Analytik o „strašlivé chemii“ mezi Trumpem a Zelenským. Ukrajině musí pomoci Evropa!
Celý svět nevěřícně sledoval, co se odehrálo v pátek v Bílém domě. Hádka mezi americkým prezidentem Volodymyrem Zelenským a tím americkým Donaldem Trumpem – podpořeným svým viceprezidentem J.D. Vancem – naplno odhalilo hloubku příkopů mezi politiky. Jelikož jednání mezi státníky skončilo předčasně, vyvstala prostá otázka: dokáže se Evropa postarat o Kyjev a přesvědčit Trumpa, aby Ukrajinu nehodil přes palubu? Také o tom budou evropští státníci jednat na summitu v Londýně, kde své zastoupení bude mít i Česko.
I pro zkušené diplomaty a matadory na poli mezinárodní politiky muselo být sledování páteční schůzky něco, co si stěží dokázali představit i v těch nejdivočejších snech.
Několikaminutová hádka mezi Zelenským a Trumpem s Vencem před sálem plným novinářům a zapnutými kamerami.
„Něco takového v přímém přenosu, kdy to sledují miliony lidí, to není diplomacie, to bylo televizní drama,“ řekl Blesku bývalý ministr zahraničí a poradce prezidenta Tomáš Petříček.
Strašlivá chemie
Podobně to vidí i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „To, co se odehrálo v Bílém domě, bylo jednání, které bylo nezvládnuté z obou stran. Co se dělo před kamerami, by se nikdy nemělo odehrávat před kamerami. V rámci diplomacie si můžete říkat s druhou stranou i nepříjemné věci. Ale musí zůstat v té místnosti.“
Oba odborníci se také shodli, že schůzka jasně ukázala, že vztahy mezi Trumpem a Zelenským jsou špatné. „Osobní antipatie bohužel vyvřely v úplné nahotě. Osobní chemie je strašlivá mezi těma dvěma prezidenty,“ podotkl Mikulecký. Podle Petříčka se ukázalo, že Trump prostě nemá Zelenského rád.
Na řadě je Evropa
Exministr zahraničí se také obává, že americký prezident je „připravený hodit Ukrajinu přes palubu“. A je teď na Evropě, aby naplnila svá slova o solidaritě s Kyjevem.
I podle Mikuleckého byla Evropa postavena před realitu, kdy se bude muset ona postarat o Ukrajinu.
„V tuto chvíli to tak vypadá. Pokud by Ukrajina chtěla pokračovat ve vyjednávání se Spojenými státy, což by bylo v zájmu jejím i Evropy – a dá se říct, že vzhledem k dosavadnímu přístupu Evropy vůči Ukrajině i jako nezbytnost – tak to bude za cenu bolestivých kompromisů ze strany Ukrajiny a taky za cenu změny vyjednavače.“
Trump i další američtí představitelé opakují, že Evropa musí přijmout větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečí. I proto bude ostře sledován summit, který do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.
Toho se mají účastnit politici z více než deseti zemí Evropy, mezi nimi například Francie, Německo i Česko, které zastoupí premiér Petr Fiala (ODS). Chybět nebude ani šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéf NATO Mark Rutte.
Nekompletní skládačka
Podle Petříčka je teď na evropských státnících, aby se vypořádali s technickými i politickými otázkami pomoci Kyjevu. „Třeba kdyby Evropa dala nabídku USA, že se bude podílet na financování podpory Ukrajiny,“ dává příklad prezidentův poradce, podle něhož jsou pro Ukrajinu životně důležité zpravodajské informace Washingtonu.
A pak tu podle něj musí politická vůle vysvětlit Evropanům, že je potřeba toto podstoupit. Kdo by ale mohl být oním lídrem? Podle Petříčka se velmi angažují Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron. „Chybí ale důležitý kousek skládačky, kterým je Německo, coby nejsilnější ekonomika Evropy,“ podotkl Petříček.
Naši západní sousedé jsou nyní po předčasných volbách a čeká se na sestavení nové vlády, kdy se očekává, že ji povede Friedrich Merz.
Osamostatnění od pomoci
I analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček mluví o tom, že výsledkem předčasně ukončeného dialogu bude velmi pravděpodobně výraznější eskalace vztahů mezi USA a Ukrajinou. A to může vést k ukončení vojenských dodávek i dalších forem pomoci Kyjevu, například v oblasti energetiky.
„V konečném důsledku pak uspíšení již dříve patrných trendů, tedy převzetí zodpovědnosti za pokračování podpory Ukrajiny ze strany Evropy a nutné osamostatnění se od americké vojenské pomoci jak pro Ukrajinu, tak možná i samotné Evropany,“ uvedl Havlíček.
Ten podotkl, že velmi zásadní jsou výsledky střetu mezi Zelenským a Trumpem pro další evropské lídry, kteří investovali značný politický kapitál do dialogu s americkým prezidentem jeho získání pro budoucí podporu Ukrajiny a zároveň s ní i evropské bezpečnosti.
„Jak setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, tak britským premiérem Keirem Starmerem se přitom kolem Ukrajiny a udržitelného míru s Ruskem točila. Z evropského pohledu totiž představují jednoznačný středobod udržení Kremlu na uzdě a ruských vojáků dále od evropských hranic,“ míní analytik.
„V tuto chvíli to však vypadá, že veškerá mediace mezi Evropany a Trumpem může začít od začátku, a to kvůli nezvládnuté výměně názorů a emocí mezi představiteli obou států, kterou mnoho pozorovatelů ukrajinskému prezidentovi vyčítá. Avšak z průběhu samotné diskuze je patrné, že čelní úder a eskalaci vůči Zelenskému zahájil viceprezident J. D. Vance. Nakolik to byla rétorika směřována primárně pro domácí publikum, předem domluvená strategie nebo kombinace obojího, o tom můžeme jen a pouze spekulovat,“ dodal Havlíček.
Přítomnost ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru je nepřijatelným narušením suverenity členského státu Evropské unie. Na síti X to dnes napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Incident se stal v sobotu a Kallasová ho označila za pokračující eskalaci, která ohrožuje bezpečnost regionu.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na skutečnost, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo, píše agentura AFP.
Ukrajina se přihlásila ke dvěma útokům na železniční síť na západě Ruska, napsala s odvoláním na zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky agentura AFP. V Leningradské oblasti dnes podle místních úřadů vykolejily dva vlaky, jeden strojvedoucí zemřel. V sobotu explodovalo výbušné zařízení na kolejích v Orlovské oblasti, což si vyžádalo tři oběti na životech.
„Lokomotiva vykolejila poblíž stanice Semrino v Gatčinském okrese Leningradské oblasti,“ napsal dnes na síti Telegram gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko. „Strojvedoucí byl uvězněn v kabině a když ho záchranáři vyprostili, zemřel pak v sanitce,“ dodal. Druhý případ se stal také v Leningradské oblasti, kde vykolejil nákladní vlak s 15 prázdnými cisternami. To se obešlo bez obětí, uvedl Drozdenko. Dodal, že vyšetřovatelé prošetřují možnost sabotáže.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje další požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO) za zdržovací taktiku. Řekla to dnes v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. První místopředseda hnutí Stačilo! a europoslanec Ondřej Dostál považuje vyšší cla EU vůči Číně a Indii za nerealistická.
Podle Černochové minulý měsíc při jednání Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce vyplynuly podmínky, které nebyly naplněny. „To, že si Donald Trump klade další podmínky, považuji za nefér,“ poznamenala a zmínila, že dosud nedošlo k tehdy avizovanému hovoru Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Beru to jako zdržovací taktiku a jsem z toho zklamaná, protože jsem očekávala, že po jednání na Aljašce dojde k nějakému průlomu,“ uvedla.
