Ficovy další výhrůžky Kyjevu: „Snížíme podporu Ukrajincům žijícím na Slovensku!“
Slovenský premiér Robert Fico pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak v dnešním vyjádření na sociální síti a v reakci na středeční zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který už téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.
„Jsme připraveni jednat a dohodnout se v koalici na zastavení dodávek elektrické energie a na výrazném snížení podpory občanům Ukrajiny, kteří se nacházejí na území Slovenské republiky,“ řekl Fico o postoji své strany Směr-sociální demokracie. Dodal, že alternativou je obnovení tranzitu plynu přes Ukrajinu nebo hledání kompenzací pro státní finance Slovenska v objemu téměř půl miliardy eur (12,6 miliardy Kč). Tato částka podle něj odpovídá dřívějším příjmům Slovenska z tranzitních poplatků za přepravu plynu přes své území.
Fico zopakoval, že zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu podle něj Ruskou federaci prakticky nepoškodí a že situace prospěje Spojeným státům. A to prostřednictvím vyšších dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy.
Nynější Ficova vláda podobně jako Maďarsko kritizuje protiruské sankce, které zavedla Evropská unie. Předloni krátce po svém nástupu do úřadu slovenská vláda zastavila Kyjevu vojenskou pomoc ze státních zásob. Umožnila ale pokračování komerčních dodávek vojenského materiálu.
Zelenskyj minulý týden Fica obvinil, že otevřel druhou energetickou frontu proti Ukrajině na pokyn ruského prezidenta Vladimira Putina. Učinil tak v reakci na dřívější Ficova vyjádření ohledně odvetných opatření, pokud Ukrajina zastaví tranzit ruského plynu. K tomuto kroku potom Kyjev přistoupil ve středu a Zelenskyj to označil za jednu z největších porážek Moskvy.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
Po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu z února 2022 uprchly na Slovensko tisíce Ukrajinců, značná část z nich pak pokračovala do Česka nebo do jiných zemí. Loni Bratislava opakovaně omezila poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny.
Reakce Ukrajiny: Výhrůžky jsou směšné
Za směšné považuje šéf ukrajinského Centra pro energetický výzkum Oleksandr Charčenko výhrůžky slovenského premiéra Roberta Fica, který nevyloučil v odvetě za ukončení tranzitu ruského plynu pozastavit Kyjevu dodávky elektřiny. Charčenko to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel s tím, že slovenský dovoz je možné snadno nahradit importem z Polska či Rumunska.
„Ficovy výhrůžky jsou pro mě k smíchu. Takovým krokem by Slovensko poškodilo jen sebe, protože by přišlo o příjmy z exportu elektřiny na Ukrajinu. K tomu je Slovensko jako člen EU vázáno unijními pravidly a dohodami, nemůže tak smlouvy jednoduše porušovat,“ řekl Charčenko.
Podíl slovenského dovozu elektřiny na Ukrajinu označil Charčenko za relativně malý. „Pochází odtud mezi 15 a 19 procenty importu. To odpovídá asi 1,2 procenta celkové spotřeby elektřiny na Ukrajině. Toto množství lze snadno nahradit z jiných zemí, jako je Polsko nebo Rumunsko,“ uvedl.
