Výpadky elektřiny ohrožují životy ukajinských pacientů: Lékaři zkracují i dialýzu
Pokaždé, když se důchodkyně Halyna Halycká připravuje na cestu do nemocnice, tíží ji myšlenky, jestli půjde proud a poteče voda, aby mohla proceduru absolvovat do konce. Výpadky dodávek elektřiny způsobené ruskými útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou pokaždé trvat celé hodiny. Může to být zrovna v době, kdy Halycká a dalších 27 pacientů v nemocnici ve městě Obuchov jižně od Kyjeva leží napojení na přístroje pro dialýzu ledvin, napsala agentura Reuters.
Výpadky elektřiny mají vliv také na dodávky vody, což pacientům, při jejichž léčbě jí jsou potřeba stovky litrů, dělá starosti. Zdravotníci dělají, co je v jejich silách. Nicméně někdy z potrubí nic neteče a život zachraňující proceduru musejí zkrátit. „Je válka a nic s tím nenaděláme,“ říká Halycká na nemocniční posteli.
Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky na ukrajinské elektrárny, rozvodny a další části energetické infrastruktury. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je jí po těchto úderech poničených 40 procent. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v televizi řekl, že ruská armáda si pravděpodobně dělá zásoby raket a dronů, aby mohla v útocích pokračovat.
Stabilní dodávky elektrického proudu jsou pro pacienty zásadní, říká primářka obuchovské nemocnice Tetjana Trembová. Nicméně výpadky nepřestávají kvůli ruským útokům i plánovaným odstávkám, jejichž cílem je ulevit rozvodné síti a umožnit opravy. Kvůli zkrácení dialýzy může být pacientům nevolno, mohou zvracet nebo mít další zdravotní problémy. Ale vynechat ji zcela nejde. „Nemohou bez ní žít,“ uvedla Trembová.
Někdy se válka ještě více přiblíží. Halycká vzpomíná, jak v říjnu Rusové zaútočili nedaleko nemocnice. „Nemohli jsme nic dělat, protože jsme byli napojení na přístroje,“ říká. „Nemohli jsme odejít,“ dodává. Trembová u toho byla také. „Je to taková odpovědnost. Leželo tu tolik lidí a my jsme nevěděli, jak to dopadne,“ vypráví.
Vitalij Vlasjuk, zástupce šéfa Kyjevské oblasti odpovědný za zdravotnictví, říká, že asi 60 nemocnic bylo po začátku ruské invaze poničeno. Náměstek ministerstva zdravotnictví Bohdan Boruchovskyj uvedl, že úřady zatím neevidují žádný případ úmrtí kvůli výpadkům proudu. „Všechna oddělení, kde se konají plánované operace, mají k dispozici minimální množství elektřiny, aby mohly v zákrocích pokračovat,“ řekl. Připustil ale, že ukrajinské nemocnice nemají tolik generátorů, aby mohly zcela vykrýt výpadky. Vládní úřady a jejich zahraniční partneři dodali do nemocnic v celé zemi více než 400 generátorů. Dalších 1100 se očekává v rámci projektu se Světovou bankou a 170 od Světové zdravotnické organizace.
Halycké a dalším pacientům s těžkým onemocněním ledvin tak při výpadcích proudu nezbývá než ležet a čekat na to, až dodávky znovu obnoví. „Bez dialýzy žít nemůžeme,“ říká tato žena.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
