Zbavit se Putina? Puč je na stole, říká životopisec. Zmínil nespokojenost i jadernou válku
Puč uvnitř Kremlu není nemožný, hlásí životopisec ruského diktátora Vladimira Putina profesor Mark Galeotti. Naprosté izolace od světa a ekonomických dopadů války se už nebojí jen ruští liberálové, proti invazi se nepřímo staví i premiér Michail Mišustin a Putinův nejužší kruh spojenců se dále jen zužuje. Paranoidnímu prezidentovi nezbývá než odmítat výpovědi nespokojených vysokých úředníků, s nimiž hovoří jen formou videokonferencí. Ty navíc utíná kdykoli, kdy se konverzace začne ubírat nežádoucím směrem. Jak dlouho ještě potrvá, než se vzbouří i Rusové mimo Kreml? A sáhne Putin po jaderných střelách? Tady je celá jeho analýza.
Ruského vůdce v posledních týdnech přemáhá paranoia, napsal pro server DailyMail životopisec Galeotti. Osobních audiencí se dočká jen několik Putinových nejbližších spojenců, zbytek s prezidentem komunikuje skrze videohovory, které diktátor rád ukončuje v momentě, kdy se mu konverzace přestane líbit. Podle některých spekulací se bojí nákazy koronavirem i násilného útoku.
Osamocený prezident
Mnohými nenáviděný diktátor nikdy netoleroval nesouhlas svých podřízených a svůj přístup nezměnil ani v době krize, což potvrdil například nedávný pokus guvernérky ruské centrální banky o rezignaci. Elvira Nabiullinová podala během online schůze s prezidentem výpověď na protest proti invazi, Putin jí ale odchod z pozice zatrhl. Potom, co mu sdělila, že jeho katastrofická vojenská operace „splachuje ekonomiku do kanálů“, jí přikázal, aby stabilizovala trh, a hovor bez varování ukončil.
V Kremlu podle Galeottiho panuje nespokojenost a o prezidentově strategii začínají pochybovat i tamní nacionalisté, kteří jeho vizi o připojení Ukrajiny k Rusku jednohlasně podporovali. Obávají se, že invaze byla „katastrofickou chybou“, která povede k „záhubě“ Ruska a dlouhým létům izolace. Liberálové byli ohledně útoku na sousední Ukrajinu od začátku skeptičtí a teď se jen těžko smiřují s představou, jak válka nenávratně poškodí ruskou ekonomiku a mezinárodní postavení státu.
Putin už ale nenaslouchá téměř žádnému ze svých poradců. Od názorů ruských státníků se zcela izoloval a jediný, koho si ještě pouští k tělu, je generální tajemník Bezpečnostní rady a bývalý šéf Federální služby bezpečnosti (FSB) Nikolaj Patrušev, vedle něhož se Putin jeví jako mírumilovný pacifista, píše Galeotti.
Žádný Putin, žádný problém
Většina prezidentských poradců a ministrů se v tuto chvíli snaží si jen zachránit svůj vlastní krk, což by mohlo potenciálně vést k Putinovu sesazení. K tomu by ovšem byla nutná nemalá aliance nejvyšších vládních funkcionářů, armádních generálů a šéfů tajných bezpečnostních služeb, upozornil životopisec, puč podle něj navzdory tomu není nemožný.
S válkou nesouhlasí ani samotný ruský premiér Mišustin. Ačkoli se ke svému postoji nikdy veřejně nevyjádřil, mohl by se stát zodpovědným dočasným ruským vůdcem v případě, že bude Putin v souladu s Ústavou sesazen kvůli neschopnosti zastávat prezidentskou funkci, dodal Galeotti.
Dokud ale ruští občané nezačnou dávat jasně najevo svůj nesouhlas s válkou, nic zásadního se nezmění. Demonstrace by mohlo vyvolat až obávané radikální rozhodnutí sáhnout po jaderných zbraních, což by zároveň vyvolalo i bouřlivou reakci Severoatlantické aliance (NATO) a ruského hlavního dosavadního spojence Číny. Prezident Putin by se v takovém případě už neměl šanci dál udržet u moci. „Rostoucí skupina disidentů v Moskvě by mohla být připravená se svému vůdci postavit,“ uvedl na závěr životopisec. „A to v zájmu vlastního přežití a možná také přežití samotného Ruska.“
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území.
V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě. Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
„Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. „Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci,“ dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
