Zbavit se Putina? Puč je na stole, říká životopisec. Zmínil nespokojenost i jadernou válku
Puč uvnitř Kremlu není nemožný, hlásí životopisec ruského diktátora Vladimira Putina profesor Mark Galeotti. Naprosté izolace od světa a ekonomických dopadů války se už nebojí jen ruští liberálové, proti invazi se nepřímo staví i premiér Michail Mišustin a Putinův nejužší kruh spojenců se dále jen zužuje. Paranoidnímu prezidentovi nezbývá než odmítat výpovědi nespokojených vysokých úředníků, s nimiž hovoří jen formou videokonferencí. Ty navíc utíná kdykoli, kdy se konverzace začne ubírat nežádoucím směrem. Jak dlouho ještě potrvá, než se vzbouří i Rusové mimo Kreml? A sáhne Putin po jaderných střelách? Tady je celá jeho analýza.
Ruského vůdce v posledních týdnech přemáhá paranoia, napsal pro server DailyMail životopisec Galeotti. Osobních audiencí se dočká jen několik Putinových nejbližších spojenců, zbytek s prezidentem komunikuje skrze videohovory, které diktátor rád ukončuje v momentě, kdy se mu konverzace přestane líbit. Podle některých spekulací se bojí nákazy koronavirem i násilného útoku.
Osamocený prezident
Mnohými nenáviděný diktátor nikdy netoleroval nesouhlas svých podřízených a svůj přístup nezměnil ani v době krize, což potvrdil například nedávný pokus guvernérky ruské centrální banky o rezignaci. Elvira Nabiullinová podala během online schůze s prezidentem výpověď na protest proti invazi, Putin jí ale odchod z pozice zatrhl. Potom, co mu sdělila, že jeho katastrofická vojenská operace „splachuje ekonomiku do kanálů“, jí přikázal, aby stabilizovala trh, a hovor bez varování ukončil.
V Kremlu podle Galeottiho panuje nespokojenost a o prezidentově strategii začínají pochybovat i tamní nacionalisté, kteří jeho vizi o připojení Ukrajiny k Rusku jednohlasně podporovali. Obávají se, že invaze byla „katastrofickou chybou“, která povede k „záhubě“ Ruska a dlouhým létům izolace. Liberálové byli ohledně útoku na sousední Ukrajinu od začátku skeptičtí a teď se jen těžko smiřují s představou, jak válka nenávratně poškodí ruskou ekonomiku a mezinárodní postavení státu.
Putin už ale nenaslouchá téměř žádnému ze svých poradců. Od názorů ruských státníků se zcela izoloval a jediný, koho si ještě pouští k tělu, je generální tajemník Bezpečnostní rady a bývalý šéf Federální služby bezpečnosti (FSB) Nikolaj Patrušev, vedle něhož se Putin jeví jako mírumilovný pacifista, píše Galeotti.
Žádný Putin, žádný problém
Většina prezidentských poradců a ministrů se v tuto chvíli snaží si jen zachránit svůj vlastní krk, což by mohlo potenciálně vést k Putinovu sesazení. K tomu by ovšem byla nutná nemalá aliance nejvyšších vládních funkcionářů, armádních generálů a šéfů tajných bezpečnostních služeb, upozornil životopisec, puč podle něj navzdory tomu není nemožný.
S válkou nesouhlasí ani samotný ruský premiér Mišustin. Ačkoli se ke svému postoji nikdy veřejně nevyjádřil, mohl by se stát zodpovědným dočasným ruským vůdcem v případě, že bude Putin v souladu s Ústavou sesazen kvůli neschopnosti zastávat prezidentskou funkci, dodal Galeotti.
Dokud ale ruští občané nezačnou dávat jasně najevo svůj nesouhlas s válkou, nic zásadního se nezmění. Demonstrace by mohlo vyvolat až obávané radikální rozhodnutí sáhnout po jaderných zbraních, což by zároveň vyvolalo i bouřlivou reakci Severoatlantické aliance (NATO) a ruského hlavního dosavadního spojence Číny. Prezident Putin by se v takovém případě už neměl šanci dál udržet u moci. „Rostoucí skupina disidentů v Moskvě by mohla být připravená se svému vůdci postavit,“ uvedl na závěr životopisec. „A to v zájmu vlastního přežití a možná také přežití samotného Ruska.“
Do Kyjeva dnes dorazila americká delegace v čele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem. Jde o „misi zaměřenou na zjištění skutečností“ a jednat má i o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovalo o tom dnes podle agentury Reuters velvyslanectví USA v Kyjevě.
Spojené státy deportovaly tento týden na Ukrajinu 50 lidí, což je zhruba stejný počet jako za celý loňský rok. Uvedla to stanice NPR, která cituje ukrajinské úřady. Podle stanice se jedná o největší deportovanou skupinu na Ukrajinu od začátku ruské agrese v únoru 2022. Podle médií deportovaní porušili ve Spojených státech zákony či předpisy.
Rumunsko dnes brzy ráno vyslalo do akce stíhačky poté, co dron narušil vzdušný prostor balkánské země u hranic s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na rumunské ministerstvo obrany. Ukrajina čelí od února 2022 ruské agresi, včetně každodenních náletů bezpilotních strojů.
