Peking od loňské ruské invaze na Ukrajinu opakovaně odmítl, že by z Číny do Ruska proudilo vojenské vybavení. Západní činitelé od počátku vyjadřují ohledně spolupráce dvou velmocí obavy a Čínu varují před poskytováním zbraní pro ruské válečné tažení, podezření ohledně dodávek smrtícího vybavení ovšem zatím veřejně nevyjadřují.
Podle nové americké zprávy Čína poskytuje jisté „technologie dvojího využití, které armáda Moskvy používá k pokračování ve válce na Ukrajině, navzdory mezinárodnímu kordonu sankcí a exportních omezení“. Hodnocení vypracoval Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI) a závěry nyní zveřejnila americká Sněmovna reprezentantů.
Celní záznamy ukazují, že čínské státní společnosti posílají navigační vybavení, technologie na rušení (signálů) a součástky do stíhaček sankcionovaným společnostem vlastněným ruskou vládou, uvádí zpráva. ODNI se podle Reuters z velké části odvolává na zjištění médií a konstatuje, že americké tajné služby nejsou schopné vyhodnotit, zda Peking „záměrně tlumí“ americké sankce.
Zveřejnění zprávy přichází několik dní poté, co zahraničněpolitický poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v rozhovoru uvedl, že Čína Rusku dodává vybavení, které je možné využít k vojenským účelům. Emmanuel Bonne dodal, že Číňané tak nečiní v rozsáhlém měřítku.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Zobrazit celý online