Odpálený most u Chersonu: Změní frontovou linii? Rusové toho zničili mnohem víc
Antonivský most v posledních měsících několikrát ostřelovali Ukrajinci, aby Rusy odřízli od zásobování. Nyní se definitivně zřítil a přihlásili se k tomu Rusové. Proč by to dělali? A ztíží tím postup Ukrajincům?
„Výbuch slyšelo celé město. V Salutu a Molodižce byla rozbitá okna ve výškových budovách,“ komentoval dění na Antonivském mostu regionální chersonský list Most. Podle svědků prý chybí čtyři části mostu. A proruská média k údajnému zničení mostu doplnila:
„Tím jsou cesty ukrajinských ozbrojenců k útoku na levý břeh zablokovány. Zbývá jim jen překročit řeku Dněpr, to je však extrémně nebezpečné.“ Široko daleko žádný další most opravdu není, nachází se až o 70 kilometrů dál. Přesun po vodě by Ukrajinci mohli zaplatit životy, protože na levém břehu Chersonské oblasti čekají obrnění Rusové.
Zpočátku ukrajinské telegramové kanály tvrdily, že na most střílí právě okupanti. Ti zase ukazovali na Ukrajinu. Podle některých informací je možné, že ke zřícení mostu přispěly obě strany. Není totiž jasné, proč by Rusové most do povětří vyhodili, když ve městě ještě zůstali někteří vojáci. Každopádně však jeho zřícení změní frontovou linii.
Most však není jediný poškozený objekt v regionu, Rusové za sebou při ústupu nechali doslova spoušť. Podle listu Most se při odchodu snažili co nejvíc poničit tamní infrastrukturu a poškodit elektrické vedení.
Vyhodili do vzduchu televizní systém, snažili se poškodit tepelnou elektrárnu a charkovskou energetickou společnost OBL Energo. Odpojili město od elektřiny a komunikace. Škody utrpěl také Vodokanal.
Už dříve bylo navíc zjištěno, že Rusové pobírají všechno, co mohou, a přesouvají se na levý břeh Chersonské oblasti. V některých oblastech také zaminovali silnice nebo prvky infrastruktury.
Chersonský region se rozkládá na obou březích Dněpru, na pravém břehu se nachází Cherson, levý břeh pak vede dál na východ Ukrajiny. Antonivský most spojoval nově osvobozený Cherson s levým břehem regionu, který ovládají Rusové. Poblíž mostu se nachází také železniční most Antoniv.
Antonivský most dřív pro Rusy představoval hlavní trasu, když chtěli přesunout vojenskou techniku a munici na pravý břeh Chersonské oblasti. Z Krymu přes most přicházeli do Chersonu ruští vojáci i materiál.
Nyní tak možná Rusové zničením mostu chtějí zabránit Ukrajincům, aby postoupili na levý břeh, kam je podle Mostu Ukrajina donutila ustoupit. Rusové už dřív na levém břehu stavěli novou obrannou linii, uvádí list, odkud stříleli na pozice na pravém břehu. Nebo alespoň „zkoumali“, kam a v jaké síle odtamtud mohou zaútočit.
Také ruský vojenský velitel Sergej Surovikin prohlásil, že by bylo dobré vybudovat podél levého břehu řeky Dněpr bariérové linie. Ministr obrany Sergej Šojgu s tím souhlasil.
V červenci se například na straně Ukrajiny řešilo, že zničení Antonivského mostu představuje prioritu nezbytnou pro zahnání okupantů z pravého břehu Dněpru a osvobození okupovaného Chersonu.
Poškození mostu by tehdy také zkomplikovalo ruskou logistiku včetně zásobování. Existovaly obavy, že v případě zničení mostu by se Rusové Ukrajině pomstili smrští raketových úderů na civilní objekty.
Údery ze strany Ukrajiny přišly nejdřív 19. a pak 27. července, zničily ruské logistické a dopravní trasy. O tři dny později zaútočili Ukrajinci také na železniční most Antoniv. Rusové tehdy avizovali, že most opraví, a převáželi věci přes řeku na trajektech. Po mostě se ale stále dalo přejít pěšky.
To podle Rádia Svoboda zároveň zkomplikovalo cestu Ukrajincům, kteří chtěli Chersonskou oblast opustit. Rusové současně nedovolili, aby Ukrajina zásobovala Cherson potravinami z území na pravém břehu, které kontrolovala. Přestože ceny potravin v Chersonu vzrostly a zemědělci neměli, komu prodávat, jednou z mála možností bylo prodat potraviny pod cenou na Krym.
Doplnili to informací, že přestože Antonivský most byl postaven ještě za Sovětského svazu, dochovali se údaje o jeho konstrukci. Tehdy šlo o velmi pokrokový most a technologie potřebná na jeho opravu by byla daleko složitější.
Slova o opravě ale byly podle některých expertů jen součástí propagandy a snahou zahnat na ruské straně paniku. A Ukrajinci mezitím uvažovali o tom, že jestli bude nutné Antonivský nebo jiný most přes Dněpr opět ostřelovat nebo zničit, aby Rusové neposílili, udělají to. Už v červenci každopádně hrozilo zřícení Antonivského mostu, kdyby přes něj Rusové v jeho tehdejším stavu přesouvali těžkou techniku.
Ukrajina most zasáhla ještě 13. srpna, opět to narušilo ruskou infrastrukturu. O tři dny dříve Ukrajinci poškodili také most Kachovka.
Už v létě se tak přemýšlelo o tom, zda se Rusové prosadí na pravém břehu Chersonské oblasti, nebo ovládnou levý břeh, psalo Rádio Svoboda. Nyní se tedy nejspíš Rusové rozhodli pro druhou možnost.
Rusové dobyli další dvě vsi na východě Ukrajiny, připustila armáda. Moskva může stupňovat útoky, aby zlepšila podmínky pro jednání, uvedl Zelenskyj.
Návrhem zřeknout se příměří ve prospěch rychlejšího uzavření mírové dohody americký prezident převzal pozici šéfa Kremlu, řekl agentuře Reuters ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko. „Trump bohužel zaujal Putinův postoj, (mírová dohoda bez příměří) byl Putinův požadavek. Mírová dohoda podle Putina znamená několik nebezpečných věcí – že Ukrajina nevstoupí do NATO a také jeho absurdní požadavky na denacifikaci a demilitarizaci, ruský jazyk a ruskou církev (na Ukrajině),“ řekl zákonodárce, který je předsedou zahraničního výboru ukrajinského parlamentu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X. Schůzka Trumpa s Putinem patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.
„Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat,“ napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Jaká je nyní situace v samotném Chersonu? Ve městě lidé trápí nedostatek paliva, čekají na něj ve frontě i několik hodin. Chybí tam chléb, nefungují pekárny, není tam voda ani elektřina. Jen plyn, píše polská Gazeta. Svítí se jen v malých obchodech, kde mají generátory.
Přestože ráno po městě začaly jezdit mikrobusy, provozují je jen soukromí podnikatelé. Lidé chodí ven, aby chytili telefonní signál nebo se připojili na internet. V Chersonu se prý stále nachází ruští vojáci, schovaní a převlečení do civilu. Existovaly proto obavy, že se Rusové snaží Ukrajince vlákat do pasti. Také podle BBC by ukrajinský postup na východ přinášel nové překážky.
