Odulý Putin se nepustil stolu. Další důkaz parkinsona, rakoviny nebo obojího?
Vladimir Putin zavdal příčinu k dalším obavám a spekulacím o svém zdravotním stavu: Kreml zveřejnil video jeho jednání s ministrem obrany. Putin je zjevně odulý, úporně se drží stolu a neklidně podupává nohou. Příznaky vážných chorob?
Sergej Šojgu Putinovi ve čtvrtek poreferoval, jak postupuje druhá fáze „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, konkrétně dobývání, tedy „osvobozování“ Mariupolu. Putin mu pogratuloval a nakázal odstřihnout ocelárny Azovstal, kde vzdorují možná poslední obránci města na pobřeží Azovského moře.
Možná důležitějším poznatkem než slova obou strůjců vpádu na Ukrajinu je zjev ruského prezidenta, který se stále prezentuje jako mužný sportovec, ale nezapře, že v říjnu oslaví 70. narozeniny. Nateklá tvář a krk, držení těla a zvláštní ovládání končetin poskytují další podněty k pochybám o jeho zdraví. Nejpodivnější je, že jedenáct minut Putin nepustí desku stolu.
Počet obětí nedávných ruských útoků v Kyjevě vzrostl na 21, dalších 134 utrpělo zranění, uvedla dnes Státní služba pro mimořádné události.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to dnes řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, ale to odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Vítejte zpět, online přenos pokračuje.
Nevládne nohám?
„Zdravý prezident by se nemusel přidržovat rukou a neměl by problém mít obě nohy na zemi,“ komentoval video pro The Sun profesor Erik Bucy, expert na řeč těla Texaské technologické univerzity. „Je to ohromně oslabený Putin oproti muži, kterého jsme pozorovali před pár lety. Nateklost obličeje posiluje nezdravý vzhled, zvláště ve srovnání s fotografiemi a videi před pár lety. Toto není portrét zdravého Putina, jeví se stále slabší, sotva se drží zpříma u malého konferenčního stolu. Putinovy nohy také vypadají dost hubené, možná trpí ztrátou hmotnosti či svalů.“
A tyto nohy celou dobu neklidně podupávají – což podle profesora Patricka Stewarta z Arkansaské univerzity může značit, že se Putin snaží ovládat, ale těmto mimovolním pohybům zabránit nedokáže. „Ruce pod stolem jsou v takřka žadonící pozici, zatímco držení stolu se liší od toho, co jsem viděl dříve,“ řekl pro The Sun Stewart. Dříve prý prezident svíral pevně řečnický pultík, toto je něco zcela jiného.
„Putin má Parkinsonovu chorobu a tady ho můžete vidět, jak svírá stůl, aby nebyl znát třes v ruce. Zato chodidlo od podupávání zastavit nedokáže,“ komentovala na Twitteru britská exposlankyně Louise Menschová, jež už na Putinovo chřadnoucí zdraví upozorňovala dříve. Prý už se o této neurologické nemoci u Putina hovořilo v roce 2020, v únoru jí to potvrdily britské vládní zdroje. Parkinsonova choroba se často projevuje třesem rukou, ale není to jediný ani nutný příznak.
Ani ministr obrany na čerstvém videu nevypadá zrovna fit: „Šojgu musí své poznámky Putinovi číst a zle drmolí, což naznačuje, že jsou důvěryhodné zvěsti o infarktu,“ komentoval pro Daily Mail Anders Aslund, někdejší poradce Ukrajiny i Ruska. „Špatně sedí; bídný výkon.“
Na jiných videích, nedávno zveřejněných na webu Kremlu, se ovšem Putin netřese, nedrží. Vypadá na nich, že s úsměvem zvládá hodinu a tři čtvrtě trvající debatu s představiteli mládežnických organizací, 12. dubna (při výročí letu Jurije Gagarina roku 1961) zase vestoje vyznamenával současné kosmonauty a nevypadalo to, že by na kosmodromu Vostočnyj měl problémy s chůzí.
Kreml je v otázkách prezidentova zdraví až paranoidně tajnůstkářský, někdy se Putin až po letech prořekne, že se třeba onehdy zranil pádem z koně. Asi před deseti lety se jeho štáb začal uchylovat ke „konzervám“ – videím natočeným dopředu, do zásoby, kterak se setkává s některými svými podřízenými. „Konzervy“ se vysílají, když zrovna prezident není ve formě pro živý přenos nebo skutečné natáčení. „To mu umožnilo tiše mizet ze zraků novinářů a celé země. Jak šel čas, takových mizení přibývalo – stejně jako zdravotních potíží,“ konstatuje ruský portál Proekt, jenž je v Rusku zakázaný.
Putin takto chyběl deset dní v březnu 2015, týden v srpnu 2017, v polovině února následujícího roku pak zrušil oficiální program – včetně předvolení kampaně – s odvoláním na nachlazení. Druhou polovinu loňského března pak strávil v izolaci, s lidmi jednal přes videohovory.
Rovněž loni v září, snad kvůli obavám z koronaviru, se stáhl do izolace, a když potom jednal se zahraničními státníky i s vlastními ministry a spolupracovníky, nezřídka je posadil na druhý konec dlouhatánského stolu. Na olympijské hry do Pekingu odletěl a s čínským protějškem Si Ťin-pchingem si potřásli pravicí, na tribuně při zahajovacím ceremoniálu však Putin podle fotografií seděl sám, obklopen mnoha řadami prázdných sedadel.
Armáda lékařů
Zdroj z Ústřední klinické nemocnice v Moskvě reportérům Proektu důvěrně sdělil, že Putin stále častěji využíval tamní VIP pokoje, vybavené speciální bezpečností a komunikační technikou. A později se to začalo obracet, tamní specialisté jezdili za Putinem či ho doprovázeli na cestách. Proekt vystopoval některá konkrétní jména – Kreml sice tají informace o prezidentově zdraví, ale byrokracie zveřejňovala, kde se kdy který lékař ubytoval.
Takže například když Putin upadl při hokeji v Soči (vrazil do něj veterán NHL Pavel Bure), hned další den přiletěl ortoped-traumatolog Konstantin Arkadjevič Sim a strávil tam týden. A další jeho cesty odpovídaly časům, kdy se Putin stáhl do ústraní. Obvykle na Putina dohlíželo pět lékařů, ale v některých případech jich za ním vyrazila i desítka, jednou to bylo dokonce 13 specialistů.
Mezi nejčastější návštěvníky patřil onkologický chirurg Jevgenij Selivanov, specialista na rakovinu štítné žlázy. V letech 2016–2020 (pak se záznamy přestaly zveřejňovat) za Putinem letěl 35krát a strávil v jeho blízkosti 166 dní. Častěji za Putinem vyráželi jen otorinolaryngologové Igor Jesakov (38 cest) a Alexej Ščeglov (59 cest a 282 dní); mnohdy pracovali všichni tři společně.
„Onemocnění štítné žlázy včetně rakoviny obvykle nejprve diagnostikuje otorinolaryngolog, načež se k péči přidají onkolog a chirurg,“ popsal pro Proekt izraelský lékař Michael Fremderman. Léčba rakoviny štítné žlázy by mohla zahrnovat steroidy, které by vysvětlovaly nateklý obličej.
