Jak jsme domlouvali kapitulaci Azovstalu: Ukrajinský státník o vyjednávání s Putinovými muži
Britský server CNN odhalil, kdo stál za osvobozením ukrajinských vojáků z oceláren Azovstal v okupovaném Mariupolu. Událost měla následovat dlouhé vyjednávání mezi ukrajinským poslancem a vysoce postavenými členy ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Vyjednávání mělo mimo jiné potvrdit, že ruský prezident Vladimir Putin ztratil důvěru ve Federální službu bezpečnosti (FSB), která před propuknutím invaze připravovala půdu pro okupaci, a vedení války svěřil právě GRU, přičemž sebe postavil do pozice válečného velitele.
„Zablokujte průmyslovou zónu, ať neuteče ani moucha,“ zněl Putinův rozkaz, který odvysílala ruská státní televize. Mariupol a konkrétně tamní ocelárny od loňského února čelily jedné z nejsilnějších ofensiv rusko-ukrajinského konfliktu, Azovstal se stal symbolem odporu a úkrytem pro více než 2 600 ukrajinských vojáků a civilistů. Ty se pokusil zachránit mimo jiné člen Rady Ukrajiny z Doněcku Oleksandr Kovalov, který v minulosti bojoval na straně armády Sovětského svazu.
Kovalov vyjednával s ruskými generály Vladimirem Alexsejevem a Alexanderem Zorinem, z nichž oba patří mezi nejvýše postavené agenty GRU a původem pochází z Ukrajiny. Jejich přítomnost na jednáních dle CNN značí, za jak důležitou považoval Putin okupaci Mariupolu. „Od minulého léta mají generálové vojenské zpravodajské služby prominentnější roli potom, co Putinovi došlo, že už to není ‚speciální operace‘, nýbrž konvenční válka,“ uvedl původem ruský investigativní novinář Andrej Soldatov, který nyní žije v exilu ve Velké Británii.
Soldatov ve své analýze vysvětloval, proč se Putin po rozpoutání konfliktu rozhodl velení svěřit místo FSB právě do rukou GRU. Přežitek sovětské KGB měl dle Soldatova ztratit Putinovu důvěru ve chvíli, kdy západní zpravodajské služby odhalily ruské plány invaze. FSB měla navíc Putinovi slíbit ‚popkulturní povstání rusky mluvících“, ke kterému nedošlo.
Projev rozumu a lidskosti
Kovalov začal jednat téměř ihned po zahájení okupace Azovstalu. „Ne všichni lidé chtějí válku,“ řekl novinářům. „Mnozí chápou, že je to špatné, a všichni se na svých úrovních snaží najít nějakou možnost smíření.“ Ve snaze ukončit ruské obležení se Kovalov obrátil na bývalého agenta Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) Valentina Kryžanovského, který se v roce 2014 připojil k ruské FSB, a stal se tak široce nenáviděným ‚zrádcem‘.
„Jsou tam ženy, děti, pojďme něco vymyslet,“ říkal dle vlastních slov tehdy Kovalov, podle něhož se o mírové řešení pokusilo již mnoho lidí před ním. „Přede mnou bylo podniknuto 11 neúspěšných misí a nikdo nevěřil, že se tam vůbec dá dostat.“ Kovalov se souhlasem velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Kyryla Budanova odcestoval do Mariupolu na konci dubna.
Civilisté pro něj byli hlavní prioritou, konstatoval státník a dodal, že se sám podílel na následném propuštění tisíců zadržovaných Ukrajinců a pomohl přesvědčit „druhou stranu o tom, že záchrana dětí, žen a raněných bude projevem zdravého rozumu a lidskosti“.
Pochvala od Budanova a nekončící snahy
Kovalov se následně pokusil z Azovstalu zachránit zbylé ukrajinské vojáky, přičemž o věci jednal primárně se dvěma zmíněnými ruskými generály. „Byly tu podmínky oboustranného příměří, civilizované kapitulace Azovstalu, civilizované podmínky pro naše válečné zajatce a výměna,“ popisoval vyjednávání Kovalov. „To byly ty chvíle, kterých jsme se báli. Chvíle důvěry. Když jsme udělali všechno proto, aby se dvě strany sešly, podívaly se vzájemně do očí, ruská strana přislíbila, že umožní civilizovaný odchod našich vojáků.“
V polovině května se z oceláren začaly hrnout davy těžce raněných vojáků, někteří leželi na nosítkách, jiné vedli jejich kolegové. „Vyžadovali pomoc a my jsme udělali všechno proto, abychom jim pomohli,“ popisoval Kovalov. „Když jsem viděl, jak opouští Azovstal, uvědomil jsem si, že naše úsilí nebylo zbytečné.“ Dodnes zůstávají v ruském zajetí bezmála dva tisíce vojáků ukrajinského pluku Azov. „Žádají o pomoc, prosí o ni skrz své příbuzné. Plánujeme a děláme všechno pro to, abychom je dostali zpět,“ uzavřel státník.
Za jeho činy ho pochválil Budanov, který napsal následující: „Kovalov poskytl důležitou a neocenitelnou podporu ukrajinskému ministerstvu obrany. Riskoval ohrožení vlastního života a zdraví a byl jediným, kdo doprovodil obránce Mariupolu a Azovstalu k místu jejich zadržení, což je samo o sobě ohromným skutkem.“
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
