Rusko chce znovu jednat s Ukrajinou, zmiňuje „současnou realitu“. Kyjev má pochybnosti
Rusko je připravené vrátit se k jednání s Ukrajinou a vzít přitom v potaz „současnou realitu“, sdělila dnes novinářům podle agentury RIA Novosti mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Ruské ministerstvo obrany zároveň informovalo, že ministr obrany Sergej Šojgu vydal příkaz ke stažení ruských vojsk z pravého břehu řeky Dněpr na jihu Ukrajiny, kde leží i město Cherson. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko v reakci na prohlášení Zacharovové uvedl, že Rusku ve skutečnosti nejde o mír na Ukrajině, ale že chce jen získat čas k přeskupení svých jednotek, k získání nových zbraní nebo k výcviku nedávno mobilizovaných vojáků.
„Jsme stejně jako dříve otevřeni rozhovorům. Nikdy jsme je neodmítali. Jsme připraveni je vést s ohledem na nynější realitu,“ uvedla Zacharovová. Server Ukrajinska pravda její výrok označil za nečekaný. Ukrajina v minulosti kritizovala, že Rusko v průběhu jednání, které vedlo na jaře s Ukrajinou, odmítalo vzít v potaz vývoj situace a trvalo na svých ultimátech z doby před plnohodnotnou invazí.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Nikolenko ale dnes upozornil, že přestože Rusko navrhuje jednání, dál útočí na civilisty. Na facebooku napsal, že zatímco četl zprávu o údajné ochotě Rusů jednat, na mobilní telefon mu přicházela nová upozornění o leteckém poplachu kvůli vyslání ruských raket na Ukrajinu. „Ti, koho opravdu zajímají mírové rozhovory, neničí města a vesnice a nezabíjejí civilisty. Ruští činitelé začínají nabízet jednání pokaždé, když ruští vojáci čelí porážce,“ podotkl Nikolenko.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že ani stažení ruských vojsk z Chersonu nebude stačit k tomu, aby se Ukrajina vrátila k jednáním. „Cherson není tím bodem, který doopravdy umožní seriózní vyjednávací proces. Ukrajinský prezident (Volodymyr) Zelenskyj jasně říká: Až Rusové opustí ukrajinské území, tak tehdy budou jednání skutečně možná,“ sdělil Podoljak televizní stanici Nastojaščeje vremja. Podoljak dnes kromě toho zpochybnil, že se Rusové skutečně mají z Chersonu v plánu stáhnout, a řekl, že Kyjev v tomto ohledu nepřikládá váhu oznámením Moskvy, ale informacím rozvědek.
List The Washington Post v sobotu napsal, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatické rozhovory ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle listu The Washington Post americký kabinet vybízí Zelenského, aby upustil od této podmínky.
V úterý tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov oznámil, že Kyjev je ochoten s Moskvou jednat, ale že hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Agentura AP hodnotí toto prohlášení jako obrat, přestože ukrajinské podmínky pro zahájení jednání, k nimž patří podle Danilova také kompenzace za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny, jsou pro Moskvu patrně nepřijatelné.
Uprostřed varování ohledně ruské ekonomiky Putin připouští, že centrální banka „má potíže“ se snížením úrokových sazeb, a varuje, že „ceny porostou“.
Ruský prezident Vladimir Putin 5. září na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku prohlásil, že příliš rychlé snížení klíčové úrokové sazby centrální banky by mohlo vést k rychlému růstu cen. Toto prohlášení následuje po rostoucích obavách vysokých představitelů ohledně zpomalení ruské ekonomiky.
„Jsem si jistý, že mnoho lidí, kteří zde sedí, řekne: ‚Ano, to je skandální, to je nemožné, klíčová sazba musí být prudce snížena.‘ Ale pak by ceny vzrostly,“ řekl Putin . „Zvýšení cen je v jistém smyslu inflace.“
Donald Trump je stále pesimističtější ohledně možnosti zprostředkovat v blízké budoucnosti řešení války na Ukrajině nebo zorganizovat setkání mezi Zelenským a Putinem, informovala americká televizní stanice NBC s odvoláním na dva vysoce postavené úředníky Bílého domu.
V reakci na Trumpovo prohlášení, že by Evropa měla přestat kupovat ruskou ropu, evropský úředník, který si přál zůstat v anonymitě, řekl NBC, že je zklamán tím, že Bílý dům neuvalil na Rusko smysluplné nové sankce, které by ho donutily k ukončení války.
Rozhodnutí Bílého domu může být motivováno Trumpovým nedávným sdělením poradcům, že je odhodlán nepoškodit vztahy s Putinem, uvedly televizi dva zdroje obeznámené s jeho komentáři.
Sankce jsou sice nástrojem, který může Putina donutit k ústupkům, ale mají i svou nevýhodu: Každý eskalační obrat ohrožuje Trumpovu roli spravedlivého zprostředkovatele, řekl americký úředník televizi NBC. Výzvou je podle něj moudře načasovat sankce a „zrušit je“, jakmile bude dosaženo pokroku.
Počet obětí ruského útoku na Dánskou radu pro uprchlíky poblíž Černigova vzrostl na 8. Dánská rada pro uprchlíky, jejíž zaměstnanci byli den předtím zraněni při ruském raketovém útoku v Černihivské oblasti, oznámila, že při útoku byli zabiti dva lidé a osm dalších bylo zraněno. Zaměstnanci Dánské rady pro uprchlíky se zabývali odminováním poblíž Černigova.
