Analytik o „strašlivé chemii“ mezi Trumpem a Zelenským. Ukrajině musí pomoci Evropa!
Celý svět nevěřícně sledoval, co se odehrálo v pátek v Bílém domě. Hádka mezi americkým prezidentem Volodymyrem Zelenským a tím americkým Donaldem Trumpem – podpořeným svým viceprezidentem J.D. Vancem – naplno odhalilo hloubku příkopů mezi politiky. Jelikož jednání mezi státníky skončilo předčasně, vyvstala prostá otázka: dokáže se Evropa postarat o Kyjev a přesvědčit Trumpa, aby Ukrajinu nehodil přes palubu? Také o tom budou evropští státníci jednat na summitu v Londýně, kde své zastoupení bude mít i Česko.
I pro zkušené diplomaty a matadory na poli mezinárodní politiky muselo být sledování páteční schůzky něco, co si stěží dokázali představit i v těch nejdivočejších snech.
Několikaminutová hádka mezi Zelenským a Trumpem s Vencem před sálem plným novinářům a zapnutými kamerami.
„Něco takového v přímém přenosu, kdy to sledují miliony lidí, to není diplomacie, to bylo televizní drama,“ řekl Blesku bývalý ministr zahraničí a poradce prezidenta Tomáš Petříček.
Strašlivá chemie
Podobně to vidí i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. „To, co se odehrálo v Bílém domě, bylo jednání, které bylo nezvládnuté z obou stran. Co se dělo před kamerami, by se nikdy nemělo odehrávat před kamerami. V rámci diplomacie si můžete říkat s druhou stranou i nepříjemné věci. Ale musí zůstat v té místnosti.“
Oba odborníci se také shodli, že schůzka jasně ukázala, že vztahy mezi Trumpem a Zelenským jsou špatné. „Osobní antipatie bohužel vyvřely v úplné nahotě. Osobní chemie je strašlivá mezi těma dvěma prezidenty,“ podotkl Mikulecký. Podle Petříčka se ukázalo, že Trump prostě nemá Zelenského rád.
Na řadě je Evropa
Exministr zahraničí se také obává, že americký prezident je „připravený hodit Ukrajinu přes palubu“. A je teď na Evropě, aby naplnila svá slova o solidaritě s Kyjevem.
I podle Mikuleckého byla Evropa postavena před realitu, kdy se bude muset ona postarat o Ukrajinu.
„V tuto chvíli to tak vypadá. Pokud by Ukrajina chtěla pokračovat ve vyjednávání se Spojenými státy, což by bylo v zájmu jejím i Evropy – a dá se říct, že vzhledem k dosavadnímu přístupu Evropy vůči Ukrajině i jako nezbytnost – tak to bude za cenu bolestivých kompromisů ze strany Ukrajiny a taky za cenu změny vyjednavače.“
Trump i další američtí představitelé opakují, že Evropa musí přijmout větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečí. I proto bude ostře sledován summit, který do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.
Toho se mají účastnit politici z více než deseti zemí Evropy, mezi nimi například Francie, Německo i Česko, které zastoupí premiér Petr Fiala (ODS). Chybět nebude ani šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéf NATO Mark Rutte.
Nekompletní skládačka
Podle Petříčka je teď na evropských státnících, aby se vypořádali s technickými i politickými otázkami pomoci Kyjevu. „Třeba kdyby Evropa dala nabídku USA, že se bude podílet na financování podpory Ukrajiny,“ dává příklad prezidentův poradce, podle něhož jsou pro Ukrajinu životně důležité zpravodajské informace Washingtonu.
A pak tu podle něj musí politická vůle vysvětlit Evropanům, že je potřeba toto podstoupit. Kdo by ale mohl být oním lídrem? Podle Petříčka se velmi angažují Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron. „Chybí ale důležitý kousek skládačky, kterým je Německo, coby nejsilnější ekonomika Evropy,“ podotkl Petříček.
Naši západní sousedé jsou nyní po předčasných volbách a čeká se na sestavení nové vlády, kdy se očekává, že ji povede Friedrich Merz.
Osamostatnění od pomoci
I analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček mluví o tom, že výsledkem předčasně ukončeného dialogu bude velmi pravděpodobně výraznější eskalace vztahů mezi USA a Ukrajinou. A to může vést k ukončení vojenských dodávek i dalších forem pomoci Kyjevu, například v oblasti energetiky.
„V konečném důsledku pak uspíšení již dříve patrných trendů, tedy převzetí zodpovědnosti za pokračování podpory Ukrajiny ze strany Evropy a nutné osamostatnění se od americké vojenské pomoci jak pro Ukrajinu, tak možná i samotné Evropany,“ uvedl Havlíček.
Ten podotkl, že velmi zásadní jsou výsledky střetu mezi Zelenským a Trumpem pro další evropské lídry, kteří investovali značný politický kapitál do dialogu s americkým prezidentem jeho získání pro budoucí podporu Ukrajiny a zároveň s ní i evropské bezpečnosti.
„Jak setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, tak britským premiérem Keirem Starmerem se přitom kolem Ukrajiny a udržitelného míru s Ruskem točila. Z evropského pohledu totiž představují jednoznačný středobod udržení Kremlu na uzdě a ruských vojáků dále od evropských hranic,“ míní analytik.
„V tuto chvíli to však vypadá, že veškerá mediace mezi Evropany a Trumpem může začít od začátku, a to kvůli nezvládnuté výměně názorů a emocí mezi představiteli obou států, kterou mnoho pozorovatelů ukrajinskému prezidentovi vyčítá. Avšak z průběhu samotné diskuze je patrné, že čelní úder a eskalaci vůči Zelenskému zahájil viceprezident J. D. Vance. Nakolik to byla rétorika směřována primárně pro domácí publikum, předem domluvená strategie nebo kombinace obojího, o tom můžeme jen a pouze spekulovat,“ dodal Havlíček.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
Rusko dnes vzkázalo Japonsku, že jakýkoliv dialog ohledně mírové smlouvy, která by formálně ukončila válku z roku 1945 mezi těmito zeměmi, bude možný, až Tokio opustí své protiruské postoje. Informovala o tom agentura Reuters.
Rusko a Japonsko vedou dlouhodobý spor o jižní část Kurilských ostrovů. Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a souostroví bylo připojeno k tehdejšímu Sovětskému svazu. Nová japonská premiérka Sanae Takaičiová minulý týden v projevu Rusko kritizovala kvůli jeho agresi proti Ukrajině, uvedla však také, že Japonsko se drží „své politiky s cílem vyřešit územní otázku a uzavřít mírovou smlouvu“ s Ruskem, které je nástupnickým státem Sovětského svazu.
Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od prezidenta Vladimira Putina dostalo rozkaz na několik hodin přerušit boje v oblasti ukrajinských měst Pokrovsk, Myrnohrad a Kupjansk, aby se na situaci na místě mohli přijet podívat zahraniční novináři, včetně těch ukrajinských. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC, který připomíná, že Putin v posledních dnech tvrdí, že ruská armáda v Kupjansku a Pokrovsku obklíčila ukrajinské jednotky. Zástupci ukrajinských ozbrojených sil to odmítají, připouštějí však, že situace v těchto úsecích fronty je složitá.
„Ruské velení je v případě potřeby připravené přerušit v daných místech vojenské operace na pět či šest hodin a zajistit koridory pro bezproblémový vjezd a výjezd představitelů zahraničních médií,“ uvedl ruský resort obrany.
