Putin radí úřadům, jak na západní sankce: Musíme rozšířit ekonomické svobody
Na sankce západních zemí musí ruské úřady odpovědět rozšířením ekonomických svobod, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin před vedením ruské prokuratury. O jeho vystoupení informovala ruská média. K poskytnutí větší svobody podnikatelům nedávno Kreml vyzval oligarcha Oleg Děripaska, který varuje před dopady sankcí na ruské finance a ekonomiku.
„Poslední dobou rozpoutali proti naší zemi opravdovou sankční agresi. Ale ruská ekonomika, domácí byznys, podnikatelé na všechny tyto výzvy adekvátně reagují. Je důležité, aby prokurátoři v rámci svých kompetencí pomáhali v této rozsáhlé práci a i pomáhali při odstraňování zbytečných byrokratických překážek. Na všechny kroky našich nepřátel a protivníků musíme reagovat jediným - rozšířením ekonomických svobod,“ prohlásil Putin podle listu Kommersant.
Západ přijal první sankce proti Rusku poté, co se Moskva v rozporu s mezinárodním právem zmocnila na jaře 2014 ukrajinského poloostrova Krym. Rozšíření a přitvrzení sankcí následovalo po rozpoutání války proti Ukrajině, kam vpadla ruská vojska na Putinův rozkaz loni 24. února. Putin nicméně válku nyní interpretuje jako obranu Ruska před Západem.
Prezident současně vybídl prokurátory, aby pečlivě sledovali plnění státních vojenských zakázek a také platby zbrojovkám. Prokurátoři musí „zásadově a tvrdě bojovat proti korupci“ v této sféře. Vybídl také prokuraturu, aby hájila práva účastníků „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, jakož i nejzranitelnějších občanů, tedy seniorů, lidí v nouzi a rodin s mnoha dětmi.
Děripaska na počátku března varoval, že Rusko pod tlakem západních sankcí brzy pocítí nedostatek zdrojů pro financování ekonomiky. Získat investory ale vyžaduje předvídatelnost a jasná pravidla hry, prohlásil na ekonomickém fóru v Krasnojarsku, kde podle agentury Interfax volal také po právním státu, omezení státního aparátu a po větší svobodě pro podnikání.
„Velmi důležitá je předvídatelnost a vláda práva. Pokud budeme každý rok nebo čtvrtletí měnit pravidla hry, nikdo nebude (Rusku) důvěřovat, ani ruští podnikatelé ani ti zahraniční,“ řekl Děripaska. Apeloval také na úřady, aby skoncovaly podle něj s otrokářským zavíráním podnikatelů do vězení z nepochopitelných důvodů. To je „jako z doby kamenné“, dodal.
„Státního aparátu a státního kapitálu je příliš mnoho. Potřebujeme víc svobody,“ apeloval Děripaska. Ten se už dříve k napadení Ukrajiny vyjadřoval kriticky.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
