Moskva v ohrožení? Rusové kolem své metropole kácí stromy a instalují protivzdušnou obranu
Moskevské úřady začaly kácet lesy kvůli rozmisťování systémů protivzdušné obrany v ruské metropoli, píše Ukrajinská pravda. Aktivní odlesňování začalo podle Insideru po Novém roce v několika okresech Moskvy.
Protiletadlové raketové systémy S-400 byly rozmístěny v Národním parku Losí ostrov a ve výzkumném areálu Ruské státní zemědělské univerzity.
V chráněné zóně muzejní rezervace Kolomenskoje v městské části Pechatniki bylo pro potřeby ruské armády vykáceno asi 100 hektarů lesa.
Čtyři systémy protivzdušné obrany S-400 jsou rozmístěny v obvodu Timiryazevsky na severu Moskvy. Všechny odpalovací zařízení jsou funkční. Na místě je také rozmístěn multifunkční radar 92N6E, který detekuje a sleduje vzdušné cíle.
Zpravodajství uvedlo, že místo pro systém protivzdušné obrany na výzkumném území se začalo upravovat 31. prosince. Nebyl tam žádný souvislý les, takže půda byla urovnána a pokryta asfaltem.
Na žádném ze státních portálů nebyly žádné informace o aktivitách a obyvatelé oblasti, kteří se divili, co se děje, nedostali na své dotazy žádnou odpověď. Místo protivzdušné obrany nyní obklopují dva ploty.
Další místo, pravděpodobně pro nasazení systému protivzdušné obrany, se objevilo v lesoparku Izmailovsky. Les u vstupu do parku, 500 metrů od stanice metra Izmajlovskaja, se začal kácet na začátku ledna. Zapojeno bylo asi sto pracovníků a na místě hlídkovala policie a ruská Národní garda.
Insider také zdůrazňuje, že kromě S-400 v moskevských obytných oblastech bylo v centru města rozmístěno několik protiletadlových systémů zvaných Pantsir-S1.
Jedná se o systémy středního doletu, které lze použít k ochraně „malých vojenských, včetně mobilních a administrativních a průmyslových objektů a oblastí před letadly, vrtulníky, řízenými střelami a přesnými zbraněmi“.
Jeden Pantsir-S1 se objevil na budově ministerstva obrany. Poprvé byl spatřen 25. prosince a 19. ledna. Několik účtů na síti Telegram zveřejnilo fotografie systému.
Odborníci tvrdí, že rozmístění těchto vojenských vozidel ve městě, zejména v centru města, v zemi, kde nebylo vyhlášeno stanné právo, je porušením bezpečnosti, protože jsou možné nekontrolované starty a další mimořádné události.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner. Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad. Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova. „Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
