Obavy z útoku na obří přehradu: Rusové ji chtějí odpálit a svést to na Ukrajince, varují analytici
Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Podle ISW má Rusko „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“. Jak institut již dříve uvedl, z útoku na přehradu ruské síly téměř jistě obviní Ukrajinu. Ta přitom na odpálení přehrady do povětří nemá žádný materiální zájem, voda by mohla zaplavit 80 ukrajinských měst a vysídlit stovky tisíc lidí. Přitom by byly rovněž narušeny již nyní slabé dodávky elektřiny na Ukrajině, dodal ISW.
Zaminování přehrady Kachovské vodní elektrárny a možný útok na ni zmínil již ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov toto tvrzení ihned popřel. Řekl, že „jde o nepravdivou informaci a že Zelenskyj je lhář“. A dodal, že naopak Ukrajinci se snaží zakrýt „vlastní zločinné plány“.
Ruské síly rovněž pokračují v budování přechodů přes řeku Dněpr, dokončili provizorní most vedle často ostřelovaného a poškozeného Antonivského mostu v Chersonu. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb. „Ačkoli bylo použití podobných mostů téměř jistě zahrnuto do plánování operací v Evropě za dob Sovětského svazu, nyní je to pravděpodobně poprvé za několik desetiletí, co ruská armáda tento most potřebuje,“ uvedla britská rozvědka.
Jak informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko, ruské rakety zasáhly v noci na dnešek město Nikopol, které leží poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Údery poškodily více než 20 budov a několik plynovodů. Téměř tisíc rodin zůstalo po útoku bez elektřiny.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
