Kdo by mohl nahradit Putina? Autor jeho projevů ukázal na premiéra a starostu Moskvy

25. června 2022
•
05:00

Ruský prezident Vladimir Putin si v roce 2020 v referendum nechal změnit ústavu, která mu umožňuje kandidovat znovu v roce 2024, kdy mu měl vypršet mandát. Nově má možnost ucházet se o další dvě volební období, u moci by tak mohl být do roku 2036. Jenže… Nezdary na Ukrajině, na kterou Rusko pod jeho rozkazem zaútočilo, možná povedou k tomu, že se Putin v čele vlády neudrží. Jeho exporadce v pořadu Blesk Zpráv Epicentrum zmínil, že by za sebe mohl vybrat svého loajálního nástupce, v tisku se šíří spekulace o možném puči a že elity už mají favorita na místo prezidenta. Kdo by mohl Putina nahradit?

„Rozhodně není vyloučeno, že v roce 2024, kdy mu skončí mandát, bude muset vybrat svého nástupce, bude-li chápat, že znovuzvolení pro něj může být vážným problémem ze dvou důvodů. Z důvodu nespokojenosti a nelibosti veřejnosti,“ prohlásil v Epicentru někdejší autor Putinových projevů Abbas Galljamov.

Putinův nástupce musí být loajální

„A za druhé ruské elity, které jsou s ním také, jak jsem řekl, nespokojeny a připravují se na stávku. Ani to nemůže vyloučit. Takže by ho to mohlo přivést na cestu k rozhodnutí, vybrat si následníka,“ vysvětlil politický analytik.

Video se připravuje ...

Galljamov rovněž vyjmenoval podmínky, které by měl Putinův vybraný nástupce splňovat, a to „zaprvé by měl být loajální Putinovi a za druhé by neměl mít obrovské antipatie společnosti“. „Myslím tím, že by neměl být příliš neoblíbený. Měl by být pro širokou veřejnost relativně přijatelný, přijatelnější, než sám Putin,“ navázal s tím, že by mohlo z Putinovy strany jít o podobný tah jako v 2008, kdy si „prohodil“ role s Dmitrijem Medveděvem, ten se stal prezidentem a Putin premiérem. A po volbách se Putin vrátil do prezidentského křesla a Medveděv do premiérského.

„Putin by se tedy mohl pokusit udělat něco takového znovu. Tentokrát by se ale nevrátil zpět. Tentokrát jen proto, aby nástupce zvládl stabilizovat systém a udržet ho pod kontrolou, aby se systém nezhroutil a nepohřbil ho pod troskami,“ objasnil Galljamov. A kdo by podle něj tímto Putinovým vyvoleným mohl být? „Takových lidí je hodně, například současný premiér, starosta Moskvy a několik dalších lidí z jeho vlastních řad, kterým obecně důvěřuje.“

Z kufříku může Vladimir Putin odpálit svůj jaderný arzenál odkudkoliv.
Válka na Ukrajině Muže, který Putinovi nosil jaderný kufřík, našli s prostřelenou hlavou: Čelil trestnímu stíhání!

Šance má premiér i moskevský starosta 

Konkrétně Galljamov zmínil dvě osoby: současného ministerského předsedu Michaila Mišustina a moskevského starostu Sergeje Sobjanina. Mišustin se premiérského postu ujal v roce 2020 po Medveděvově rezignaci, na funkci ho navrhl právě Putin. Mišustin do té doby šéfoval ústřední daňové správě a v zahraničí byl téměř neznámý, podle politologů navíc nikdy neprojevoval politické ambice.

Na první pohled se tak o Mišustinově věrnosti Putinovi nedá pochybovat, jeho otec navíc působil v KGB v době, kdy tam byl i Putin. V 90. letech premiér nahromadil obrovské jmění, velmi majetnou má i sestru, nebo manželku, která je oficiálně „nezaměstnaná“, na což upozornil vězněný opozičník Alexej Navalnyj. Nicméně podle několika zdrojů současný premiér nesouhlasí s invazí na Ukrajinu, uvedl to například životopisec ruského diktátora profesor Mark Galeotti. Ten se dokonce domnívá, že by Mišustin případně byl „zodpovědným dočasným vůdcem“.

Válka Rusko vs. Ukrajina
11:31
Dnes

Alarmy v Polsku: Pravděpodobně se na třech místech zřítily dvě ruské střely a jeden dron s proudovým motorem, oznámil ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V jednom případě podle něj šlo o střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Polsko požádá Severoatlantickou alianci o větší podporu pro její východní křídlo.

Polský ministr řekl, že jde o další provokaci ze strany Ruska. „Datum podle mě není náhodné - dnes se v okolí míst, kde operovalo naše letectvo, konají cvičení koalice ochotných,“ uvedl.

11:06
Dnes

Ukrajinské drony za posledních 50 dní zasáhly v Rusku 40 objektů spojených s ropným a vojenským průmyslem, oznámil dnes na platformě Telegram velitel ukrajinských bezpilotních systémů Robert Brovdi, přezdívaný Magyar (Maďar). Zatím posledním cílem byla továrna ve městě Dorogobuž na západě Ruska, která byla zasažena dnes v noci.

„Kanystr protéká a bude protékat dál. My pokračujeme v práci,“ komentoval Brovdi. Na některá ze zasažených zařízení se ukrajinská armáda zaměřovala opakovaně. Například rafinerii v obci Ilskij, která je jednou z největších na jihu Ruska, Ukrajina podle něj zasáhla tento měsíc dvakrát. Velitel informoval, že se na útocích podílelo několik jednotek včetně útvaru zvaného Maďarovi ptáci, který bývalý podnikatel založil před svým jmenováním velitelem bezpilotních systémů.

10:52
Dnes

Moskva se připravuje na možnou návštěvu trojice evropských představitelů, uvedl dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rusko podle něj plánuje pozvat zástupce Francie, Německa a Británie. Přesné datum návštěvy zatím není známo.

„Prezident (Vladimir Putin) v Číně poukázal na naše rozhodnutí pozvat do Moskvy představitele takzvané evropské trojky. Je to z kroků, které by měly přijít v nejbližší době, ten, o kterém se uvažuje a který se připravuje,“ řekl Rjabkov podle Interfaxu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS uvedl, že návštěva zatím nemá konkrétní datum.

Vedle Mišustina mluvil Galljamov také o Sobjaninovi. To už je na Západě mnohem známější jméno, starostou Moskvy je od roku 2010, působil i v Putinově vládě v letech 2008 až 2010 a to jako její místopředseda. S Putinem jsou spojenci, připisuje se mu, že Moskvu přivedl na globální úroveň. V posledních dvou letech rozvoj města brzdila pandemie covidu-19, nyní drsné sankce Západu. Protiřečili si například s Putinem, který tvrdil, že počet nezaměstnaných po uvalení sankcí je nízký, zatímco starosta bil na poplach, že o práci přijde až 200 tisíc lidí.

Co další Putinovi muži?

Galljamov pak zmiňoval lidi z prezidentova nejužšího kruhu – ten tvoří tzv. siloviki, tam patří například šéf FSB Alexander Bortnikov, šéf konglomerátu Rostec Sergej Čemezov, šéf zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin, generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolaj Patrušev, oligarcha a bývalý místopředseda ruské vlády Igor Sečin nebo ministr obrany Sergej Šojgu. Někteří politologové přidali ještě prvního zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Kirijenko

V tisku se rovněž objevují zprávy s odkazem na zdroje z Kremlu, že elity chystají puč, a že si vybraly Putinova nástupce, nejčastěji skloňovanými jmény jsou právě Bortnikov či Naryškin a Patrušev. K výměně současného prezidenta vede stejný důvod, o kterém mluvil i Galljamov – hluboká nespokojenost, případně snaha obnovit obchodní vztahy se Západem a docílit odvolání sankcí.

Bývalý autor proslovů Vladimira Putin Abbas Galljamov se rozpovídal o zdravotním stavu ruského prezidenta.
Válka na Ukrajině Muž, který psal Putinovi projevy: Zdraví ruského prezidenta je špatné, Kreml si toho všímá

A další zákulisní hlasy uvádějí, že kroky vedoucí k převratu v Rusku a svržení Putina by mohli podniknout právě Putinovi nejbližší spolupracovníci. Západ by se v takovém případě asi moc informaci nedozvěděl, navíc možní pučisté by Putinův „odchod“ mohli jednoduše svést na jeho nemoc. Zvláště když se na prezidentovo zdraví a domnělé zdravotní problémy zaměřuje tisk, kde se mluví o rakovině či Parkinsonově chorobě.

Zobrazit celý článek
zdenios ( 25. června 2022 06:53 )

Jenom Putina? U nás by padla celá vláda! Mohly by tam být i nové strany. "Přátelé Ruska" proti straně "Kyjevská Rus"!

bizon_pepa ( 25. června 2022 06:01 )

Panejo, ta Darina má informace. Přímo se zákulisí.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa