Okupanti poškodili klíčovou přehradu. Zkázu odhalily i satelitní snímky
Ruské okupační síly vážně poškodily hráz Kachovské vodní elektrárny v Chersonské oblasti, uvedla dnes ukrajinská televize Hromadske s odvoláním na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Podle ní severní část přehrady a vrata zdymadel byly zničeny.
Ruský list Izvestija dnes na svém webu zveřejnil video údajně zachycující vyhození silničního mostu na přehradě Kachovské vodní elektrárny u Chersonu do povětří. „Na záběrech je vidět jasný záblesk a následný silný výbuch,“ napsal deník, aniž zmínil, že inkriminovaný most - podobně jako další mosty v Chersonu a okolí - zničili Rusové při ústupu za řeku Dněpr. Ten podle ruského ministerstva obrany ruské jednotky dokončily v pátek ráno.
Obě znepřátelené strany se vzájemně opakovaně obvinily z plánů prolomit přehradu za pomoci výbušnin, což by způsobilo zaplavení velké oblasti po proudu řeky a nejspíše způsobilo velké škody v okolí Chersonu. To bylo jediné oblastní centrum, které Rusové dobyli po invazi zahájené na konci února, připomněla agentura Reuters. Ukrajinští vojáci osvobodili Cherson v pátek.
Ruské stažení z Chersonu je veřejným přiznáním potíží ruské armády a přináší značné škody na pověsti. Uvedlo to britské ministerstvo obrany v pravidelném situačním přehledu, sestavovaném na základě poznatků vojenské rozvědky.
Připomnělo, že v pátek ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že dokončilo stažení ruských jednotek z Chersonu a že ruské síly v rámci tohoto stažení zničily silniční a železniční mosty přes řeku Dněpr. Londýn pokládá za pravděpodobné, že se Rusko stále pokouší evakuovat síly z jiných míst přes Dněpr do pozic na východním břehu, které se dají lépe hájit.
Zničením mostů přes Dněpr se ruské síly pokoušejí zastavit postup ukrajinských jednotek do centrální části Chersonské oblasti. Snímky z družic rovněž potvrzují, že ruská vojska vybudovala dvě obranné linie jižně od Dněpru. Snahy posílit postavení na levém břehu zřejmě budou pokračovat v dalších dnech, předpověděl Americký Institut pro studium války (ISW).
Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.
„V současné době připravujeme právní základ a dokumenty,“ řekla novinářům premiérka a dodala, že vyhlášení nouzové situace se jeví jako „nejlepší postup v této době“. Vyhlášení nouzové situace umožní vládě a místním úřadům vynaložit dodatečné zdroje na boj proti balonům, podotkla AFP. „Nevylučujeme, že půjdeme ještě dále,“ prohlásila Ruginienéová. Možným důraznějším krokem je podle AFP vyhlášení stavu nouze.
Norsko si objedná dvě ponorky od německého dodavatele Thyssenkrupp Marine Systems a rakety dlouhého doletu. Oznámil to dnes podle agentury AFP ministr obrany Tore Sandvik. Jedná se podle něj o nezbytnou investici pro zvýšení odstrašujících schopností země. Oslo si už v roce 2021 objednalo od stejného dodavatele čtyři ponorky za 45 miliard norských korun (92,7 miliardy Kč). První z nich by měla být Norsku dodána v roce 2029.
Švédsko postupně ukončí rozvojovou pomoc pro Zimbabwe, Tanzanii, Mosambik, Libérii a Bolívii. Oznámil to dnes ministr pro mezinárodní rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod Benjamin Dousa. Severská země má v plánu za ušetřené peníze zvýšit podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters.
Vláda uvedla, že plánovaná opatření v příštích dvou letech ušetří více než dvě miliardy švédských korun (4,4 miliardy Kč). Tyto prostředky by mohly být přesměrovány na Ukrajinu a použity na projekty, jako je obnova energetické infrastruktury této země. „Ukrajina je pro Švédsko hlavní prioritou v zahraniční pomoci, a proto v roce 2026 zvýšíme pomoc napadené zemi nejméně na deset miliard švédských korun (asi 22,1 miliardy Kč),“ řekl Dousa.
