Moskva v ohrožení? Rusové kolem své metropole kácí stromy a instalují protivzdušnou obranu
Moskevské úřady začaly kácet lesy kvůli rozmisťování systémů protivzdušné obrany v ruské metropoli, píše Ukrajinská pravda. Aktivní odlesňování začalo podle Insideru po Novém roce v několika okresech Moskvy.
Protiletadlové raketové systémy S-400 byly rozmístěny v Národním parku Losí ostrov a ve výzkumném areálu Ruské státní zemědělské univerzity.
V chráněné zóně muzejní rezervace Kolomenskoje v městské části Pechatniki bylo pro potřeby ruské armády vykáceno asi 100 hektarů lesa.
Čtyři systémy protivzdušné obrany S-400 jsou rozmístěny v obvodu Timiryazevsky na severu Moskvy. Všechny odpalovací zařízení jsou funkční. Na místě je také rozmístěn multifunkční radar 92N6E, který detekuje a sleduje vzdušné cíle.
Zpravodajství uvedlo, že místo pro systém protivzdušné obrany na výzkumném území se začalo upravovat 31. prosince. Nebyl tam žádný souvislý les, takže půda byla urovnána a pokryta asfaltem.
Na žádném ze státních portálů nebyly žádné informace o aktivitách a obyvatelé oblasti, kteří se divili, co se děje, nedostali na své dotazy žádnou odpověď. Místo protivzdušné obrany nyní obklopují dva ploty.
Další místo, pravděpodobně pro nasazení systému protivzdušné obrany, se objevilo v lesoparku Izmailovsky. Les u vstupu do parku, 500 metrů od stanice metra Izmajlovskaja, se začal kácet na začátku ledna. Zapojeno bylo asi sto pracovníků a na místě hlídkovala policie a ruská Národní garda.
Insider také zdůrazňuje, že kromě S-400 v moskevských obytných oblastech bylo v centru města rozmístěno několik protiletadlových systémů zvaných Pantsir-S1.
Jedná se o systémy středního doletu, které lze použít k ochraně „malých vojenských, včetně mobilních a administrativních a průmyslových objektů a oblastí před letadly, vrtulníky, řízenými střelami a přesnými zbraněmi“.
Jeden Pantsir-S1 se objevil na budově ministerstva obrany. Poprvé byl spatřen 25. prosince a 19. ledna. Několik účtů na síti Telegram zveřejnilo fotografie systému.
Odborníci tvrdí, že rozmístění těchto vojenských vozidel ve městě, zejména v centru města, v zemi, kde nebylo vyhlášeno stanné právo, je porušením bezpečnosti, protože jsou možné nekontrolované starty a další mimořádné události.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí. Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“. Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“. Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin. Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže. Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany. Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
