Ukrajina připustila mírová jednání s Ruskem: Kremlu dala jasné podmínky
Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavní podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil dnes tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí i přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.
„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na twitteru Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem - zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.
Pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem, napsala agentura AP. Prezident mimo jiné na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj předtím několikrát zdůraznil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Ukrajinský prezident podmínky mírových hovorů zopakoval po sobotním článku listu The Washington Post. V něm se píše, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Putin u moci.
Rusko letos 24. února zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Zástupci obou stran se na jaře několikrát sešli k mírovým jednáním, od té doby jsou ale snahy o jejich obnovení neúspěšné. Rusko i Ukrajina se přitom vzájemně obviňují z neochoty jednat. Podle Kyjeva má Moskva mimo jiné poslední dobou zájem na jednání kvůli neúspěchům na bojišti.
Obnovení územní celistvosti Ukrajiny je jednou z podmínek, které si Kyjev klade dlouhodobě. Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský Krymský poloostrov a ve stejném roce proruští separatisté na území ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti vyhlásili samozvané státní útvary. Putin krátce před zahájením invaze uznal nezávislost těchto útvarů. Letos na podzim Moskva po hlasování, které označila za referendum o připojení k Rusku, anektovala čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajina ani Západ anexi neuznává a hlasování označují za falešné.
