ONLINE: Ukrajinská armáda obklíčila Rusy u klíčového města. A letní ofenzíva selhala, tvrdí náčelník
Ukrajinská armáda obklíčila okupační ruské síly poblíž města Dobropillja v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Řekl to v sobotu rozhlasové stanici Radio NV vojenský mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov. Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
Ceny ropy dnes kvůli obavám o dodávky z Ruska a slabšímu dolaru rostou. Brent si připisuje zhruba jedno procento a obchoduje se nad 68 USD za barel.
Slovenský premiér Robert Fico řekl, že se v pátek sejde s ukrajinským prezidentem Zelenským. Potvrdil, že při návštěvě Číny se setká i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Počet ruských dronových útoků na Ukrajinu v srpnu klesl v porovnání s červencem. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, podle níž Moskva na sousední zemi v minulém měsíci vyslala při nočních útocích 4132 bezpilotních strojů s dlouhým doletem, což je o 34 procent méně než v předchozím měsíci.
Přes pokles útoků v době zvýšeného diplomatického úsilí o ukončení války Rusko nadále soustavně útočí drony na města a vesnice po celé Ukrajině a způsobuje četné civilní oběti. I v noci na dnešek ukrajinská protivzdušná obrana drony sestřelovala například v Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva Rusko v noci nad Ukrajinu vyslalo 86 dronů, protivzdušná obrana jich zneškodnila 76.
Kyjev 28. srpna zažil jeden z nejničivějších útoků s využitím dronů a raket, při kterém zahynulo 25 lidí, včetně několika dětí. Z velké části šlo o obyvatele jednoho bytového domu.
OBRAZEM: Hodina ve sklepě městské budovy během prvního školního dne v Bobryku v Sumské oblasti na Ukrajině v pondělí 1. září 2025. Škola v Bobryku se kvůli neustálým alarmům musela přestěhovat do sklepa.
Ve čtvrtek 4. září se v Paříži uskuteční setkání „koalice ochotných“ (skupiny zemí, které vypracovávají plán na podporu Ukrajiny), kterému budou předsedat francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Jak informuje Le Monde s odkazem na Elysejský palác, schůzka, které se zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se bude konat v hybridním formátu.
„Po setkání Evropanů a Američanů, které se konalo ve Washingtonu 19. srpna, budou hlavy států a vlád diskutovat o práci vykonané v posledních týdnech na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a analyzovat důsledky tvrdohlavého odmítání Ruska uzavřít mír,“ oznámila administrativa francouzského prezidenta.
Média dříve s odvoláním na své zdroje informovala, že se summitu kromě Macrona a Starmera zúčastní i německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Ruská mapa za nejvyšším generálem naznačuje ambice dobýt Odesu a Charkov, píše The Kyiv Independent. Zatímco Moskva veřejně trvá na plné kontrole nad Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblastí, mapa naznačuje možné plány rozšiřující se na Odesu a Charkov, z nichž ani jeden nebyl zahrnut v dřívějších požadavcích.
Česká humanitární organizace Koridor UA vyhlásila sbírku na podporu rehabilitačního centra Mriya na jihu Ukrajiny, které pomáhá dětem s fyzickými i psychickými následky ruské invaze, která začala v únoru 2022. Poptávka po pomoci centra převyšuje jeho možnosti, a každý měsíc tak zůstávají desítky až stovky dětí bez potřebné terapie kvůli tomu, že chybí peníze a kapacity, uvedli zástupci organizace ke spuštění sbírky na platformě Darujme.cz. Přes ni mohou zájemci na fungování centra, které bylo založeno v roce 2023 v Mykolajivu, přispívat.
Centrum poskytuje dětem podle Koridoru UA až sedm druhů terapií včetně hipoterapie a canisterapie, při kterých využívá zvířata evakuovaná z válečných oblastí.
OBRAZEM: Ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, jeho manželka Pcheng Lijüan a další na fotografiích ze slavnostního přivítání hlav států summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) v čínském Tchien-ťinu v neděli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek sejde v Paříži s evropskými lídry, informují dnes agentura AFP a List Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje. Hlavním tématem jednání budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ, že by se podařilo uzavřít příměří s Ruskem, které proti sousední zemi už přes tři a půl roku vede útočnou válku.
„Plánujeme takovou schůzku,“ řekl zdroj agentuře AFP a dodal, že se zatím nepředpokládá, že by se jí účastnil americký prezident Donald Trump.
Ukrajina tvrdí, že na okupovaném Krymu zničila dva ruské vrtulníky Mi-8 a zasáhla remorkér, sdílí záběry. Drony zasáhly ruskou vojenskou leteckou základnu v Hvardijskom nedaleko Simferopolu a zničily vrtulníky v odhadované hodnotě 20–30 milionů dolarů, uvádí Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že při ruských útocích na Ukrajině za poslední den zemřeli 4 lidé a 27 jich bylo zraněno.
Podle prohlášení armády Ukrajina zničila ruský radar S-300 na okupovaném Krymu. Radary slouží jako „oči“ systému protivzdušné obrany – bez nich jsou protiletadlové jednotky fakticky slepé a neschopné operace.
Pravděpodobný ruský útok narušil v neděli signál GPS na bulharském letišti a donutil letadlo s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen přistát s pomocí papírových map, uvedly Financial Times.
„GPS v celé oblasti se vypnulo,“ uvedl jeden ze zdrojů. Pilot hodinu kroužil nad letištěm, poté se rozhodl přistát ručně s použitím map. „Jednalo se o nepopíratelné narušení (signálu GPS),“ dodal.
Turecko je pro Rusko spolehlivým a osvědčeným partnerem, přičemž energetická spolupráce mezi oběma zeměmi je strategická. Na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to dnes tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin, píše agentura Reuters.
Putin také ocenil turecké úsilí o řešení konfliktu na Ukrajině. „Zvláštní role“ Turecka coby prostředníka podle něj bude i nadále žádaná.
Evropa vyvíjí „přiměřeně jasné plány“ pro nasazení mnohonárodních vojsk na Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk po skončení konfliktu, které by byly podpořeny americkými silami a prostředky, uvedla včera deníku Financial Times předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Prezident Trump nás ujistil, že americká přítomnost bude součástí podpory,“ řekla. „To bylo velmi jasné a mnohokrát zopakované.“
Očekává se, že pod vedením EU budou nasazeny desítky tisíc vojáků, přičemž toto úsilí podpoří i USA – to bude zahrnovat systémy velení a řízení a zpravodajské a sledovací kapacity. Dohody bylo dosaženo na srpnovém setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s evropskými lídry.
Modi o válce na Ukrajině: „Je nutné najít způsob, jak co nejdříve ukončit konflikt a nastolit trvalý mír.“ Indický premiér Narendra Modi na setkání v Číně řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že obě země stojí bok po boku i v těžkých časech, informovala agentura Reuters.
Čína a Indie jsou největšími odběrateli ropy z Ruska, druhého největšího světového vývozce, připomíná agentura. Americký prezident Donald Trump uvalil na Indii kvůli těmto nákupům dodatečná cla, ale nic nenasvědčuje tomu, že by je Indie nebo Čína zastavily, komentuje agentura Reuters.
Před summitem Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v čínském přístavním městě Tchien-ťin držel Modi Putina za loket, když spolu kráčeli k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, a všichni tři se při rozhovoru usmívali, obklopeni tlumočníky.
Ukrajinská policie má podezření, že do vraždy bývalého předsedy parlamentu Andrije Parubije bylo zapojeno Rusko, uvedl na svém účtu na facebooku její šéf Ivan Vyhickyj. Parubij byl zastřelen v sobotu ve Lvově, ukrajinští představitelé v noci na dnešek informovali o dopadení podezřelého.
„Víme, že tento čin není náhodný. Je v něm ruská stopa. Každý se bude zodpovídat před zákonem,“ napsal Vyhickyj.
„Putin a Modi dorazili do Putinovy rezidence v Číně, do hotelu Ritz-Carlton, a déle než půl hodiny nevystoupili z auta,“ napsal telegramový kanál „Poslouchali jste Majak“.
Později uvedl , že Putin a Modi strávili v Aurusu téměř hodinu sami, poté se vydali na jednání s delegacemi.
Kremelští novináři dříve informovali, že ruský prezident a indický premiér jeli na bilaterální jednání v autě Vladimira Putina. Putin a Nárendra Módí se účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v čínském městě Tchien-ťin.
Ruský prezident na summitu uvedl, že bude lídry ŠOS „podrobněji informovat“ o výsledcích jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která se konala v srpnu na Aljašce.
Modi v pondělí na sociálních sítích uvedl: „S Putinem je vždycky potěšením se setkat.“
Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že odrazily útok více než 80 dronů. Ruské vojenské síly v úterý večer poslaly na Ukrajinu 86 dronů, z nichž 76 bylo sestřeleno nebo „potlačeno“, uvedlo podle BBC ukrajinské letectvo.
„Dopad 10 útočných bezpilotních letadel byl zaznamenán na šesti místech,“ uvádí se v prohlášení.
Den předtím letectvo hlásilo útok 142 dronů a v sobotu ráno masivní úder 537 dronů a 45 raket.
Dva lidé zemřeli při stávce v Záporožské oblasti, oznámily úřady. Ruská armáda zaútočila na vesnici Omelnik v Pologovském okrese Záporožské oblasti naváděnými pumami, oznámil náčelník regionální vojenské správy Ivan Fjodorov.
„Domy byly zničeny. V jednom z nich zemřel manželský pár – 64letý muž a žena,“ napsal na Telegramu.
Ruská armáda se k útoku nevyjádřila.
Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že včera v noci sestřelily systémy protivzdušné obrany 50 ukrajinských dronů. Podle agentury bylo od půlnoci do 5:00 moskevského času sestřeleno 12 dronů nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Saratovskou oblastí, po třech nad Samarskou a Orenburskou oblastí a také nad Republikou Tatarstán a dva nad Krasnodarským krajem.
Kromě toho bylo podle armády nad Černým mořem sestřeleno 16 dronů a nad Azovským mořem sedm.
Zelenskyj: Podezřelý z vraždy Andrije Parubije poskytl první svědectví. Podle ukrajinského prezidenta se provádějí nezbytné vyšetřovací úkony k zjištění všech okolností vraždy. Informuje o tom ruskojazyčný server BBC.
„Celý tým policistů a státního zastupitelství nadále pracuje nepřetržitě,“ řekl ukrajinský prezident a poděkoval „všem, kteří se na této práci podíleli“. Ministr vnitra Igor Klimenko mezitím oznámil, že orgány činné v trestním řízení zatím mnoho podrobností nezveřejňují.
„Řeknu jen, že zločin byl pečlivě připraven: byl prostudován harmonogram pohybu zesnulého, byla naplánována trasa a byl promyšlen plán útěku,“ řekl.
Podle Klimenka byl podezřelý zadržen v Chmelnické oblasti a odhalení vraždy bylo pod osobní kontrolou prezidenta Ukrajiny.
Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. Čin se stal v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce. „Všechny okolnosti této hrozné vraždy musí být objasněny,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a poděkoval policii za „rychlou a koordinovanou práci“.
Ministr vnitra Ihor Klymenko uvedl, že podezřelý byl zadržen v západní části země. „Nyní nelze sdílet mnoho detailů,“ uvedl ministr. Podle něj byl však útok „pečlivě naplánovaný“. „Pohyby oběti byly prostudovány, byla naplánovaná trasa a byl promyšlen únikový plán,“ uvedl dále ministr.
Ukrajinská média napsala, že Parubij se stal na ulici obětí střelce, který byl podle některých zdrojů oblečen jako kurýr roznáškové služby.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že jeho srpnová schůzka s prezidentem USA Donaldem Trumpem otevřela cestu k urovnání konfliktu na Ukrajině. Na dnešním jednání summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) Putin ruskou agresi vůči sousední zemi hájil, když opět tvrdil, že její příčinou byla snaha západních zemí „zatáhnout“ Ukrajinu do NATO.
Putin, z jehož rozkazu v únoru 2022 ruské jednotky zahájily rozsáhlou invazi sousední země, podle agentury Reuters řekl, že Moskva za stále platné považuje principy Charty OSN včetně dodržování suverenity jiných států. Rusko také podle Putina vyznává princip, že žádný stát nemůže zajistit svou bezpečnost na úkor jiného státu. Putin v Číně zopakoval postoj Ruska, podle kterého je nutné řešit to, co Moskva pokládá za „příčiny konfliktu“. Ty Kreml vidí v přibližování Ukrajiny k Západu a v její snaze o vstup do Severoatlantické aliance.
