěž. „Líbilo by se mi, kdybychom do poroty mezinárodní soutěže přizvali také ukrajinské výtvarníky, prostřednictvím starosty hlavního města Ukrajiny Vitalije Klička. Kyjev i Praha jsou členy Paktu svobodných měst. Další postup plánuji pracovně prodiskutovat také s kolegy z rady,“ uzavřel Hřib.
Jak vypadá výstavba metra D? Dominik Kučera
