Putin radí úřadům, jak na západní sankce: Musíme rozšířit ekonomické svobody
Na sankce západních zemí musí ruské úřady odpovědět rozšířením ekonomických svobod, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin před vedením ruské prokuratury. O jeho vystoupení informovala ruská média. K poskytnutí větší svobody podnikatelům nedávno Kreml vyzval oligarcha Oleg Děripaska, který varuje před dopady sankcí na ruské finance a ekonomiku.
„Poslední dobou rozpoutali proti naší zemi opravdovou sankční agresi. Ale ruská ekonomika, domácí byznys, podnikatelé na všechny tyto výzvy adekvátně reagují. Je důležité, aby prokurátoři v rámci svých kompetencí pomáhali v této rozsáhlé práci a i pomáhali při odstraňování zbytečných byrokratických překážek. Na všechny kroky našich nepřátel a protivníků musíme reagovat jediným - rozšířením ekonomických svobod,“ prohlásil Putin podle listu Kommersant.
Západ přijal první sankce proti Rusku poté, co se Moskva v rozporu s mezinárodním právem zmocnila na jaře 2014 ukrajinského poloostrova Krym. Rozšíření a přitvrzení sankcí následovalo po rozpoutání války proti Ukrajině, kam vpadla ruská vojska na Putinův rozkaz loni 24. února. Putin nicméně válku nyní interpretuje jako obranu Ruska před Západem.
Prezident současně vybídl prokurátory, aby pečlivě sledovali plnění státních vojenských zakázek a také platby zbrojovkám. Prokurátoři musí „zásadově a tvrdě bojovat proti korupci“ v této sféře. Vybídl také prokuraturu, aby hájila práva účastníků „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, jakož i nejzranitelnějších občanů, tedy seniorů, lidí v nouzi a rodin s mnoha dětmi.
Děripaska na počátku března varoval, že Rusko pod tlakem západních sankcí brzy pocítí nedostatek zdrojů pro financování ekonomiky. Získat investory ale vyžaduje předvídatelnost a jasná pravidla hry, prohlásil na ekonomickém fóru v Krasnojarsku, kde podle agentury Interfax volal také po právním státu, omezení státního aparátu a po větší svobodě pro podnikání.
„Velmi důležitá je předvídatelnost a vláda práva. Pokud budeme každý rok nebo čtvrtletí měnit pravidla hry, nikdo nebude (Rusku) důvěřovat, ani ruští podnikatelé ani ti zahraniční,“ řekl Děripaska. Apeloval také na úřady, aby skoncovaly podle něj s otrokářským zavíráním podnikatelů do vězení z nepochopitelných důvodů. To je „jako z doby kamenné“, dodal.
„Státního aparátu a státního kapitálu je příliš mnoho. Potřebujeme víc svobody,“ apeloval Děripaska. Ten se už dříve k napadení Ukrajiny vyjadřoval kriticky.
Postoj nové vlády k Ukrajině nebude zas tak odlišný od končícího kabinetu Petra Fialy (ODS). V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl předseda Motoristů a aktuálně kandidát na ministra zahraničí Petr Macinka. Jeho strana dává dohromady koalici s hnutími ANO a SPD. Macinka neočekává zásadní otočku ve směřování české zahraniční politiky.
„Myslím, že náš postoj k Ukrajině nebude zas tak odlišný od odcházející vlády. Je to země zasažená válkou. S tím, že chceme klást důraz na diplomatické jednání, což se teď naštěstí děje,“ řekl Macinka. Ocenil snahu Spojených států válku ukončit. Česko v tom podle něj nemůže hrát žádnou rozhodující roli.
Ruská armáda v noci vyslala na Ukrajinu 596 různých dronů a 36 střel, přičemž protivzdušná obrana zlikvidovala 558 bezpilotních letounů a 19 střel, uvedlo ukrajinské letectvo na telegramu. Zároveň bez podrobností upozornilo, že na 22 místech země eviduje zásahy střelami a drony. Hlavním cílem nočního ruského útoku byla podle letectva Kyjevská oblast.
Bývalý šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andriij Jermak americkému listu New York Post sdělil, že se chystá na frontu. Učinil tak několik hodin poté, co v pátek podal demisi a prezident Volodymyr Zelenskyj ho z funkce odvolal. Jeho odstoupení následovalo poté, co Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) spolu se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) podnikl u prezidentova nejbližšího spolupracovníka domovní prohlídky.
