Ukrajina připustila mírová jednání s Ruskem: Kremlu dala jasné podmínky
Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavní podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil dnes tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí i přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.
„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na twitteru Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem - zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.
Pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem, napsala agentura AP. Prezident mimo jiné na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj předtím několikrát zdůraznil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území.
V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě. Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
„Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. „Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci,“ dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Ukrajinský prezident podmínky mírových hovorů zopakoval po sobotním článku listu The Washington Post. V něm se píše, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Putin u moci.
Rusko letos 24. února zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Zástupci obou stran se na jaře několikrát sešli k mírovým jednáním, od té doby jsou ale snahy o jejich obnovení neúspěšné. Rusko i Ukrajina se přitom vzájemně obviňují z neochoty jednat. Podle Kyjeva má Moskva mimo jiné poslední dobou zájem na jednání kvůli neúspěchům na bojišti.
Obnovení územní celistvosti Ukrajiny je jednou z podmínek, které si Kyjev klade dlouhodobě. Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský Krymský poloostrov a ve stejném roce proruští separatisté na území ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti vyhlásili samozvané státní útvary. Putin krátce před zahájením invaze uznal nezávislost těchto útvarů. Letos na podzim Moskva po hlasování, které označila za referendum o připojení k Rusku, anektovala čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajina ani Západ anexi neuznává a hlasování označují za falešné.
