Putin se bojí o anektovaný Krym. Ukrajinci by ho mohli dobýt ještě letos, tvrdí vlivný generál
Pokud Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským mluví o vítězství ve válce, zmiňují osvobození země v jejích původních hranicích, tedy včetně Krymu, který v roce 2014 anektovalo Rusko. Je otázkou, zda je poloostrov reálným cílem probíhající ukrajinské protiofenzivy, nicméně ve čtvrtek Rusové oznámili, že Kyjev zaútočil na tzv. bránu na Krym, na Čonharský most spojující Chersonskou oblast a Krym. Americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který působil jako velitel amerických jednotek v Evropě, se domnívá, že Ukrajina by mohla Krym osvobodit do konce léta, uvedl server Newsweek.
Hodges se domnívá, že ukrajinské síly by za dostatečné podpory západních spojenců dokázaly prolomit ruské linie a dosáhnout až na Krym. Zdůraznil však, že podpora Západu by se oproti současnému nastavení musela ještě rozšířit. V takovém případě by Ukrajina mohla dobýt anektovaný poloostrov do konce tohoto léta.
Putinovy obavy o Krym
O „svůj“ Krym se s největší pravděpodobností bojí i Putin, svědčí o tom alespoň to, že Rusko do obrany anektovaného poloostrova investovalo „značné“ zdroje, jak tento týden uvedlo britské ministerstvo obrany. Rusové měli vybudovat obranné valy na jihu Ukrajiny, zvláště na přímých spojnicích na Krym. Jedním z nich je i Čonharský most. Z ruského postupu je zjevné, že se kremelští velitelé domnívají, že Ukrajina je schopná zaútočit přímo na Krym.
„Pokud by se Ukrajincům podařilo postoupit na okupovaný Melitopol či Berďansk, či je dokonce získat, nebylo by to jen obrovské vítězství, ale odřízlo by to pozemní most na Krym,“ komentoval analytik Frederik Mertens působící v think-tanku Hague Center for Strategic Studies. „Aby k tomu však došlo, Ukrajinci by museli prolomit několik ruských obranných linií,“ doplnil expert.
Generál na výslužbě Hodges se obrátil na vládu prezidenta Joea Bidena s tím, že je třeba Ukrajině poskytnout vyspělejší zbraně jako taktické balistické střely ATACMS, podle něj právě technika tohoto typu povede k ukrajinskému vítězství. Washington se zatím zdráhal Kyjevu tuto zbraň dodat v obavách, že by mohlo dojít k eskalaci války. „Mojí hlavní poznámkou zůstává, že kdyby Spojené státy dodaly Ukrajině, co skutečně potřebuje, mohla by osvobodit Krym,“ prohlásil Hodges v komentáři k probíhající protiofenzivě, která zatím nesplňuje očekávání, a i Zelenskyj se nechal slyšet, že postupuje pomalu.
Zásadní věc: Prolomení linie
Nicméně Kyjev jisté úspěchy zaznamenal a osvobodil několik vesnic. Nejtvrdší boje se nadále odehrávají v oblasti zdevastovaného města Bachmut v Doněcké oblasti a pak na jižní záporožské frontě. Samozřejmě se bojuje i jinde, přece jen bojová linie je dlouhá téměř 1300 kilometrů. Kreml se pochlubil, že se mu povedlo provést letecké údery a zlikvidovat značnou část vojenské techniky poskytnuté Západem. To, že Rusové mají vzdušnou nadvládu, je fakt, podotkl Hodges, dodal však, že je nesmírně brzy na to ukrajinskou protiofenzivu hodnotit. On sám zůstává optimistický a věří v úspěch kyjevské operace.
„Nebude to jako Pac Man, bude to spíš o čekání na prolomení linie,“ uvedl bývalý generál a upozornil na to, že ukrajinské těžké obrněné formace se ještě do boje vůbec nezapojily. „Nejsem si jistý kdy a kde, ale přijde okamžik, kdy se dostanou přes ruskou obranu a pak se celá povaha a spád protiofenzivy mohou změnit,“ nechal se slyšet zkušený důstojník ve výslužbě. „Ale aby toho byli ukrajinští obránci schopní, potřebují střely dlouhé doletu, ATACMS, drony Grey Eagle nebo další systémy, které mohou udeřit dál než to, co mají v současné době k dispozici,“ navázal Hodges.
„S takovými zbraněmi by Kyjev dosáhl, že by se Krym stal pro Rusy neudržitelný. Co je zásadní, je také dostat Černomořskou flotilu ze Sevastopolu, k tomu by došlo, kdyby byla na dostřel ATACMS. Kreml by tam ty lodě nemohl nechat jen tak sedět, hrozilo by totiž jejich naprosté zničení. Cílem by byla i letecká základna v Saki a další zařízení,“ popsal Hodges. „Pokud by se měla Ukrajina na náš nátlak spokojit s tím, že si Rusko ponechá Krym, za dva roky budeme vést stejný rozhovor,“ podotkl.
„Rusové čekají a čekat budou na to, až o Ukrajinu ztratíme zájem. Budou dál útočit z Krymu, a Ukrajina tak nikdy nebude schopná plně obnovit svou ekonomiku. Ruské námořnictvo bude dál blokovat Azovské moře, stejně jako přístavy Oděsu a Mykolajiv,“ nastínil situaci, pokud Krym zůstane v područí Moskvy. „A nahnutá ekonomická situace na Ukrajině? To by nebylo dobré pro nikoho v Evropě,“ doplnil Hodges.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk byl zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci z pondělka na úterý vzrostl na 28, oznámil dnes večer ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který na telegramu zároveň informoval o ukončení pátrání v troskách devítipatrové obytné budovy v Solomjanské čtvrti.
Čekaní na střely ATACMS
Bílý dům váhá s tím, zda Kyjevu poskytnout balistické střely dlouhého doletu, děsí je, že by je Kyjev obrátil proti Rusku. Takový útok by jistě vyprovokoval Kreml a někteří američtí pozorovatelé se obávají, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl sáhnout po jaderné zbrani. Kyjev však má na seznamu svých „přání“ vedle stíhaček F-16 právě ATACMS, střely, které jsou schopné zasáhnout cíl vzdálený na 305 kilometrů. Dají se odpálit ze samohybného raketometu MLRS a díky nim by náhle byly na dostřel všechny ruské pozice včetně těch na Krymu.
Bidenova administrativa trvá však na tom, že Kyjev rakety ATACMS nepotřebuje, nicméně sám prezident Biden nedávno pronesl, že „ATACMS jsou stále na stole“. Kyjev by se jich nakonec přece jen mohl dočkat, stejně jako se dočkal tanků Leopard. „Myslím, že vláda není upřímná. Nechce zbraně poskytnout, a tak neustále přichází s výmluvami a omluvami typu, že je raket málo. To není pravda. Prodáváme je třeba Polsku,“ odhalil exgenerál.
Hodges ve váhavosti, zda poskytnout Ukrajině nejmocnější zbraně Západu, vidí spíše politický problém. „Politická vůle je vyjadřována ve formě peněz, v příkazech budovat a dodávat kapacitu,“ domnívá se. „Když vláda říká: Nemáme dostatek ATACMS. Já říkám: Samozřejmě, že nemáme, když zbrojnímu průmyslu neporučíte jejich výrobu,“ podotkl exgenerál.
Exgenerálovi vadí výmluvy politiků
„To samé je se stíhačkami. Když slyším někoho říkat, že Ukrajinci F-16 vlastně vůbec nepotřebují… Který vojenský profesionál tohle může říct? Že bránící země nepotřebuje kvalitní letouny na podporu své ofenzivy. Jak si někdo, byť jen s týdenním vojenským vzděláním, může proboha říct, že Kyjev nepotřebuje ATACMS… však to samé bylo s tanky Abrams. Výmluvy o tom, že spalují moc paliva. Tak proč ho Amerika má a vyrábí, jestli je to tak hrozný stroj,“ rozčiloval se někdejší velitel.
Ukrajina si dokázala získat spojence a přesvědčit je, že potřebují moderní zbraně – a některé z nich skutečně získali, jiné zatím ne a jejich frustrace je znát. Hodges rovněž řekl, že váhání Západu nechápe. „Jen to oznámení, že bude trvat měsíce, než budou připravení piloti pro F-16… nerozumím tomu. Nechápu, proč administrativa neřekne, že chce, aby Ukrajina vyhrála, a že jí vyhrát pomůžeme pro dobro USA, pro dobro Evropy, pro celý svět,“ podivil se Hodges.
Rusko a jejich jaderná hrozba
USA, jak Hodges podotkl, se nejvíce bojí jaderné války, kterou Rusko včetně Putina rádo hrozí. Pozorovatelé se domnívají, že by k tomuto kroku mohl Kreml dohnat právě útok na Krym. Hodges však zastává názor, podobně jako řada dalších vojenských expertů, že Putin blafuje a že by jadernou válku neriskoval. „Zastrašujeme sami sebe. Rusko si je až moc dobře vědomo, že jim stačí zmínit jadernou hlavici jednou za týden a okamžitě nás zastaví. Vydírají nás. Drží nás tím v šachu. To je dost ponurý výhled pro budoucnost. Náš nekonečně se opakující narativ je, že nechceme další eskalaci války… Rusové zabíjejí civilisty, Rusové unášejí děti, Rusové kastrují zajatce… Kde je ta hranice, za kterou jim nedovolíme jít?“ dovolává se Hodges.
„USA musí být přímější a jasnější o tom, co je náš cíl, co chceme, aby se na Ukrajině stalo. Co bychom měli jasně chtít? Aby Ukrajina vyhrála. Neměli bychom opakovat nicneříkající fráze: Jsme s vámi, dokud je třeba,“ zakončil Hodges.
