Putin radí úřadům, jak na západní sankce: Musíme rozšířit ekonomické svobody
Na sankce západních zemí musí ruské úřady odpovědět rozšířením ekonomických svobod, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin před vedením ruské prokuratury. O jeho vystoupení informovala ruská média. K poskytnutí větší svobody podnikatelům nedávno Kreml vyzval oligarcha Oleg Děripaska, který varuje před dopady sankcí na ruské finance a ekonomiku.
„Poslední dobou rozpoutali proti naší zemi opravdovou sankční agresi. Ale ruská ekonomika, domácí byznys, podnikatelé na všechny tyto výzvy adekvátně reagují. Je důležité, aby prokurátoři v rámci svých kompetencí pomáhali v této rozsáhlé práci a i pomáhali při odstraňování zbytečných byrokratických překážek. Na všechny kroky našich nepřátel a protivníků musíme reagovat jediným - rozšířením ekonomických svobod,“ prohlásil Putin podle listu Kommersant.
Západ přijal první sankce proti Rusku poté, co se Moskva v rozporu s mezinárodním právem zmocnila na jaře 2014 ukrajinského poloostrova Krym. Rozšíření a přitvrzení sankcí následovalo po rozpoutání války proti Ukrajině, kam vpadla ruská vojska na Putinův rozkaz loni 24. února. Putin nicméně válku nyní interpretuje jako obranu Ruska před Západem.
Prezident současně vybídl prokurátory, aby pečlivě sledovali plnění státních vojenských zakázek a také platby zbrojovkám. Prokurátoři musí „zásadově a tvrdě bojovat proti korupci“ v této sféře. Vybídl také prokuraturu, aby hájila práva účastníků „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, jakož i nejzranitelnějších občanů, tedy seniorů, lidí v nouzi a rodin s mnoha dětmi.
Děripaska na počátku března varoval, že Rusko pod tlakem západních sankcí brzy pocítí nedostatek zdrojů pro financování ekonomiky. Získat investory ale vyžaduje předvídatelnost a jasná pravidla hry, prohlásil na ekonomickém fóru v Krasnojarsku, kde podle agentury Interfax volal také po právním státu, omezení státního aparátu a po větší svobodě pro podnikání.
„Velmi důležitá je předvídatelnost a vláda práva. Pokud budeme každý rok nebo čtvrtletí měnit pravidla hry, nikdo nebude (Rusku) důvěřovat, ani ruští podnikatelé ani ti zahraniční,“ řekl Děripaska. Apeloval také na úřady, aby skoncovaly podle něj s otrokářským zavíráním podnikatelů do vězení z nepochopitelných důvodů. To je „jako z doby kamenné“, dodal.
„Státního aparátu a státního kapitálu je příliš mnoho. Potřebujeme víc svobody,“ apeloval Děripaska. Ten se už dříve k napadení Ukrajiny vyjadřoval kriticky.
Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.
„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.
Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili dnes agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ukrajinské ujištění následovalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska. Moskva dnes oznámila dobytí dalších dvou vsí na jihovýhodě Ukrajiny, ale toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle Kremlu informoval Putina o „osvobození měst Krasnoarmějsk v Doněcké oblasti a Vovčansk v Charkovské oblasti, jakož i o výsledcích dalších ofenzivních operací vojsk v dalších sektorech“. Ruským názvem Krasnoarmějsk označují prokremelská média ukrajinský Pokrovsk, za „osvobozování“ vydávají vojenské obsazování území sousedního napadeného státu.
Ukrajinské drony v noci zaútočily na zařízení na výrobu paliv a energií v centrální části evropského Ruska a vyvolaly požáry, oznámil na sociální síti gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. Nálet se obešel bez obětí a zraněných, na odstranění škod se pracuje, dodal. Podle médií nejspíše hoří sklad pohonných hmot v druhém největším městě regionu.
Klyčkov neupřesnil, na jakém objektu vypukl požár, ale cílem útoku se mohl stát sklad pohonných hmot ve městě Livny, informoval server BBC News či zpravodajský kanál Astra s odvoláním na záběry natočené místními obyvateli. Hořet může místní rafinérie, napsal server RBK-Ukrajina, rovněž s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí.
