Kdo je kdo v Pluku Azov: Děda Prokopenka bojoval proti Rusku také, Volyna má malého syna. Co dělali před válkou?

Hlavním zakladatelem pluku Azov byl Andrij Jevhenijovyč Bileckyj (42), absolvent historie na Národní univerzitě v Charkově. Roky působil na ukrajinské krajně pravicové scéně. V létě 2014 se tehdy skromné ​​síly Azovu podílely na znovuzískání Mariupolu od proruských separatistů. 

Jako pluk působil od podzimu 2014 a podle zpráv z médií měl před ruskou invazí na Ukrajinu kolem 1000 bojovníků, stejně jako dělostřelectvo a tanky. Bileckyj, který později namísto vojenského velitelství vedl politické křídlo Azovu Národní sbor, by měl v současnosti bojovat na frontě poblíž Kyjeva.

Hnutí se snaží spojitost s fašismem popírat, nacionalisté prý tvoří jen 10-20 %. Právě tento směr Rusko často využívá ke své propagandě. Kdo jsou bojovníci Azovu, kteří se v těchto chvílích najčastěji objevují na videích, aby informovali o průběu války v Mariupolu?

Rodák z Donbasu Maxim Zhorin působí jako spoluvelitel v Mariupolu. Podle webu Azovu je 3. velitelem Batalionu po Igoru Michajlenkovi. Spolu s Bileckým Azov založil, potkali se během majdanské revoluce v roce 2014. 

Al Jazeera v lednu tohoto roku informovala, že Zhorin patřil mezi organizátory výcviku pro dobrovolníky v Kyjevě pro případ válečného útoku. Ukrajinská vláda pro to podle něj nebyla dostatečně akceschopná.

Podle CNN podal naposledy ve čtvrtek informace o tom, že ruské síly nepřestaly ostřeloval Mariupol ani v souvislosti s jednáními o zelených koridorech pro evakuaci lidí. „Přemýšlejte o tom, ve městě je přes 100 000 lidí, někteří pod troskami, někteří ve sklepech,“ řekl. Také uvedl, že on a jeho muži se nikdy nevzdají.

Mariupol podle Putinova ministra padl, Kyjev to rozporuje. Ocelárny stále drží obránci

„Mnoho z nich je u ocelárny Azovstal, je tam spousta dětí, spousta žen, starých lidí. A když se Rusové dohodli na zeleném koridoru, jen cynicky stříleli na opevnění, na kryty, kde byli civilisté. Takže, samozřejmě, Rusům nelze v žádném případě věřit.“

„Popravdě pak se několika lidem podařilo najít autobusy a dostat se do nich, ale stále jsou na nekontrolovaném území,“ řekl také Zhorin. Ten si ještě před měsícem vedl kanál na Youtube, kde po ruské invazi vybízel Ukrajince k mobilizaci, informuje také na Telegramu.

Zhorin už dříve prohlásil, že mezi Azovem a nacisty není žádné spojení, cílem skupiny je chránit územní celistvost Ukrajiny. Podle neověřených informací z ruských médií měl Zhorin už dříve působit v bojích u Mariupolu, Širokiny, Marjinky a Ilovajsku.

Prokopenko se narodil 20. června 1991. Jeho děda bránil Finsko v rusko-finské váce v roce 1939-1940. „Redis“ je jeho přezdívka z dob, kdy fandil fotbalu, především týmu Dynamo Kyjev. Používá se i proto, že mezi Azovity hodnosti nehrají tak velkou roli. 

„Současný vůdce pluku Azov, Denys ,Redis´ Prokopenko, je součástí jádra hnutí Azov od roku 2014 a sloužil pod veliteli, kteří vedli politická a pouliční křídla hnutí Azov,“ řekl pro CNN ukrajinsko-americký investigativní novinář Oleksij Kuzmenko.

19. března Prokopenka Volodymyr Zelenskyj ocenil titulem Hrdinové Ukrajiny. Už v roce 2019 byl přitom oceněn řádem Bohdana Chmelnického za posílení obranyschopnosti Ukrajiny, odmítl tehdy pozdravit Zelenského vojenským pozdravem. Jsou dohady o tom, co za tím stálo.

Také Prokopenko podává zprávy z oblehlého Mariupolu. V polovině dubna uvedl, že Rusko použilo na Ukrajince chemické zbraně. I on informoval o pokusech evakuovat civilisty, které selhaly kvůli ruským akcím. Stejně jako Zhorin se vyhradil proti spojování Azovu s nacismem.

Pro CNN uvedl: „Kdo nás nazývá nacisty, hluboce se mýlí. Máme mladé statečné vojáky, kteří dávají své životy za nezávislost Ukrajiny a vrhají se pod nepřátelské tanky.“

Zástupcem Prokopenka je Svjatoslav „Kalyna“ Palamar.

Svjatoslav Palamar 19. dubna informoval, když byl Azovstal téměř zničen a pod troskami zůstalo mnoho lidí. Svrhované bomby podle něj neovlivňovaly morálku azovských bojovníků, kteří hodlají v obraně pokračovat.

„Budeme bojovat, použijeme každou zbraň, která nám zbyla, ale vyzýváme naši vlast, aby zachránila civilisty, raněné a odvezla těla,“ řekl Palamar. Civilisté podle něj neopouštějí Mariupol, protože se bojí ostřelování. 

Vanda se ukrývala ve sklepě i před 80 lety před nacisty: Nyní v bunkru zemřela kvůli Putinovým vrahům

„Máme lidskost, slušnost, morálku a zásady. Neporušujeme pravidla války jako naši nepřátelé. Ukázali jsme video a vyzvali celý civilizovaný svět a politiky, aby evakuovali raněné a mrtvé. Dodnes ale v tomto směru  nebylo nic učiněno,“ řekl Palamar. Pod ocelárnou Azovstal se podle něj ukrývá 1000 lidí.

Palamar dále řekl, že bojovníci Azov jsou připraveni město opustit, ale ne kapitulovat. S pomocí třetí strany ale trvá na převozu zbraní, mrtvých, zraněných i zdravých civilistů, koho myslí třetí stranou, neřekl. 

Ruská média se už dříve snažila informovat o smrti Palamara, nebyla to ale pravda. Svjatoslav „Kalyna“ Palamar dříve výslovně ocenil zakladatele Azovu Bileckého jako „vůdce, který nachází sponzory, kteří skutečně investují peníze‘ do pluku,“ řekl CNN novinář Oleksij Kuzmenko.  

11. – 12. dubna se obklíčená 36. samostatná brigáda námořní pěchoty Ozbrojených sil Ukrajiny rozdělila do skupin, které se vydaly různými směry.

Jednu skupinu vedl brigádní generál Volodymyr Baranjuk, vymanila se z obklíčení a s kolonou techniky postupovala k frontové linii. Kvůli požáru ale byla rozehnána a částečně zajata, někteří vojáci byli zabiti či zraněni a jejich osud není znám.

Podle doněckých separatistů bylo nalezeno i tělo Baranjuka. Ten byl 19. března vyznamenán Volodymyrem Zelenským jako Hrdina Ukrajiny. 

Druhou oddělenou skupinu o 200 bojovnících vedl Serhij Volyna, ta se úspěšně spojila s Azovem NMU a ukryli se pod závodem Azovstal. Po tomto shledání Volyna 13. dubna natočil spolu s Prokopenkem video, ve kterém říkají, že se Putinovi nikdy nevzdají. Volyna řekl:

„Provedli jsme úspěšnou operaci s plukem Azov. Spojili jsme se a provedli úspěšné přeskupení. Budeme pokračovat v plnění bojových úkolů. Naše morálka je silná. Víme, co děláme a proč jsme tady. Uděláme vše, co bude potřeba, abychom naši misi úspěšně dokončili.“ Volyna je na videu vpravo.

Prokopenko poté na stejném videu uvedl: 

„Včera jsme se spojili s hodnými bojovníky z praporu námořní pěchoty, skutečnými vojáky, hrdiny, kteří zůstali věrni své přísaze, loajální ukrajinskému lidu a kteří s námi nadále brání město. Nedělejte hrdiny z dezertérů a mužů, kteří se vzdali. Zvolili cestu hanby. Tohle jsou skuteční muži, kteří si zvolili cestu války. V žádném případě by tito lidé neměli být heroizováni.“

V krytu v mariupolské ocelárně se skrývá i dívenka Alisa: Rusové chtějí areál srovnat se zemí

V noci na 20. dubna Volyna ve videozprávě uvedl, že jsou to pravděpodobně jejich poslední dny nebo hodiny, na videu ho lidé možná vidí naposled. Požádal o přesun s bezpečnostními zárukami třetího státu, protože Rusům se nedá věřit.

Major Serhij Volyna měl na starosti 36. samostatnou námořní brigádu, jejíž vojáci bránili železárny a ocelárny Azovstal proti Rusům. Chránil závod s vojenským materiálem posádky a civilisty, ruská vojska ale byla v desetinásobné početní přesile. Zraněno podle něj bylo 500 vojáků, žen a dětí. 

Podle facebooku je Volyna ženatý a má malého syna. V dubnu také napsal dopis papeži a vyzval ho k ochraně Mariupolu.

Při svém videovystoupení v řeckém parlamentu 7. dubna Zelenskyj představil dva bojovníky Azovu řeckého původu. Je známo, že v Azovu často působí i zahraniční vojáci, mimo jiné i Řek Michail a Anastasius. Není to nelogické, protože v Mariupolu žila početná řecká menšina. V Azovu navíc často bojují i Židé, krymští Tataři nebo dokonce Rusové. 

„Většina z nich mluví rusky, většina je pravoslavných. Ale jsou katolíci a protestanti, pohané a ti, kteří vyznávají islám a judaismus, a jsou tu ateisté,“ řekl Azov.

„Narodil jsem se v Mariupolu a podílím se na obraně města před ruskými nacisty. Nebudu mluvit o obtížích, které máme v obraně, když se účastníme prostřednictvím praporu Azov. To je můj dluh vůči mému městu, můj dluh jako člověka a musím mluvit o katastrofálních podmínkách, které zažívá řecký Mariupol,“ řekl Michajl.

Jeho vystoupení v řeckém parlamentu vyvolalo rozruch kvůli jednotce Azov. 19. dubna byl Michajl v bitvě u Azovstalu zabit.