Putin radí úřadům, jak na západní sankce: Musíme rozšířit ekonomické svobody
Na sankce západních zemí musí ruské úřady odpovědět rozšířením ekonomických svobod, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin před vedením ruské prokuratury. O jeho vystoupení informovala ruská média. K poskytnutí větší svobody podnikatelům nedávno Kreml vyzval oligarcha Oleg Děripaska, který varuje před dopady sankcí na ruské finance a ekonomiku.
„Poslední dobou rozpoutali proti naší zemi opravdovou sankční agresi. Ale ruská ekonomika, domácí byznys, podnikatelé na všechny tyto výzvy adekvátně reagují. Je důležité, aby prokurátoři v rámci svých kompetencí pomáhali v této rozsáhlé práci a i pomáhali při odstraňování zbytečných byrokratických překážek. Na všechny kroky našich nepřátel a protivníků musíme reagovat jediným - rozšířením ekonomických svobod,“ prohlásil Putin podle listu Kommersant.
Západ přijal první sankce proti Rusku poté, co se Moskva v rozporu s mezinárodním právem zmocnila na jaře 2014 ukrajinského poloostrova Krym. Rozšíření a přitvrzení sankcí následovalo po rozpoutání války proti Ukrajině, kam vpadla ruská vojska na Putinův rozkaz loni 24. února. Putin nicméně válku nyní interpretuje jako obranu Ruska před Západem.
Prezident současně vybídl prokurátory, aby pečlivě sledovali plnění státních vojenských zakázek a také platby zbrojovkám. Prokurátoři musí „zásadově a tvrdě bojovat proti korupci“ v této sféře. Vybídl také prokuraturu, aby hájila práva účastníků „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, jakož i nejzranitelnějších občanů, tedy seniorů, lidí v nouzi a rodin s mnoha dětmi.
Děripaska na počátku března varoval, že Rusko pod tlakem západních sankcí brzy pocítí nedostatek zdrojů pro financování ekonomiky. Získat investory ale vyžaduje předvídatelnost a jasná pravidla hry, prohlásil na ekonomickém fóru v Krasnojarsku, kde podle agentury Interfax volal také po právním státu, omezení státního aparátu a po větší svobodě pro podnikání.
„Velmi důležitá je předvídatelnost a vláda práva. Pokud budeme každý rok nebo čtvrtletí měnit pravidla hry, nikdo nebude (Rusku) důvěřovat, ani ruští podnikatelé ani ti zahraniční,“ řekl Děripaska. Apeloval také na úřady, aby skoncovaly podle něj s otrokářským zavíráním podnikatelů do vězení z nepochopitelných důvodů. To je „jako z doby kamenné“, dodal.
„Státního aparátu a státního kapitálu je příliš mnoho. Potřebujeme víc svobody,“ apeloval Děripaska. Ten se už dříve k napadení Ukrajiny vyjadřoval kriticky.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla dnes večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.
Při ruském útoku na Kyjev bylo poškozeno konzulární oddělení polského velvyslanectví v Kyjevě, podle velvyslance jsou všichni zaměstnanci živí a zdraví, uvedl na sociální síti šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. "Ukrajina naléhavě potřebuje prostředky protivzdušné obrany," napsal. Polské ministerstvo zahraničí na síti X oznámilo, že předalo ruské ambasádě diplomatickou nótu s protestem proti útokům na Ukrajince. "Byla poškozena budova polské ambasády na Ukrajině. Ministerstvo zdůraznilo, že to je porušení mezinárodního práva, zejména Vídeňské úmluvy z roku 1961," uvedla diplomacie.
