Krvavo na cvičišti… Ukrajinští vojáci podstupují drsný výcvik mezi minami a umělými vnitřnostmi

„Provádíme plnou imitaci bojové akce. To znamená, že během bojů musí dojít k výbuchům, výstřelům, simulujeme zranění nebo roztrhaná těla. Spousta krve, spousta kouře,“ popisuje Maksym Voliveckij, náčelník skupiny podpůrných sil, zatímco rozlévá po zemi červenou tekutinu z PET lahve. „Musíme se co nejvíc přiblížit bojovým akcím,“ vysvětluje na cvičišti na tajné lokaci poblíž hranic s Běloruskem.

„Cílem je vypracovat psychickou odolnost vojáků i jejich těla na všechny výzvy, které mohou v boji nastat,“ dodává vrchní seržant Viktor Lukjanok. „Zaměřujeme a cvičíme naše jednotky pouze k útoku, pouze k ofenzivě.“

Faráři a imámové navlékají uniformy. Ukrajinská armáda kvůli hrozící invazi povolává i kněží

„S těmi výbuchy se to opravdu podobá skutečnosti,“ uvedl Viktor Chamet. Je mu teprve sedmadvacet, ale zúčastnil se už bojů na Donbase roku 2014, které Kyjev označuje ATO - antiteroristické operace. „V bojových podmínkách jsou to samé výbuchy a výstřely, je nepřehledné, co se děje, ale musíte se zorientovat a plnit svůj úkol.“

 „Když začala plnohodnotná invaze, narukovala spousta lidí bez vojenských zkušeností. A tak neměli žádnou vojenskou ani psychologickou průpravu. Jejich odolnost vůči stresu byla dost nízká,“ uvedl pro The Daily Beast vojenský psycholog Rodion Hryhorjan, jenž má nový program psychologického výcviku na starosti. „Lidé nerozuměli, do jakého duševního stavu se v boji mohou dostat.“

Hrozí deprese, PTSD, alkoholismus

Tváří v tvář ostřelování, nepřátelskému dělostřelectvu či náletům mohou lidé prostě ztuhnout, zamrznout. Sám to psycholog sledoval z první ruky - v prvních dnech aktuální války nastoupil k teritoriální obraně a už dříve sloužil u národní gardy.

Nejde však jen o bezprostřední bojeschopnost, nýbrž i o dlouhodobé duševní zdraví bojovníků. „Někteří lidé, kteří měli dřívější bojovou zkušenost, měli jisté porozumění, do jakých stavů se mohou dostat, jaké reakce v boji prožívají. Ale když se jich na tu zkušenost ptám, zjišťuji, že se jim nedostává dostatečně efektivní pomoci,“ dodal Hryhorjan.

„Když náležitě neřešíte psychologické výzvy, u vojáků se mohou rozvinout duševní problémy jako deprese, závislosti a posttraumatická stresová porucha (PTSD),“ vysvětlil pro The Daily Beast Neil Greenberg, profesor psychologie na King’s College London a vysloužilý kapitán Královského námořnictva, jenž se právě i výcviku ukrajinských vojáků také věnoval.

Ne všichni si taková rizika uvědomují - jak v řadách vojáků, tak velení. Hryhorjan měl problém některé přesvědčovat o smysluplnosti psychologického výcviku. „Ve společnosti jsou stereotypy a odmítavé postoje. Spousta lidí si myslí, že když jdete za psychologem, není to normální, něco je s vámi špatně. Měli jsme lidi nervózní, jak to dopadne na jejich reputaci a společenské postavení,“ uvedl psycholog.

Stigma psychologie

Prvním krokem psychologického výcviku tak je vůbec probrat tato stigmata. Následují praktická cvičení - dozvědět se o různých druzích stresu v boji a jejich projevech. A také jak reagovat, když takové stavy přijdou na ostatní. Právě na podporu spolubojovníků klade důraz průprava profesora Greenberga.

S programem pomáhá Ukrajincům Severoatlantická aliance. „Na žádost Ukrajiny NATO poskytlo asistenci k posílení psychologické odolnosti armádních příslušníků a rozvíjení systému duševního zdraví pro ukrajinské bojovníky a veterány,“ uvedla mluvčí NATO Oana Lungescuová.

Tajemství ukrajinských úspěchů: „Nikdy jsem neviděl tak odhodlané lidi,“ říká šéf britských výcvikářů

„Dějí se tam hrozné věci, zvláště když jde o útoky dělostřelectva a dronů - nejvíc psychických obtíží způsobuje nepředvídatelnost bojů,“ dodává Greenberg. „Takové nepředvídatelné útoky, vůči nimž není obrana, jsou velice obtížné. Můžete být nejlepší voják na světě, ale když vedle vás dopadne dělostřelecký granát, nic s tím nemůžete udělat.“

Zrádná může být ale i situace v zázemí. Voják může zvládnout nápor na frontě, ale když se vrátí domů na opušťák, chce si pročistit hlavu, odpočinout - a místo toho ho mohou čekat jiné problémy a stresy, včetně třeba zničeného domova, zabitých příbuzných…

Aditi Nerurkarová, jež o stresu přednáší na Harvardově univerzitě, se nad psychologickým aspektem bojů pozastavila už 1. března 2022, týden po zahájení Putinovy invaze. Tehdy svět žasnul, jak se chrabří Ukrajinci nesložili a zdatně nájezdníkům čelí. „Zdůrazňovat výdrž Ukrajinců je velice důležité pro podpoření morálky, ale nemalujme tady karikaturu na úkor jejich duševního zdraví,“ napsala na twitteru. „My lidé jsme nastaveni na sebezáchovu. Během pohrom se naše stresové reakce vyšponují, přibývá adrenalinu, pod tlakem si dokážeme držet emoce pod kontrolou. K cunami emocí dojde, až když kritická hrozba pomine. Když se cítíme zase v bezpečí,“ dodala psycholožka.