Zbavit se Putina? Puč je na stole, říká životopisec. Zmínil nespokojenost i jadernou válku
Puč uvnitř Kremlu není nemožný, hlásí životopisec ruského diktátora Vladimira Putina profesor Mark Galeotti. Naprosté izolace od světa a ekonomických dopadů války se už nebojí jen ruští liberálové, proti invazi se nepřímo staví i premiér Michail Mišustin a Putinův nejužší kruh spojenců se dále jen zužuje. Paranoidnímu prezidentovi nezbývá než odmítat výpovědi nespokojených vysokých úředníků, s nimiž hovoří jen formou videokonferencí. Ty navíc utíná kdykoli, kdy se konverzace začne ubírat nežádoucím směrem. Jak dlouho ještě potrvá, než se vzbouří i Rusové mimo Kreml? A sáhne Putin po jaderných střelách? Tady je celá jeho analýza.
Ruského vůdce v posledních týdnech přemáhá paranoia, napsal pro server DailyMail životopisec Galeotti. Osobních audiencí se dočká jen několik Putinových nejbližších spojenců, zbytek s prezidentem komunikuje skrze videohovory, které diktátor rád ukončuje v momentě, kdy se mu konverzace přestane líbit. Podle některých spekulací se bojí nákazy koronavirem i násilného útoku.
Osamocený prezident
Mnohými nenáviděný diktátor nikdy netoleroval nesouhlas svých podřízených a svůj přístup nezměnil ani v době krize, což potvrdil například nedávný pokus guvernérky ruské centrální banky o rezignaci. Elvira Nabiullinová podala během online schůze s prezidentem výpověď na protest proti invazi, Putin jí ale odchod z pozice zatrhl. Potom, co mu sdělila, že jeho katastrofická vojenská operace „splachuje ekonomiku do kanálů“, jí přikázal, aby stabilizovala trh, a hovor bez varování ukončil.
V Kremlu podle Galeottiho panuje nespokojenost a o prezidentově strategii začínají pochybovat i tamní nacionalisté, kteří jeho vizi o připojení Ukrajiny k Rusku jednohlasně podporovali. Obávají se, že invaze byla „katastrofickou chybou“, která povede k „záhubě“ Ruska a dlouhým létům izolace. Liberálové byli ohledně útoku na sousední Ukrajinu od začátku skeptičtí a teď se jen těžko smiřují s představou, jak válka nenávratně poškodí ruskou ekonomiku a mezinárodní postavení státu.
Putin už ale nenaslouchá téměř žádnému ze svých poradců. Od názorů ruských státníků se zcela izoloval a jediný, koho si ještě pouští k tělu, je generální tajemník Bezpečnostní rady a bývalý šéf Federální služby bezpečnosti (FSB) Nikolaj Patrušev, vedle něhož se Putin jeví jako mírumilovný pacifista, píše Galeotti.
Žádný Putin, žádný problém
Většina prezidentských poradců a ministrů se v tuto chvíli snaží si jen zachránit svůj vlastní krk, což by mohlo potenciálně vést k Putinovu sesazení. K tomu by ovšem byla nutná nemalá aliance nejvyšších vládních funkcionářů, armádních generálů a šéfů tajných bezpečnostních služeb, upozornil životopisec, puč podle něj navzdory tomu není nemožný.
S válkou nesouhlasí ani samotný ruský premiér Mišustin. Ačkoli se ke svému postoji nikdy veřejně nevyjádřil, mohl by se stát zodpovědným dočasným ruským vůdcem v případě, že bude Putin v souladu s Ústavou sesazen kvůli neschopnosti zastávat prezidentskou funkci, dodal Galeotti.
Dokud ale ruští občané nezačnou dávat jasně najevo svůj nesouhlas s válkou, nic zásadního se nezmění. Demonstrace by mohlo vyvolat až obávané radikální rozhodnutí sáhnout po jaderných zbraních, což by zároveň vyvolalo i bouřlivou reakci Severoatlantické aliance (NATO) a ruského hlavního dosavadního spojence Číny. Prezident Putin by se v takovém případě už neměl šanci dál udržet u moci. „Rostoucí skupina disidentů v Moskvě by mohla být připravená se svému vůdci postavit,“ uvedl na závěr životopisec. „A to v zájmu vlastního přežití a možná také přežití samotného Ruska.“
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
Počet obětí ruského útoku na západoukrajinské město Ternopil stoupl na 25, včetně tří dětí, oznámili záchranáři. Raněných je 73, včetně 15 dětí.
