Trump odmítl vstup Ukrajiny do NATO i návrat Krymu! Zelenskyj může válku ukončit „téměř okamžitě“, tvrdí
Prezident USA Donald Trump vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup Ukrajiny do NATO. Uvedl to na síti Truth Social. Zároveň vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončení otevřené války, kterou proti Ukrajině v únoru roku 2022 rozpoutalo Rusko. Trump tvrdí, že ji Zelenskyj může ukončit „téměř okamžitě“. Podobné vzkazy přitom západní lídři obvykle adresují spíše ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který agresi vůči sousední zemi rozpoutal.
„Prezident Ukrajiny Zelenskyj může válku s Ruskem ukončit téměř okamžitě, pokud bude chtít, nebo může v boji pokračovat. Vzpomeňte si, jak to začalo. Nedostane zpět Krym, který dal Obama (před 12 lety, bez jediného výstřelu!), a UKRAJINA NEVSTOUPÍ DO NATO. Některé věci se nikdy nemění!!!“ napsal Trump, který v pondělí Zelenského a také několik dalších evropských lídrů přijme v Bílém domě.
Pondělní schůzka v Bílém domě bude následovat po pátečním jednání mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam nebyl pozván Zelenskyj ani Evropané.
Zelenskyj dorazil do USA
Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou proti Ukrajině vede čtvrtým rokem. Zelenskyj po příletu do Washingtonu v noci na dnešek na sociálních sítích vyjádřil naději, že společná síla Ukrajiny, USA a evropských zemí přinutí Rusko k míru.
„Všem nám je společná touha po urychleném a spolehlivém ukončení této války. A mír musí být trvalý. Ne jak tomu bylo před léty, kdy byla Ukrajina nucena se vzdát Krymu a části našeho východu – části Donbasu – a Putin to jednoduše využil jako odrazový můstek pro další útok,“ napsal Zelenskyj.
Putin chce Donbas včetně pásu opevnění
Putin podle zdrojů západních médií podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, včetně svých opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu na západ. Na oplátku je ochoten zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.
Krymský poloostrov Rusko anektovalo už v roce 2014, tedy v době, kdy byl americkým prezidentem demokrat Barack Obama, kterého Trump zmiňuje ve svém příspěvku.
Rusko kromě toho odmítá mimo jiné vstup Ukrajiny do NATO. Podle Trumpova zmocněnce Stevea Witkoffa ale Putin souhlasí s tím, aby Spojené státy a Evropa poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci o kolektivní obraně.
Do Bílého domu i Macron, Merz či Rutte
Účast na pondělním jednání v Bílém domě potvrdili také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.
Trump označil pondělí za „velký den“ v Bílém domě. „Nikdy jsem neměl tolik evropských lídrů najednou. Je mi velkou ctí je hostit!!!“ napsal také Trump na Truth Social.
„Dnes je v Charkově den smutku. Pět lidí zemřelo, včetně rok a půl staré holčičky. Dvacet lidí bylo zraněno, nejmladšímu poraněnému je jen šest let. Toto jsou následky teroristického útoku na obytný dům,“ napsal charkovský starosta Ihor Terechov na platformě Telegram.
Zanedlouho na stejné platformě uvedl, že se našlo ještě jedno tělo a zahynulo celkem šest civilistů. Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na telegramu mimo jiné sdělil, že mezi zabitými je také šestnáctiletý chlapec a mezi zraněnými šest dětí.
Německo bude muset při zajištění míru na Ukrajině hrát důležitou roli, své vojáky se ale na její území vyslat nechystá, řekl podcastu webu table.media německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Bundeswehr se podle něj bude soustředit na obranu členských států NATO.
Ukrajina potřebuje podle Wadephula silné bezpečnostní záruky. Vyslání německých vojáků na Ukrajinu ale ministr odmítl. Bundeswehr má nyní brigádu na území Litvy, případné vyslání dalších vojáků na Ukrajinu by bylo podle Wadephula nad možnosti německé armády.
Se svým spolustraníkem ovšem nesouhlasí vlivný expert vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční a bezpečnostní politiku Roderich Kiesewetter. Mediální skupině NBR řekl, že evropské země by měly být ochotny zajistit případné příměří i prostřednictvím vyslání mírových jednotek na Ukrajinu. Německo by podle něj mělo jako hospodářsky nejsilnější země v Evropě do mírových jednotek „samozřejmě přispět“.
Do Maďarska neproudí ruská ropa, příčinou je ukrajinský útok na transformátorovou stanici ropovodu vedoucího na maďarské území. Na svém facebookovém účtu to dnes uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ministr napsal, že hovořil s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem. Ten mu sdělil, že odborníci pracují na obnově transformátorové stanice. Není ale jasné, kdy budou dodávky obnoveny, uvedl podle Szijjárta ruský ministr.
