Bělorusko získá raketové systémy schopné nést jaderné bomby. Putin to slíbil Lukašenkovi
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.
„V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M,“ řekl Putin podle ruské televize. Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.
Putin Lukašenkovi také nabídl pomoc při modernizaci běloruských válečných letadel, aby byla schopna nést jaderné zbraně. Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.
„V běloruské armádě slouží mnoho letounů Su-25. Mohly by být vhodným způsobem modernizovány,“ řekl Putin. „Tato modernizace by měla být provedena v leteckých závodech v Rusku a v souladu s tím by měl být zahájen výcvik personálu. Dohodneme se, jak toho dosáhnout,“ dodal.
Podle agentury AFP tato vyjádření patrně ještě více zhorší vztah obou zemí se Západem. Od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu Putin už několikrát zmínil téma ruských jaderných zbraní, což západní země považují za hrozbu, která je má odradit od podpory Kyjeva. Bělorusko, které sousedí s Ukrajinou a několika zeměmi NATO, v květnu oznámilo, že zakoupilo systémy Iskander schopné nést jaderné hlavice.
Na dnešní schůzce Putin a Lukašenko jednali také o situaci na trhu s hnojivy. Rusko a Bělorusko patří mezi přední světové producenty, tvrdí ale, že sankce, které na ně v souvislosti s Ukrajinou uvalily západní země, ovlivnily jejich vývozní kapacitu. Ve světě už dříve začaly narůstat obavy, že kvůli blokádě ukrajinských přístavů nebude v některých zemích dostatek základních potravin.
Putin řekl, že se s Lukašenkem dohodli udělat maximum, aby uspokojili potřeby odběratelů v Rusku a Bělorusku. Moskva je podle něj v této otázce v úzkém kontaktu s agenturami OSN, mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu John Kirby ale podle agentury Reuters řekl, že si není vědom žádných bilaterálních jednání na toto téma.
Ozbrojené síly Ukrajiny dosáhly během neděle ve východní Doněcké oblasti územních zisků, informoval generální štáb. Dále uvedl, že ruské síly v oblasti mezi 4. a 16. srpnem utrpěly značné ztráty – odhadem 910 mrtvých, 335 zraněných a 37 zajatých vojáků. Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X. „Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.
