Kdo by mohl nahradit Putina? Autor jeho projevů ukázal na premiéra a starostu Moskvy

„Rozhodně není vyloučeno, že v roce 2024, kdy mu skončí mandát, bude muset vybrat svého nástupce, bude-li chápat, že znovuzvolení pro něj může být vážným problémem ze dvou důvodů. Z důvodu nespokojenosti a nelibosti veřejnosti,“ prohlásil v Epicentru někdejší autor Putinových projevů Abbas Galljamov.

Putinův nástupce musí být loajální

„A za druhé ruské elity, které jsou s ním také, jak jsem řekl, nespokojeny a připravují se na stávku. Ani to nemůže vyloučit. Takže by ho to mohlo přivést na cestu k rozhodnutí, vybrat si následníka,“ vysvětlil politický analytik.

Video se připravuje ...

Autor Putinových projevů pro Blesk: Putin má několik slabin! A jeho zdraví se opravdu zhoršuje

Galljamov rovněž vyjmenoval podmínky, které by měl Putinův vybraný nástupce splňovat, a to „zaprvé by měl být loajální Putinovi a za druhé by neměl mít obrovské antipatie společnosti“. „Myslím tím, že by neměl být příliš neoblíbený. Měl by být pro širokou veřejnost relativně přijatelný, přijatelnější, než sám Putin,“ navázal s tím, že by mohlo z Putinovy strany jít o podobný tah jako v 2008, kdy si „prohodil“ role s Dmitrijem Medveděvem, ten se stal prezidentem a Putin premiérem. A po volbách se Putin vrátil do prezidentského křesla a Medveděv do premiérského.

„Putin by se tedy mohl pokusit udělat něco takového znovu. Tentokrát by se ale nevrátil zpět. Tentokrát jen proto, aby nástupce zvládl stabilizovat systém a udržet ho pod kontrolou, aby se systém nezhroutil a nepohřbil ho pod troskami,“ objasnil Galljamov. A kdo by podle něj tímto Putinovým vyvoleným mohl být? „Takových lidí je hodně, například současný premiér, starosta Moskvy a několik dalších lidí z jeho vlastních řad, kterým obecně důvěřuje.“

Válka na Ukrajině Muže, který Putinovi nosil jaderný kufřík, našli s prostřelenou hlavou: Čelil trestnímu stíhání!

Šance má premiér i moskevský starosta 

Konkrétně Galljamov zmínil dvě osoby: současného ministerského předsedu Michaila Mišustina a moskevského starostu Sergeje Sobjanina. Mišustin se premiérského postu ujal v roce 2020 po Medveděvově rezignaci, na funkci ho navrhl právě Putin. Mišustin do té doby šéfoval ústřední daňové správě a v zahraničí byl téměř neznámý, podle politologů navíc nikdy neprojevoval politické ambice.

Na první pohled se tak o Mišustinově věrnosti Putinovi nedá pochybovat, jeho otec navíc působil v KGB v době, kdy tam byl i Putin. V 90. letech premiér nahromadil obrovské jmění, velmi majetnou má i sestru, nebo manželku, která je oficiálně „nezaměstnaná“, na což upozornil vězněný opozičník Alexej Navalnyj. Nicméně podle několika zdrojů současný premiér nesouhlasí s invazí na Ukrajinu, uvedl to například životopisec ruského diktátora profesor Mark Galeotti. Ten se dokonce domnívá, že by Mišustin případně byl „zodpovědným dočasným vůdcem“.

Válka Rusko vs. Ukrajina

15:52

Dnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.

Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.

14:13

Dnes

Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.

"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.

12:20

Dnes

Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Vedle Mišustina mluvil Galljamov také o Sobjaninovi. To už je na Západě mnohem známější jméno, starostou Moskvy je od roku 2010, působil i v Putinově vládě v letech 2008 až 2010 a to jako její místopředseda. S Putinem jsou spojenci, připisuje se mu, že Moskvu přivedl na globální úroveň. V posledních dvou letech rozvoj města brzdila pandemie covidu-19, nyní drsné sankce Západu. Protiřečili si například s Putinem, který tvrdil, že počet nezaměstnaných po uvalení sankcí je nízký, zatímco starosta bil na poplach, že o práci přijde až 200 tisíc lidí.

Co další Putinovi muži?

Galljamov pak zmiňoval lidi z prezidentova nejužšího kruhu – ten tvoří tzv. siloviki, tam patří například šéf FSB Alexander Bortnikov, šéf konglomerátu Rostec Sergej Čemezov, šéf zahraniční zpravodajské služby Sergej Naryškin, generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolaj Patrušev, oligarcha a bývalý místopředseda ruské vlády Igor Sečin nebo ministr obrany Sergej Šojgu. Někteří politologové přidali ještě prvního zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Kirijenko

V tisku se rovněž objevují zprávy s odkazem na zdroje z Kremlu, že elity chystají puč, a že si vybraly Putinova nástupce, nejčastěji skloňovanými jmény jsou právě Bortnikov či Naryškin a Patrušev. K výměně současného prezidenta vede stejný důvod, o kterém mluvil i Galljamov – hluboká nespokojenost, případně snaha obnovit obchodní vztahy se Západem a docílit odvolání sankcí.

Válka na Ukrajině Muž, který psal Putinovi projevy: Zdraví ruského prezidenta je špatné, Kreml si toho všímá

A další zákulisní hlasy uvádějí, že kroky vedoucí k převratu v Rusku a svržení Putina by mohli podniknout právě Putinovi nejbližší spolupracovníci. Západ by se v takovém případě asi moc informaci nedozvěděl, navíc možní pučisté by Putinův „odchod“ mohli jednoduše svést na jeho nemoc. Zvláště když se na prezidentovo zdraví a domnělé zdravotní problémy zaměřuje tisk, kde se mluví o rakovině či Parkinsonově chorobě.