Generál varuje před Wagnerovci: Bojují o své místo v Kremlu, krev pro ně nic neznamená
Ruská Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, jejíž žoldnéři bojují společně s řadovou ruskou armádou na Ukrajině, je soupeřem, který budí obavy, a představuje model, který se jistě bude rozvíjet. Řekl to náčelník generálního štábu pozemních sil francouzské armády Pierre Schill. Polovojenskou organizaci označil za ukázku nástroje hybridní války, píše AFP.
Wagnerova skupina kdysi působila v utajení a její zakladatel Jevgenij Prigožin dříve dokonce popíral, že organizace existuje. Nyní ovšem oligarcha s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina zcela otevřeně mluví o jejím angažmá na Ukrajině. Prigožinovi žoldnéři v minulosti prosazovali zájmy Moskvy na Blízkém východě a v částech Afriky a dnes vedou ruskou ofenzívu u východoukrajinského Bachmutu.
„Podívejme se na milici Wagner, na to, co teď předvádí,“ uvedl generál Schill při dnešním setkání s novináři. Skupina se podle něj snaží vybojovat „své místo v Kremlu“ a ukazuje při tom, že je „obávaným nepřítelem“. Milice „je schopna zaplatit v krvi velmi vysokou cenu,“ řekl Schill.
Odkazoval tím zřejmě na zprávy o vysokých ztrátách při ruských operacích, do nichž je Wagnerova skupina zapojena. Televize CNN o víkendu zveřejnila rozhovory se dvěma Rusy, kteří se do řad milice dostali z ruského vězení, kde Prigožin v uplynulých měsících verboval nové bojovníky. Muži, které na sklonku loňského roku zajali Ukrajinci, popsali, že za několik týdnů na frontě byli svědky desítek úmrtí včetně incidentu, při kterém velení popravilo muže odmítajícího provést rozkaz k útoku.
Schill označil Wagnerovce za typ nástroje, který se pohybuje na hraně válečného konfliktu a „nutně se bude rozvíjet“. „Prosazují se nebo se prosadí všechny soukromé vojenské organizace? Pravděpodobně ne, tady je přítomná míra státní podpory,“ citovala francouzského generála AFP.
Svou účast na pondělním jednání v Bílém domě podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministerský předseda Keir Starmer a finský prezident Alexander Stubb.
Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině takové bezpečnostní záruky, které se budou svým charakterem podobat článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci, jenž obsahuje princip kolektivní obrany. Zároveň je ochoten učinit ústupky na dobytých územích na Ukrajině, řekl dnes v televizi CNN americký zmocněnec Steve Witkoff.
„Podařilo se nám získat následující ústupek - Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5, což je jeden ze skutečných důvodů, proč chce Ukrajina být v NATO,“ řekl Witkoff s tím, že sám slyšel Putina s tímto krokem souhlasit poprvé, píše agentura Reuters. Witkoff se zúčastnil páteční schůzky na Aljašce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem, kteří spolu jednali o ukončení více než tříleté ruské agrese na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl v televizním rozhovoru řekl, že netvrdí, že mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou je na dosah. Věci se ale pohnuly dost na to, aby byl důvod svolat na pondělí do Washingtonu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli. V pondělí se bude v Bílém domě jednat o bezpečnostních zárukách, dodal dnes Rubio podle agentury Reuters.
„Pokud zde nebude možný mír a bude to pokračovat jako válka, budou lidé i nadále umírat po tisících. Nechceme tak skončit, ale bohužel se to může stát,“ řekl Rubio. Obě strany by podle něj musely udělat ústupky, aby mohly uzavřít mírovou dohodu.
„Pravděpodobně jsme na stejném přelomu ér, jako byl ten při pádu berlínské zdi... Dochází k novému zpochybňování mezinárodního práva v podobě, která vykrystalizovala po druhé světové válce. Určitý počet zemí nám říká: ‚Vaše právo je volitelné, západní, my ho zpochybníme‘,“ řekl Schill.
