Válku obrátí jen rozhodná protiofenziva, míní expert. A naznačil, kde přijde velký úder
Rozhodná ukrajinská ofenziva je podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany nejlepší a zároveň asi i jediná šance, kterou Kyjev má k tomu, aby obrátil průběh války s Ruskem. Ofenzivní operace ale podle něj nemusí nutně vést k osvobození okupovaného území, ale musí podlomit morálku a oslabit ruský vojenský systém na Ukrajině, sdělil Petráš.
Dosavadní intenzita ukrajinských ofenzivních akcí podle Petráše stále naznačuje, že se může stále nacházet na prahu toho, co předznamená možný hlavní úder. „To, co jsme sledovali doposud, mohly být akce s cílem vyhodnotit konzistenci ruského obranného systému a zjistit, kde by se následně mohla soustředit hlavní ukrajinská ofenzivní síla,“ míní Petráš.
Při pohledu na čas a způsob nasazení vojsk na bojišti a po vyhodnocení kvality ruské obranného systému, by se podle něj dalo říci, že se ukrajinské velení nachází v okamžiku, který předchází důležitému rozhodnutí. Buď pokračovat v dosavadních taktických akcích, nebo zvolit operační přestávku, a to s cílem přeorganizovat manévrovací síly pro další fázi. Ta by mohla zahrnovat nový útočný impuls nebo alternativně by mohla vést k prodloužení opotřebovávací války.
„Ovšem objektivně řečeno, rozhodná ukrajinská ofenziva, která se může rozvinout na frontě v příštích hodinách a dnech, je nejlepší a zároveň asi i jediná šance, kterou Kyjev má, k tomu, aby obrátil průběh války. Kyjev bude muset touto operací dosáhnout mimořádného výsledku, jinak bude muset válku udržet v současném stavu, kde ani jedna strana konfliktu nebude schopna prosadit svou vůli a znovu se staneme svědky statické opotřebovávací války,“ uvedl Petráš.
Rozsáhlá akce na celé frontě není možná
Kdy nastane rozhodující úder a ve kterém směru, je podle něj velmi obtížné v tuto chvíli předpovědět. Faktorem, který je třeba podle Petráše zohlednit, je vojenský potenciál Ukrajiny, který je považován za adekvátní pro obrannou válku, udržení fronty nebo nejvýše pro omezené útočné akce a protiútoky. Ale jen obtížně by podle experta mohl podpořit rozsáhlou akci na celé frontě. Rozhodující protiútok vyžaduje podle něj poměrně značné množství těžké obrněné techniky a tanků, dělostřelectva a hlavně letecké techniky k získání vzdušné nadvlády, kterou v současné době Ukrajina nemá.
Podle Petráše ale nejde o to, kolik měst nebo území bude dobyto, ale o to, do jaké míry bude vojenská operace schopná oslabit dobře zabezpečený ruský defenzivní systém a jaké budou politické důsledky, které by mohly ovlivnit ruské vojenské angažmá na Ukrajině. „Ukrajinská ofenzivní operace nemusí nutně vést k osvobození okupovaného území, ale musí podlomit morálku, oslabit ruský vojenský systém na Ukrajině a musí ovlivnit politická rozhodnutí v Moskvě. A to by mohlo nastat i v případě, že by byla zásadním způsobem narušena logistická zásobovací tepna vedoucí na Krym,“ uvedl Petráš. Je přesvědčen o tom, že pobřežní oblast Azovského moře, mezi městy Berďansk a Melitopol, by mohla být pravděpodobným cílem v případě velké ukrajinské ofenzívy.
„Úspěšné vedení ofenzivy tímto směrem by izolovalo Krym, a tím by bylo i efektivně rozděleno ruské obranné úsilí, což by mimořádně zvýšilo logistické a operační úsilí. Zároveň by byl zasažen hlavní symbol ruské přítomnosti na Ukrajině, tedy Krym,“ dodal Petráš.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
