Odpálený most u Chersonu: Změní frontovou linii? Rusové toho zničili mnohem víc
Antonivský most v posledních měsících několikrát ostřelovali Ukrajinci, aby Rusy odřízli od zásobování. Nyní se definitivně zřítil a přihlásili se k tomu Rusové. Proč by to dělali? A ztíží tím postup Ukrajincům?
„Výbuch slyšelo celé město. V Salutu a Molodižce byla rozbitá okna ve výškových budovách,“ komentoval dění na Antonivském mostu regionální chersonský list Most. Podle svědků prý chybí čtyři části mostu. A proruská média k údajnému zničení mostu doplnila:
„Tím jsou cesty ukrajinských ozbrojenců k útoku na levý břeh zablokovány. Zbývá jim jen překročit řeku Dněpr, to je však extrémně nebezpečné.“ Široko daleko žádný další most opravdu není, nachází se až o 70 kilometrů dál. Přesun po vodě by Ukrajinci mohli zaplatit životy, protože na levém břehu Chersonské oblasti čekají obrnění Rusové.
Zpočátku ukrajinské telegramové kanály tvrdily, že na most střílí právě okupanti. Ti zase ukazovali na Ukrajinu. Podle některých informací je možné, že ke zřícení mostu přispěly obě strany. Není totiž jasné, proč by Rusové most do povětří vyhodili, když ve městě ještě zůstali někteří vojáci. Každopádně však jeho zřícení změní frontovou linii.
Most však není jediný poškozený objekt v regionu, Rusové za sebou při ústupu nechali doslova spoušť. Podle listu Most se při odchodu snažili co nejvíc poničit tamní infrastrukturu a poškodit elektrické vedení.
Vyhodili do vzduchu televizní systém, snažili se poškodit tepelnou elektrárnu a charkovskou energetickou společnost OBL Energo. Odpojili město od elektřiny a komunikace. Škody utrpěl také Vodokanal.
Už dříve bylo navíc zjištěno, že Rusové pobírají všechno, co mohou, a přesouvají se na levý břeh Chersonské oblasti. V některých oblastech také zaminovali silnice nebo prvky infrastruktury.
Chersonský region se rozkládá na obou březích Dněpru, na pravém břehu se nachází Cherson, levý břeh pak vede dál na východ Ukrajiny. Antonivský most spojoval nově osvobozený Cherson s levým břehem regionu, který ovládají Rusové. Poblíž mostu se nachází také železniční most Antoniv.
Antonivský most dřív pro Rusy představoval hlavní trasu, když chtěli přesunout vojenskou techniku a munici na pravý břeh Chersonské oblasti. Z Krymu přes most přicházeli do Chersonu ruští vojáci i materiál.
Nyní tak možná Rusové zničením mostu chtějí zabránit Ukrajincům, aby postoupili na levý břeh, kam je podle Mostu Ukrajina donutila ustoupit. Rusové už dřív na levém břehu stavěli novou obrannou linii, uvádí list, odkud stříleli na pozice na pravém břehu. Nebo alespoň „zkoumali“, kam a v jaké síle odtamtud mohou zaútočit.
Také ruský vojenský velitel Sergej Surovikin prohlásil, že by bylo dobré vybudovat podél levého břehu řeky Dněpr bariérové linie. Ministr obrany Sergej Šojgu s tím souhlasil.
V červenci se například na straně Ukrajiny řešilo, že zničení Antonivského mostu představuje prioritu nezbytnou pro zahnání okupantů z pravého břehu Dněpru a osvobození okupovaného Chersonu.
Poškození mostu by tehdy také zkomplikovalo ruskou logistiku včetně zásobování. Existovaly obavy, že v případě zničení mostu by se Rusové Ukrajině pomstili smrští raketových úderů na civilní objekty.
Údery ze strany Ukrajiny přišly nejdřív 19. a pak 27. července, zničily ruské logistické a dopravní trasy. O tři dny později zaútočili Ukrajinci také na železniční most Antoniv. Rusové tehdy avizovali, že most opraví, a převáželi věci přes řeku na trajektech. Po mostě se ale stále dalo přejít pěšky.
To podle Rádia Svoboda zároveň zkomplikovalo cestu Ukrajincům, kteří chtěli Chersonskou oblast opustit. Rusové současně nedovolili, aby Ukrajina zásobovala Cherson potravinami z území na pravém břehu, které kontrolovala. Přestože ceny potravin v Chersonu vzrostly a zemědělci neměli, komu prodávat, jednou z mála možností bylo prodat potraviny pod cenou na Krym.
Doplnili to informací, že přestože Antonivský most byl postaven ještě za Sovětského svazu, dochovali se údaje o jeho konstrukci. Tehdy šlo o velmi pokrokový most a technologie potřebná na jeho opravu by byla daleko složitější.
Slova o opravě ale byly podle některých expertů jen součástí propagandy a snahou zahnat na ruské straně paniku. A Ukrajinci mezitím uvažovali o tom, že jestli bude nutné Antonivský nebo jiný most přes Dněpr opět ostřelovat nebo zničit, aby Rusové neposílili, udělají to. Už v červenci každopádně hrozilo zřícení Antonivského mostu, kdyby přes něj Rusové v jeho tehdejším stavu přesouvali těžkou techniku.
Ukrajina most zasáhla ještě 13. srpna, opět to narušilo ruskou infrastrukturu. O tři dny dříve Ukrajinci poškodili také most Kachovka.
Už v létě se tak přemýšlelo o tom, zda se Rusové prosadí na pravém břehu Chersonské oblasti, nebo ovládnou levý břeh, psalo Rádio Svoboda. Nyní se tedy nejspíš Rusové rozhodli pro druhou možnost.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
Jaká je nyní situace v samotném Chersonu? Ve městě lidé trápí nedostatek paliva, čekají na něj ve frontě i několik hodin. Chybí tam chléb, nefungují pekárny, není tam voda ani elektřina. Jen plyn, píše polská Gazeta. Svítí se jen v malých obchodech, kde mají generátory.
Přestože ráno po městě začaly jezdit mikrobusy, provozují je jen soukromí podnikatelé. Lidé chodí ven, aby chytili telefonní signál nebo se připojili na internet. V Chersonu se prý stále nachází ruští vojáci, schovaní a převlečení do civilu. Existovaly proto obavy, že se Rusové snaží Ukrajince vlákat do pasti. Také podle BBC by ukrajinský postup na východ přinášel nové překážky.
