Odpálený most u Chersonu: Změní frontovou linii? Rusové toho zničili mnohem víc
Antonivský most v posledních měsících několikrát ostřelovali Ukrajinci, aby Rusy odřízli od zásobování. Nyní se definitivně zřítil a přihlásili se k tomu Rusové. Proč by to dělali? A ztíží tím postup Ukrajincům?
„Výbuch slyšelo celé město. V Salutu a Molodižce byla rozbitá okna ve výškových budovách,“ komentoval dění na Antonivském mostu regionální chersonský list Most. Podle svědků prý chybí čtyři části mostu. A proruská média k údajnému zničení mostu doplnila:
„Tím jsou cesty ukrajinských ozbrojenců k útoku na levý břeh zablokovány. Zbývá jim jen překročit řeku Dněpr, to je však extrémně nebezpečné.“ Široko daleko žádný další most opravdu není, nachází se až o 70 kilometrů dál. Přesun po vodě by Ukrajinci mohli zaplatit životy, protože na levém břehu Chersonské oblasti čekají obrnění Rusové.
Zpočátku ukrajinské telegramové kanály tvrdily, že na most střílí právě okupanti. Ti zase ukazovali na Ukrajinu. Podle některých informací je možné, že ke zřícení mostu přispěly obě strany. Není totiž jasné, proč by Rusové most do povětří vyhodili, když ve městě ještě zůstali někteří vojáci. Každopádně však jeho zřícení změní frontovou linii.
Most však není jediný poškozený objekt v regionu, Rusové za sebou při ústupu nechali doslova spoušť. Podle listu Most se při odchodu snažili co nejvíc poničit tamní infrastrukturu a poškodit elektrické vedení.
Vyhodili do vzduchu televizní systém, snažili se poškodit tepelnou elektrárnu a charkovskou energetickou společnost OBL Energo. Odpojili město od elektřiny a komunikace. Škody utrpěl také Vodokanal.
Už dříve bylo navíc zjištěno, že Rusové pobírají všechno, co mohou, a přesouvají se na levý břeh Chersonské oblasti. V některých oblastech také zaminovali silnice nebo prvky infrastruktury.
Chersonský region se rozkládá na obou březích Dněpru, na pravém břehu se nachází Cherson, levý břeh pak vede dál na východ Ukrajiny. Antonivský most spojoval nově osvobozený Cherson s levým břehem regionu, který ovládají Rusové. Poblíž mostu se nachází také železniční most Antoniv.
Antonivský most dřív pro Rusy představoval hlavní trasu, když chtěli přesunout vojenskou techniku a munici na pravý břeh Chersonské oblasti. Z Krymu přes most přicházeli do Chersonu ruští vojáci i materiál.
Nyní tak možná Rusové zničením mostu chtějí zabránit Ukrajincům, aby postoupili na levý břeh, kam je podle Mostu Ukrajina donutila ustoupit. Rusové už dřív na levém břehu stavěli novou obrannou linii, uvádí list, odkud stříleli na pozice na pravém břehu. Nebo alespoň „zkoumali“, kam a v jaké síle odtamtud mohou zaútočit.
Také ruský vojenský velitel Sergej Surovikin prohlásil, že by bylo dobré vybudovat podél levého břehu řeky Dněpr bariérové linie. Ministr obrany Sergej Šojgu s tím souhlasil.
V červenci se například na straně Ukrajiny řešilo, že zničení Antonivského mostu představuje prioritu nezbytnou pro zahnání okupantů z pravého břehu Dněpru a osvobození okupovaného Chersonu.
Poškození mostu by tehdy také zkomplikovalo ruskou logistiku včetně zásobování. Existovaly obavy, že v případě zničení mostu by se Rusové Ukrajině pomstili smrští raketových úderů na civilní objekty.
Údery ze strany Ukrajiny přišly nejdřív 19. a pak 27. července, zničily ruské logistické a dopravní trasy. O tři dny později zaútočili Ukrajinci také na železniční most Antoniv. Rusové tehdy avizovali, že most opraví, a převáželi věci přes řeku na trajektech. Po mostě se ale stále dalo přejít pěšky.
To podle Rádia Svoboda zároveň zkomplikovalo cestu Ukrajincům, kteří chtěli Chersonskou oblast opustit. Rusové současně nedovolili, aby Ukrajina zásobovala Cherson potravinami z území na pravém břehu, které kontrolovala. Přestože ceny potravin v Chersonu vzrostly a zemědělci neměli, komu prodávat, jednou z mála možností bylo prodat potraviny pod cenou na Krym.
Doplnili to informací, že přestože Antonivský most byl postaven ještě za Sovětského svazu, dochovali se údaje o jeho konstrukci. Tehdy šlo o velmi pokrokový most a technologie potřebná na jeho opravu by byla daleko složitější.
Slova o opravě ale byly podle některých expertů jen součástí propagandy a snahou zahnat na ruské straně paniku. A Ukrajinci mezitím uvažovali o tom, že jestli bude nutné Antonivský nebo jiný most přes Dněpr opět ostřelovat nebo zničit, aby Rusové neposílili, udělají to. Už v červenci každopádně hrozilo zřícení Antonivského mostu, kdyby přes něj Rusové v jeho tehdejším stavu přesouvali těžkou techniku.
Ukrajina most zasáhla ještě 13. srpna, opět to narušilo ruskou infrastrukturu. O tři dny dříve Ukrajinci poškodili také most Kachovka.
Už v létě se tak přemýšlelo o tom, zda se Rusové prosadí na pravém břehu Chersonské oblasti, nebo ovládnou levý břeh, psalo Rádio Svoboda. Nyní se tedy nejspíš Rusové rozhodli pro druhou možnost.
Rusko má dost vojáků, aby pokračovalo v bojích na Ukrajině, a tak by Kyjev měl usednout k vyjednávacímu stolu, prohlásil Vladimir Putin na Valdajském mezinárodním diskusním klubu v Soči.
Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov dnes podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.
„Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu,“ varoval Sybiha, podle kterého tento bezohledný krok poslouží pouze jako ukázka moci ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil Sybiha. „Každá akce Ruska představuje nejen smrtelné riziko, ale také dláždí cestu ke katastrofě,“ napsal. I nedávný výpadek dodávek proudu v Černobylské jaderné elektrárně, způsobený ruským útokem na rozvodnu ve městě Slavutyč, podle ministra ukazuje, že Moskva zneužívá jadernou bezpečnost jako zbraň.
Rusko rychle odpoví na provokace Evropy, která se hystericky militarizuje, řekl Vladimir Putin. Rusko ale nemá v úmyslu zaútočit na NATO, uvedl podle Reuters.
Jaká je nyní situace v samotném Chersonu? Ve městě lidé trápí nedostatek paliva, čekají na něj ve frontě i několik hodin. Chybí tam chléb, nefungují pekárny, není tam voda ani elektřina. Jen plyn, píše polská Gazeta. Svítí se jen v malých obchodech, kde mají generátory.
Přestože ráno po městě začaly jezdit mikrobusy, provozují je jen soukromí podnikatelé. Lidé chodí ven, aby chytili telefonní signál nebo se připojili na internet. V Chersonu se prý stále nachází ruští vojáci, schovaní a převlečení do civilu. Existovaly proto obavy, že se Rusové snaží Ukrajince vlákat do pasti. Také podle BBC by ukrajinský postup na východ přinášel nové překážky.
